Poruchy příjmu potravy. Jak je poznat a jak je léčit?

fashion

Jídlo je odpradávna spojováno s požitkem a přežitím, bez jídla nemůže naše tělo správně fungovat. Existují však lidé, kteří prostřednictvím jídla řeší své emocionální problémy. Nemluvíme o situacích, kdy např. po rozchodu spořádáme kelímek zmrzliny či tabulku čokolády, ale extrémní případy přejídání nebo naopak hladovění. A na tyto extrémy se v dnešním článku blíže zaměříme. Poruchy příjmu potravy řadíme k psychickým nemocem, při kterých se člověk stává závislým na jídle, všechny jeho myšlenky se na jídlo zaměřují v kladném i negativním smyslu. Mezi poruchy příjmu potravy řadíme anorexii, bulimii a záchvatovité přejídání. Patří sem však i méně známá orthorexie (závislost na zdravé a biologicky čisté stravě) a bigorexie (nejčastěji se objevuje u sportovců, základem je dieta s vysokým podílem proteinů a minimálním množstvím tuků, mnohdy s využitím steroidů).

Důvody, proč se poruchy příjmu potravy objeví nejsou jasně dané. Obecně platí, že bývají spojovány s velkou emoční zátěží a stresem. Mezi nejčastější příčiny patří nespokojenost s vlastním tělem a vzhledem, obavy z nadváhy, obezita, sexuální zneužívání v dětství, genetické dispozice (např. matka trpěla anorexií…), těžký rozchod/rozvod, nuda a experimentování s jídlem. Mnohdy lidé trpící jednou z těchto psychických nemocí byli od dětství pod velkým tlakem rodiny, ve které se kladl důraz na zevnějšek a ideální váhu. V neposlední řadě je zde také tlak okolí a médií, které propagují jakýsi ideál krásy – nejčastěji na kost vyhublé modelky a herečky. Ohroženou skupinou jsou zejména dospívající dívky, ovšem stále častěji se poruchy příjmu potravy objevují u dětí či postihují mužskou část populace.

Jak jsme již zmínili výše, jde o psychické onemocnění a jako takové je nemůžeme brát na lehkou váhu. Nemocní si zahrávají se svým zdravím, což může mít fatální následky.


1. MENTÁLNÍ ANOREXIE (anorexia nervosa)

Dnešní společnost ovládá všeobecný mýtus o tom, že čím štíhlejší budete, tím stoupáte v očích ostatních a dláždíte si tak cestu k úspěchu. Popravdě řečeno, je to cesta spíše do pekel. Touha po dokonalé postavě bývá natolik silná, že dívka (muž/dítě) neváhá využít všechny možné i nemožné prostředky (zvracení, odmítání jídla, léky aj.), které často vyústí v obrovský problém – mentální anorexii. Paradoxně ani dosažení ideální váhy anorektičkám nestačí, stále si připadají tlusté a ocitají se tak v nekonečném kolotoči diet a cvičení.

Jaké jsou typické projevy mentální anorexie?

a. zkreslené vnímání sebe sama, nespokojenost s váhou a vzhledem, anorektička se vidí tlustá, i když je její váha už pod normou

b. kolísání nálad, změny v chování

c. vnímání jídla jako nepřítele, úplné odmítání jídla, zvracení po jídle, vytvoření různých rituálů při jídle

d. neustálé cvičení

e. intenzivní strach z nadváhy

Následky mentální anorexie

Anorexie má dopad na fyzické i psychické zdraví. Ve spojení s vysokým úbytkem váhy dochází u žen ke ztrátě menstruace, tělo se začíná pokrývat jemným ochlupením, zhoršuje se citlivost končetin, utrpí celkový vzhled (propadlé tváře, vystouplé kosti, vypadávání vlasů, zažloutlá pleť…). Nedostatek tělu potřebných živin vede k celkovému metabolickému rozvratu, oslabuje se imunitní systém, časté jsou závratě, nízký tlak, dehydratace. Trvající nespokojenost s vlastním tělem vede k pocitům neúspěchu, zmaru, depresím, poruchám spánku, podrážděnosti, objevit se mohou také jiné psychické poruchy a závislosti. Neléčená anorexie může skončit smrtí, tělo neunese nápor diet a nedostatek potravy.

Léčba mentální anorexie

V lehčích formách nemoci se přistupuje k ambulantní léčbě pomocí psychoterapie (kognitivně behaviorální, rodinná, skupinová či individuální). V pokročilých stádiích je nutná hospitalizace na psychiatrickém oddělení, kde se hlídá celkový zdravotní stav pacienta a dohlíží se na správné stravování, aby došlo k přírůstku na váze.


