Fáze v dlouhodobém vztahu

fashion

Pamatujete si na dobu, kdy jste s partnerem ve vztahu začínali a vše bylo tak nádherně idylické? Najednou však přemýšlíte nad tím, co se stalo a změnilo. Vztah je sice krásný, ale chybí mu ta bezprostřednost jako dřív. Nevěšte hlavu a nepanikařte, vy ani partner jste se nezměnili, stále jste to vy dva, jen se právě můžete nacházet ve fázi, jejíž součástí může být krize. Je to zcela normální, vztah se tak jako vše kolem nás neustále vyvíjí a posouvá dále, střídá jedno stádium za druhé a pro každé toto období jsou typické určité změny. V dnešním článku se podíváme na to, jakými fázemi dlouhodobý vztah prochází. Samozřejmě je nutné vše brát s jistou mírou nadhledu, protože žádné soužití muže a ženy není stejné, ovšem určité společné znaky zde jsou.

Prvním obdobím je zamilovanost. Na tuto fázi každý z nás rád vzpomíná až do smrti. Je to doba plná rozpaků, poznávání se, neustálých doteků, těšení se na každou schůzku, malých pozorností a spousty dalšího. Nejeden muž si později vybavuje, jak ho žena právě v tomto období uchvátila svým bezprostředním úsměvem a nejedna žena vzpomíná na to, jak ji její vyvolený na rukou nosil. Tato doba plná romantických gest a první společné strávené noci se vám prostě z paměti jen tak nevymaže. Psychologové se nebojí srovnávat zamilovanost se stavem, který pociťuje narkoman po užití drog, najednou jste plni energie a záříte štěstím na míle daleko, chcete být s partnerem každou volnou chvíli a když s ním nejste, stejně na něj neustále myslíte. Je však jasné, že tato opojenost musí jednou skončit, fungující vztah totiž nelze stavět pouze na zamilovanosti, k tomu je potřeba trochu víc. Představte si, jak by vypadal vztah, kde by měli partneři stále na nose růžové brýle, přehlíželi chyby a nedostatky partnera. No, možná by to na první pohled vypadalo roztomile, ale na druhou stranu něžná gesta si můžete projevovat i v případě, kdy jeden druhého vnímáte nezastřeně. Ono totiž takovéto přehlížení chyb se dříve či později někde odrazí, většinou to vede k naprostému přizpůsobení se partnerovi a závislosti na něm. A ani jedno z toho nelze označit za fungující vztah, nemyslíte?

Proto po určité době prvotní zamilovanost přirozeně pomine a váš vztah se posune do fáze prozření. Najednou si začnete uvědomovat i to, co jste předtím neviděli. Nebudeme zastírat, že pro někoho můžou být nyní zjevné rozdíly natolik výrazné, že se vztah rozhodne ukončit. Prozření není nikdy jednoduché, zde se poprvé ukáže, zda spolu s partnerem dokážete mluvit, protože komunikace je v této fázi opravdu důležitá. Zkuste se teď spíše zaměřit na to, co máte společné než na hledání rozdílů. Někteří si totiž objevené nedostatky a absenci komunikace začnou už v této fázi kompenzovat občasnými nevěrami. Proč? Podle psychologů se nejspíš snaží najít někoho, kdo by jim vyplnil „prázdná“ místa, a nesplněná očekávání. Nebo prostě jen touží po tom, prožívat opět onu zamilovanost. O tom, zda je vhodné takto řešit první problémy ve vztahu můžeme polemizovat, každý má na to jiný názor, my jsme zastánci toho, že partneři se mají snažit vše vyřešit společně a nehledat náplasti v někom jiném.

Každopádně, pokud jste dokázali přijmout partnera takového jaký je a stejně tak on vás, dostáváte se do třetí fáze vztahu, která je psychology ne moc lichotivě nazývaná obdobím boje o moc. Samozřejmě si pod tímto pojmem nepředstavujte žádnou formu domácího násilí, jde jen o prosté vymezování si hranic a toho, kdo bude mít ve vztahu hlavní slovo. A věřte mi, že pokud si chcete prosadit partnerskou hierarchii, kdy jeden z vás bude o krůček nad druhým, není to zrovna to nejlepší. Partneři by totiž měli zaujmout rovnocenné postavení jinak hrozí, že se budete potýkat s neustálými hádkami, vyčítáním a obviňováním, což ve většině případů končí rozchodem.

