Jak bojovat se závislosti?

fashion

Problematika závislostí je velmi obsáhlá, přestože se každému jistě nejprve vybaví závislost na drogách, alkoholu a cigaretách. Člověk však nebývá závislý pouze na látkách, které nějakým způsobem dostává do těla, ale respektive na čemkoliv, bez čeho nedokáže normálně fungovat, ať už mluvíme o automatech, internetu a sociálních sítích, jídle, práci, extrémních sportech, či citové závislosti na blízké osobě. V čem spočívá taková závislost? Paradoxně závislá osoba nevyhledává předmět své závislosti jen proto, že mu způsobuje potěšení a požitek, ale častěji kvůli tomu, že má obavy z následných abstinenčních projevů. Z toho důvodu je velmi těžké se z osidel závislosti vymanit. Budeme-li nahlížet na závislosti v širším měřítku, můžeme říci, že člověk má opakující se a gradující potřebu užívat látky, či se vystavovat situacím, bez ohledu na následky, které jeho chování může mít.

Ačkoli jsou si jednotlivé závislosti velmi podobné, zejména co se následků týče, jejich projevy se do značné míry liší, stejně tak rychlost vzniku závislosti – drogová závislost vznikne po užití několika dávek, alkoholismus se může rozvíjet roky apod. Příčiny a rizika vzniku závislosti nejsou přesně známy, obecně je důvodem nějaká stresová situace a touha utéci od reality do světa, kde nás netrápí žádné problémy. Postupem času si však organismus začne zvykat a je nutné zvýšit jednotlivé dávky – spustili jsme koloběh, ze kterého není snadné se vymanit. Riziko vzniku závislosti je o to vyšší, pokud pocházíme z rodiny, kde se někdo již se závislostí potýkal. Genetická výbava a prostředí, ve kterém vyrůstáme nás ovlivní z velké míry, někoho pozitivně (vidí následky závislosti a chce se jim za každou cenu vyhnout), častěji však negativně (závislost nám nepřipadá jako něco špatného, ale vnímáme ji jako normální součást života).

Závislost je začarovaný kruh touhy po látce/činnosti, vyžadování vyšší dávky a naprosté ztráty kontroly. Člověk je schopen potlačit své ostatní potřeby, udělá cokoli, aby utišil svou touhu po droze, což mnohdy končí násilím, krádežemi a propadem na úplné dno společnosti. Mimo jiné se dostavují různé psychické a fyzické problémy např. deprese, úzkosti, náchylnost k nemocem aj. Čím déle závislost trvá, tím náročnější je léčba i s ohledem na to, že závislý se již v pokročilejších stádiích mnohdy léčit odmítá. Odvykání nespočívá pouze ve schopnosti odpoutat se od předmětu závislosti, ale také v celkové změně životního stylu a denního režimu tak, aby se co nejvíce vyloučila možnost recidivy. Pomoc můžete vyhledat v různých krizových centrech, terapeutických komunitách, psychiatrických léčebnách, na lince důvěry nebo v psychologické poradně.


1. ZÁVISLOST NA ALKOHOLU

Nadměrnou, opakující se a gradující konzumaci alkoholických nápojů označujeme za alkoholismus. Jedná se o jednu z nejčastějších závislostí, zejména proto, že je alkohol v různých formách volně dostupnou látkou a jeho užívání není nelegální. Postoje k alkoholu jsou různé, abstinenti jej úplně odmítají, konzumenti vychutnávají, pijáci jím „léčí“ své deprese a alkoholici se bez něj nemohou obejít.

S alkoholem se setkáváme již v útlém věku – komu z vás nedával dědeček zkusit pěnu od piva? Malým dětem však alkoholické nápoje většinou nechutnají, zlom nastává až v období puberty. Dospívající mládež mezi sebou soupeří o to, kdo toho víc vydrží, experimentuje s účinky alkoholu, cítí se být dospělými. Někteří si vytvoří negativní postoj k alkoholu jako takovému, jiní začnou pomalu ale jistě tomuto démonu propadat, což se nemusí projevit hned, ale kupříkladu až za několik let, když se začnou potýkat s partnerskými a rodinnými problémy, řeší ztrátu zaměstnání, osobnostní krizi či jiný žal, který v alkoholu začnou utápět.

Jaké jsou typické projevy alkoholismu?

Rozvoj závislosti na alkoholu můžeme rozdělit do čtyř etap. V první fázi máme pocit, že nám alkohol dává možnost uniknout od reality, cítíme se dobře a bezstarostně. Následuje druhá etapa, ve které často potřebujeme zvýšit příjem alkoholu, přecházíme od piva a vína k lihovinám. Ve třetí fázi již konzumujeme tolik alkoholu, že po odeznění opilosti máme tzv. okno, nevíme např. jak jsme se dostali domů, s kým jsme trávili závěr večera apod. V této fázi si ještě stále nalháváme, že dokážeme s pitím přestat, ovšem již jsme překročili pomyslnou hranici, po které následuje čtvrtá fáze opíjení do němoty. Zde je již potřeba alkoholu natolik silná, že nad člověkem získá absolutní nadvládu.

