Myšlenky na sebevraždu. Jak jim zabránit?

fashion

Život přináší různé stresové situace a každý se s nimi dokáže vyrovnat jinak. Jeden v tom špatném, co jej potká, hledá nějaké pozitivum, které ho posune dále. Druhý naopak pohlíží na situaci jako na bezvýchodnou, a jediné řešení spatřuje ve smrti. Pochopit člověka se sebevražednými myšlenkami je složité, ba až nemožné. Většina lidí se už jen vyslovení slova sebevražda vyhýbá, aby ji snad nějakým způsobem nepřivolal, další s pojmem jaksi koketují, bagatelizují jej a berou jakékoliv narážky na lehkou váhu.

Sebevražedné myšlenky nepřicházejí jen tak bezdůvodně, vždy jim předchází silný emoční zážitek, ztráta práce, finanční tíseň, deprese a jiné psychické nemoci, dlouhodobě nepříznivý zdravotní stav aj. Nejvíce ohroženou skupinou jsou děti a dospívající nebo naopak senioři. Typů sebevražd je pak několik, od těch perfektně připravených a promyšlených, k náhodným po požití velkého množství alkoholu a psychotropních látek. V dnešní době také často slýcháme o protestních sebevraždách spojených s teroristickými útoky, kolektivních sebevraždách, kdy jeden člověk rozhodne o osudu ostatních, či předstíraných sebevraždách, které jsou spojeny s citovým vydíráním (např. žena vyhrožuje, že skočí z mostu, pokud ji přítel opustí…).

Myslíte si, že sebevraždou člověk nic nevyřeší, že je to jen zkratkovité jednání a kdyby měl sebevrah čas si vše promyslet, určitě by k takovému radikálnímu řešení nedospěl? Ano i ne. Sebevražda sice může být impulzivní, avšak tyto případy nejsou tak časté, jde například o alkoholiky, schizofreniky či osoby pod vlivem různých omamných látek, kteří jsou jimi natolik ovlivněni, že jejich uvažování je zkreslené. Většina osob se sebevražednými sklony si však svůj čin promýšlí, nejprve si pohrává s myšlenkou smrti, následně dochází k rozhodnutí, že je to nejlepší řešení jeho situace a pak se odhodlává ji spáchat. Pokud je jeho okolí vnímavé, může si dříve či později povšimnou změn v chování takového člověka, vede „divné“ řeči, přestává se stýkat s přáteli a rodinou. Nesnažte se proto sebevíc tématu sebevraždy vyhýbat, člověku s těmito myšlenkami mnohdy nejvíce pomůže se vypovídat ze svých pocitů, získat nový náhled na věc a objevit tak třeba jiné možnosti řešení jeho situace. Nezkoušejte jej však „vyléčit“ řečmi o tom, jak vše bude dobré, že nemá na takové „hlouposti“ ani myslet apod. Docílíte tím většinou jen toho, že se ještě více uzavře do sebe, bude vaše chování považovat za výsměch své osobě a nepochopení jeho problémů.

Pokud (což je pravděpodobné) na pomoc osobě se sebevražednými úmysly nestačíte sami, je dobré obrátit se na odborníka. Člověk, mající sebevražedné sklony, pomoc málokdy vyhledá sám, má obavy z reakce okolí, z hospitalizace na psychiatrickém oddělení apod. 




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.