Po třetí fázi může vztah určitou dobu stagnovat, neprobíhají žádné větší rozbroje, „překousli“ jste partnerovy chyby atd. Pak se však jednoho dne probudíte a začnete hodnotit, připadá vám, že už nemáte s partnerem nic moc společného, že žijete vedle sebe a vaše dny jsou jeden jako druhý a pořád dokola. Tento stav je označován jako krize po 7 letech, kupodivu proto, že se opravdu s touto dobou shoduje. Popisovat do detailu, co sedmiletá krize obnáší, je tématem na samostatný článek, každopádně holým faktem zůstává, že v tomto období se mnoho párů rozchází.

Jestliže dokážete překonat krizi po sedmi letech bez úhony, blahopřejeme. Váš vztah má totiž velký předpoklad, že bude trvat až do smrti. Nyní se nacházíte ve fázi stability, vše, co jste s partnerem prožili a z čeho jste se poučili, vás posouvá dále. Někteří označují tuto etapu vztahu jako smíření, přijmete nedostatky partnera a smíříte se s tím, že ho prostě nezměníte. Abyste si vytvořili stabilní zázemí a fungující vztah, přistoupíte k různým kompromisům. Pozor však na to, aby váš vztah neovládl přílišný stereotyp, i v případě, kdy vše funguje musíte o něj dále pečovat. Mnoho párů se právě v tomto období rozhoduje vstoupit do manželství, vybudovali si určité jistoty a chtějí se posunout o krok napřed.

Poslední fází vztahu můžeme označit za dosažení spokojenosti. Ustáli jste všechny malé i větší krize, založili rodinu a počítáte s tím, že po boku partnera zestárnete. Kromě lásky jste vztah vybudovali na vzájemné úctě a respektu, což je výborné. Ovšem ani toto však není stoprocentní zárukou spokojeného partnerského života. Neusněte na vážkách, a i nyní věnujte vztahu dostatečnou péči. Důvod je prostý, vždy totiž hrozí nějaká krize. Může být spojena s odchodem dětí z domova, nemocí, či hledáním druhé mízy. Mnohdy máme v této fázi sklon zhodnocovat vše, co jsme za ta léta s partnerem prožili, mohou se nám vybavit staré křivdy, máme pocit, že se po odchodu dětí jeden druhému vzdalujeme apod. Toto vše může vyústit v nevěru, či skončit rozchodem.

Ať už se nyní nacházíte v jakékoliv fázi vztahu pamatujte, že pokud se nebudete oba snažit, může se váš vztah posunout o krok nazpět, případně přestane fungovat úplně. Fungující vztah musí být založen na vzájemné důvěře a podpoře, upřímnosti, věrnosti, úctě jednoho k druhému a respektu s notnou dávkou tolerance. Pravá láska je bezpodmínečná, rozvíjí a učí se z chyb, a pouze tehdy dokážete vztah přijmout takový, jaký je, bez potřeby přizpůsobit partnera obrazu svému. Samozřejmě, nechceme zde vyvyšovat nějaký idylický prototyp vztahů, žádný takový s určitostí neexistuje. Partneři se v průběhu let budou potýkat s různými krizemi, nespokojeností a problémy, avšak záleží na tom, jak se k jejich řešení postaví. Tak jako v jiných článcích i zde použijeme onu otřepanou frází mluvte, mluvte a mluvte. Jen díky správné komunikaci a schopnosti vyříkat si problémy hned v zárodku se můžete vyhnout mnohým nedorozuměním a domluvit se na přijatelném kompromisu.

Pokud to nedokážete, vztah spěje mílovými kroky k rozchodu, ale vy to ještě i přese všechno nechcete vzdát, vyhledejte pomoc psychologa. Ten vám nabídne cenné rady ověřené zkušenostmi, poukáže na nedostatky a navrhne jejich řešení, pomůže vám na vše nahlédnout s určitým odstupem, případně navrhne partnerskou terapii. Jelikož jsou vztahy proměnné a žádné dva nejsou jako přes kopírák, je přístup psychologa ryze individuální.

 




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.