Následky závislosti na alkoholu

Alkoholici mají často problémy s játry, krvetvorbou, jsou náchylní ke vzniku onkologických onemocnění, rozvíjí se u nich nemoci kardiovaskulárního systému, trávicí soustavy, cukrovka aj. Často trpí alkoholovou epilepsií, paranoiou, alkoholovou demencí a dalšími psychózami. Velmi život ohrožující je tzv. delirium tremens, provázené halucinacemi.

Léčba závislosti na alkoholu

Lehčí formy alkoholismu lze zvládnout ambulantní terapií v psychologických poradnách, u těžších je nutná hospitalizace, doprovázená psychoterapií. Léčba alkoholismu se zaměřuje na úplné zvládnutí závislosti a kýženým výsledkem je doživotní abstinence. Často se využívá antabusová terapie založená na podávání léků, které vyvolávají zvracení, pokud se po nich užije alkohol. Psycholog se zaměřuje krom jiného na příčiny vzniku závislosti a opětovné začlenění pacienta do společnosti.


2. ZÁVISLOST NA DROGÁCH

Stejně jako závislost na alkoholu, i závislost na drogách je v dnešní době velmi rozšířená. Stále častěji se setkáváme s problémem výskytu drog na základních školách a mezi mladistvými. Opět platí, že narkoman vyhledává drogu nejen pro příjemný pocit, který u něj vyvolává, ale také z obavy z abstinenčních příznaků. Problematika drogové závislosti má dlouhou historii, ovšem závislost jako taková je spojena zejména s vynálezem injekční jehly a rozvojem farmaceutického průmyslu. První zkušenosti s drogou jsou hnány nejčastěji obyčejnou zvědavostí, všude slýcháme, jaké účinky má droga na vnímání a chceme zjistit, zda tomu tak opravdu je. Děti také mnohdy čelí nátlaku okolí a spolužáků, chtějí zapadnout do kolektivu, a proto drogu vyzkouší. Jindy je důvodem vzniku drogové závislosti láska k narkomanovi, těžká životní situace či prostá nuda.

Drogy podle jejich účinků dělíme do několika skupin. První jsou tzv. měkké drogy, kam spadá např. marihuana. Dále pak opiáty (heroin), stimulační drogy (pervitin, kokain) a halucinogenní drogy (LSD, extáze, houbičky).

Důležitou roli hraje ve výchově dětí prevence drogové závislosti. Ta by neměla spočívat jen v zákazu užívání drog a vštěpování, že jsou velkým zlem, ale především v dostatečném množství informací. Děti a mladiství většinou slýchají, jaké účinky droga má, ale méně informovaní jsou v oblasti následků drogové závislosti. Dbejte také na rozvoj zdravého sebevědomí dítěte a předkládejte mu pozitivní vzory, vytvořte klidné rodinné zázemí, naučte ho asertivnímu chování zejména schopnosti říkat ne.

Jaké jsou typické projevy drogové závislosti?

Období experimentování s drogou je spojeno s nadšením z jejich účinků, možnosti odpoutat se od reality a problémů. Uživatel si myslí, že má drogy pod kontrolou, ale je zde neustálá potřeba zvyšovat dávky a snižovat rozestupy, od víkendového užívání se dostává ke každodenní potřebě drogy. Postupně se zhoršuje jeho vztah s okolím, zanedbává školu/práci, ztrácí přátele i rodinu. Stoupá také potřeba peněz, což vede ke krádežím, kriminalitě, prostituci či podvodům. Postupně se narkoman stává rezistentní vůči droze, což vede ovšem jen k dalšímu zvýšení dávky, jelikož neustále touží zažít ty pocity, které provázely začátky závislosti.

Následky závislosti na drogách

Drogová závislost se odrazí na fyzickém i psychickém zdraví jedince, je provázena nespavostí, nechutenstvím, poruchami vidění a sluchu, zhoršením paměti, otravou krve, žloutenkou, únavou, modřinami, časté jsou pohlavní nemoci, strach, fobie a úzkosti, dále pak také narkomanie vede ke ztrátě přátel a rodiny, zaměstnání, kriminální činnosti.

Léčba závislosti na drogách

Existuje mnoho možností, kde hledat odbornou pomoc – léčebná centra, linka důvěry, terénní centra, detoxikační jednotky, psychologické poradny, terapeutické komunity aj. I zde platí, že čím dříve začnete se závislostí bojovat, tím větší je šance na úspěch. Odvykání probíhá pozvolna, jelikož jsou zde vážná zdravotní rizika. Při detoxikaci se tedy postupně snižují jednotlivé dávky drogy, případně jsou nahrazeny jinou méně škodlivou látkou s cílem úplného vynechání drog. Možností je také užívání léků, které snižují touhu po droze, snižují její účinek apod. Vhodný způsob vždy určí psycholog nebo psychiatr na základě individuálních potřeb jedince. Důležitou roli zde hraje také psychoterapie s cílem opětovného začlenění se do společnosti.  




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.