2. MENTÁLNÍ BULIMIE (bulimia nervosa)

Stejně jako anorexie i mentální bulimie se řadí mezi psychické nemoci. Průběh spočívá v nepřiměřené konzumaci jídla až do pocitu na prasknutí, po čemž následují obrovské výčitky svědomí a obavy ze ztloustnutí. Bulimičky se chtějí snězeného jídla co nejdříve zbavit, proto se často po takovémto záchvatu přejídání nutí zvracet, používají různá projímadla, léky na odvodnění apod. Oproti anorexii není mentální bulimie na první pohled tolik zřejmá, zatímco anorektičky jsou extrémně vyhublé, bulimičky se pohybují na hranici ideální váhy.

Jaké jsou typické projevy mentální bulimie?

a. záchvaty přejídání následované zvracením, dietou, přehnaným cvičením

b. neustálý strach z tloušťky

c. obavy jíst bez následného užití projímadel, diuretik

d. odsuzování sebe sama po záchvatech přejídání, pocity viny

e. neobvyklé výkyvy hmotnosti

Následky mentální bulimie

I tato nemoc se odráží na psychickém a fyzickém zdraví. Bulimici mívají problémy s kazivostí zubů, což je spojeno s častým zvracením. Dalšími fyzickými projevy jsou oteklé tváře, suchá kůže, náchylnost k tvorbě podlitin, ochablé svalstvo, bolestivost kloubů, ztráta menstruace, nízký tlak apod. Nezřídka trpí záněty žaludku a jícnu, žaludečními vředy, zvracením krve, zácpou a hrozí také prasknutí žaludku. Po psychické stránce se objevují deprese a úzkosti, nízké sebevědomí, závislost na lécích, sebepoškozování, poruchy soustředění, výkyvy nálad…

Léčba mentální bulimie

V akutních formách bulimie se přistupuje k hospitalizaci, zaměřené zejména na nápravu metabolického rozvratu a také obnovení správných stravovacích návyků. V mírnějších stádiích nemoci postačí mnohdy vhodně zvolená psychoterapie v psychologické poradně, která bývá doplňována předepsáním antidepresiv, léky potlačujícími zvracení apod.


3. ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ

Různé definice charakterizují člověka trpícího touto psychickou nemocí jako někoho, jehož celý den se točí pouze kolem jídla – těší se na něj, bojí se, že se neovládne… Princip spočívá v tom, že jakmile se člověk při záchvatu žravosti pustí do jídla, není schopen přestat, a to ani v momentě, kdy už utišil svůj hlad. Skončit jej donutí až pocit nevolnosti, oproti bulimii se však nijak cíleně snězeného jídla nesnaží zbavit.

Jaké jsou typické projevy záchvatovitého přejídání?

a. nakupování velkého množství jídla a jeho tajná konzumace

b. ukrývání se před společností, vyhledávání přátel se stejnou „zálibou“ v jídle

c. proklamování přísného držení diet, ovšem bez viditelných výsledků

d. jídlo používá jako prostředek řešení problémů či k oslavě úspěchů

e. přizpůsobování denního rozvrhu jídlu

Následky záchvatovitého přejídání

Neustálé přejídání vede logicky k přibírání na váze, obezitě a nemocem s ní spojených (diabetes, vysoký tlak, infarkt, mrtvice, rakovina, astma, syndrom dráždivého tračníku…). Přestože menstruační cyklus není nijak zvlášť ovlivněn, vyskytují se problémy s otěhotněním. To vše doprovází deprese, poruchy spánku, problémy s navazováním vztahů, šikana aj.

Léčba záchvatovitého přejídání

Psycholog vychází z předpokladů, které vedly ke vzniku tohoto onemocnění, zkoumá cíle, kterých chce klient dosáhnout. Podle toho pak zvolí způsob terapie – psychoterapii, léčbu obezity, užívání léků – mnohdy pro větší úspěšnost zvolí psycholog kombinaci různých forem léčby. Mimo psychologické pomoci je však důležitá spolupráce klienta, který musí změnit své dosavadní stravovací návyky, vést si např. deník o všem, co za den snědl apod.

 

Jestliže někdo z vašich blízkých, či vy samotní trpíte některou z poruch příjmu potravy, neváhejte a co nejdříve se obraťte na odbornou psychologickou pomoc. Jen tak dokážete svou nemoc zvládnout a vyléčit se. 




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.