Partner u porodu

fashion

Těhotenství je náročným obdobím nejen pro ženu, která se musí vypořádat se všemi změnami, které přináší a přinese, ale je velmi vypjaté i pro muže. Od něj se očekává, že bude ženě ve všech ohledech oporou, bude ji na rukou nosit a kdyby mohl, snesl by ji modré z nebe. Mnoho žen se potýká s fenoménem „my“ – my jsme těhotní, my máme nálady, my budeme rodit… Ne vždy má však partner stejný názor jako jeho žena a jsou určité hranice, které nedokáže překonat. Ať už se to týká různých vyšetření, které musí jeho partnerka během těhotenství podstoupit, nebo samotného porodu. Proto psychologové radí, aby také ženy braly ohledy na své partnery, jen tak může narození miminka být pro oba tím nejlepším, co je v životě potká, a to bez zbytečného stresu okolo.


Partner u porodu ano či ne?

Jednoznačná odpověď na tuto otázku neexistuje, roli zde hraje opravdu mnoho faktorů. Ani odborníci nejsou názorově jednotní, jedni jsou zastánci „párového“ porodu a v mužově přítomnosti shledávají velký přínos, druzí jsou proti. Pravdou je, že muži byli odpradávna postaveni mimo dění, jakmile začala partnerka rodit, přispěchala ji na pomoc porodní bába. Muž byl odsunut za dveře, aby byl v případě potřeby k ruce, ale na druhou stranu nepřekážel. A ani s rozvojem moderního porodnictví v nemocnicích se situace nezměnila. Ještě naši tatínkové namísto aby rodičku doprovázeli na porodní sál, čekali netrpělivě doma a neustále vytáčeli číslo porodnice, zda už jsme se narodili. A i po porodu samotném nesměli své partnerky navštívit na pokoji, o čemž svědčí mnoho filmů z dané doby, kdy záběry zvěčňovaly, jak maminky v okně drží malý uzlíček a doufají, že miminko jeho otec alespoň z dálky uvidí. Někomu se to může zdát kruté, vždyť přece i otec má právo být ve středu dění a spatřit své dítě, pochovat si jej. Ovšem vzato z druhé strany, ani izolace matky a dítěte od okolního světa nebyla zas tak špatná, přece jen porod by měl být do jisté míry komorní záležitostí a všechen ten humbuk kolem na psychice matky nepřidá.

Nicméně doba jde stále kupředu a zhruba od 70. let 20. století se začíná rozmáhat trend otců u porodu. Stále více žen si přeje mít partnera po boku, aby spolu s ním mohly čelit porodním bolestem a měly v něm oporu. A stále více mužů této možnosti využívá, nejprve ze zvědavosti, postupem času snad i z donucení. A to nemyslíme s žádnou nadsázkou, vezměme si fakt, že přítomnost otce u porodu je dnes již úplně běžná a ve společnosti převládá názor, že partner, který u porodu nebyl není dost dobrým otcem. Je to správně? Myslíme, že rozhodně ne. Každý člověk má mít právo svobodné volby, a to ve všech ohledech, tedy má mít i muž možnost se rozhodnout, zda se porodu chce zúčastnit.


Pokud se váš partner rozhodne být vám u porodu oporou, měl by si ujasnit všechny informace. Zejména to, že porod není procházkou růžovým sadem, je spojen se spoustou bolesti a rizik. Ne každý muž dokáže tento nápor ustát a pak namísto aby byl své partnerce nápomocen, naopak se stává přítěží. Už jen proto, že neustále obrací pozornost personálu k sobě samému a překáží jim při práci. Rodička se pak většinou plně nesoustředí na porod samotný, ale je pod neustálým stresem, bojí se o partnera a upozaďuje své potřeby. Proto jsou velmi přínosné předporodní kurzy, které by měl muž navštěvovat spolu se svou ženou, aby získal všechny potřebné informace a rozmyslel si, zda se toho chce účastnit. Ženám radíme, aby v žádném případě na muže nevyvíjely nátlak. Samozřejmě všechny bychom si přály mít v těchto intimních chvílích partnera po boku, ale co vše tomu chceme obětovat?


Partner u porodu: ANO

- muž se rozhodl sám a opravdu po tom touží

- nenalhává si, že porod bude lehký, ale je seznámen se všemi možnými riziky

- dokáže se přenést přes fakt, že všechnu bolest bude muset prožít partnerka a on ji v podstatě nebude moci nijak pomoci

- dokáže být schopným prostředníkem mezi ženou a porodním personálem

- nechápe přítomnost u porodu jen jako fenomén, kterému se musí podrobit

- není přecitlivělý, dokáže se dobře vyrovnat se stresem


Partner u porodu: NE

- partner nemá dostatečné informace, neví, jak se při porodu chovat, jak ulevit partnerce od bolesti

- nesnese pohled na krev a neumí se vyrovnat s náporem bolesti, kterému žena bude čelit

- namísto podpory partnerky strhává pozornost personálu k sobě samému, např. omdlí a vyžaduje péči

- u citlivých jedinců může přítomnost u porodu vyvolat trauma

- vidět dítě přicházet na svět se může negativně odrazit na sexuálním životě partnerů

- následkem prožitého stresu se u partnera mohou dostavit postnatální deprese, psychosomatické poruchy zdraví, pocity méněcennosti apod.

- nezřídka je porod příčinou partnerské krize, protože nesplní oboustranná očekávání. Např. žena může partnerovi neustále předhazovat, že jí nebyl dostatečnou oporou, partner pak může ženě vyčítat, že došlo ke komplikacím a ona neporodila přirozenou cestou, ale císařským řezem apod.


Ačkoli si to málokdy připouštíme, vynucená přítomnost otce u porodu může vést až k rozpadu vztahu. Proto je důležité, aby si oba nastávající rodiče před příchodem miminka na svět ujasnili své názory, touhy a potřeby, do ničeho se nenutili a snažili se také vcítit jeden do druhého. Pokud se nedokážete shodnout, cítíte se jeden nebo druhý pod neustálým tlakem a vidina porodu se pro vás stává noční můrou, je namístě vyhledat odborníka – psychologa. Jen ten vám poskytne nezaujatý pohled na věc, probere s vámi všechny možnosti a navrhne, jak se můžete se situací co nejlépe vypořádat, aby neutrpěl váš vztah. 




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.