Fobie. Jak s ní bojovat?

fashion

Každý člověk občas pocítí strach, ať už je opodstatněný, či nikoliv. Není dobré jej chápat jako vyloženě negativní záležitost, díky strachu se vyhneme mnoha ohrožujícím situacím. Avšak pozor, jedná se pouze o dočasný stav, který nijak zvlášť neovlivní naše budoucí chování. Mnoho lidí hovoří o strachu jako o fobii, což není až tak pravda. Ano, obojí spolu úzce souvisí, ovšem fobie má přetrvávající ráz, ochromující účinek, typické jsou jak psychické projevy (pocity šílenství, hrůza ze smrti, panika), tak i fyzické (potíže s dechem, pocení, zběsilý tep a bušení srdce, vyprahlost v ústech, omdlévání, bolesti břicha apod.). Chorobná úzkost se přitom nemusí projevit až při vystavení se dané situaci, objektu, zvířeti, předmětu aj., ale spustit ji může také samotná představa, že by se to mohlo stát. Všemu „ohrožujícímu“ se proto snažíme vyhnout různými způsoby, což může mít dopad na naše každodenní fungování.

 

Fobii můžeme prožívat z čehokoli, co lze pojmenovat. Nejvíce zastoupenou skupinou jsou tzv. specifické fobie, celkem je jich na 300. Projevují se úzkostí ze situací či objektů, které běžně nejsou chápány jako silně ohrožující, přičemž si plně uvědomujeme, že reagujeme přehnaně.  Tyto fobie můžeme pro lepší orientaci rozdělit do několika podskupin:

 

1. ze zvířat (např. arachnofobie – z pavouků, ofidiofobie – z hadů, agrizoofobie – z divokých zvířat, kynofobie – ze psů, felinofobie – z koček, dipterofobie – z dvoukřídlého hmyzu…)

 

2.související s životním prostředím (astrofobie – přírodní úkazy, anemofobie – z větru…)

3. situační (klaustrofobie – uzavřený prostor, aerofobie – z létání, agyiofobie – přecházení silnice)


4. související se zdravím (dermatosiofobie – onemocnění kůže, infarktofobie – z infarktu…)


5. ostatní (germanofobie – strach z Němců, islamofobie – z islámu apod.)

 

Zvlášť pak vymezujeme agorafobii, což je strach z míst, kde by bylo složité se dovolat pomoci. Ať už jde o prostory, ve kterých se vyskytují davy lidí (obchody, nádraží…), nebo se v nich nacházíme sami (auto). Pocit úzkosti často vede až k tomu, že „pro jistotu“ nebudeme vycházet z domu. Obdobný účinek má pak i sociální fobie – ta pramení z nízké sebedůvěry. Neustále je zde pocit, že dojte ke ztrapnění, výsměchu vůči naší osobě. Proto se vyhýbáme momentům, ve kterých bychom byli středem pozornosti (např. veřejné projevy, diskuze, prezentace, jídlo ve společnosti, pořádání večírků, návštěvy aj.)

 

Co se týče léčby fobií, je velmi individuální. U někoho pomohou léky snižující pocity úzkosti, někde pomůže tzv. léčba šokem, jindy je potřeba postupovat pomalu od nejméně stresujících podnětů po ty extrémně vypjaté.





Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.