Prázdné hnízdo, aneb děti odcházejí z domu

fashion

Narození dítěte je obrovským mezníkem v životě partnerů. Život se vám doslova obrátí na ruby, je třeba přehodnotit dosavadní priority a skoro vše přizpůsobit novému členu rodiny. Tento stav se nemění ani s postupem let, dítě roste, učí se novým věcem a získává nové zkušenosti jak jinak než od vás rodičů. Rodičovství je jeden velký tanec, kde se vše většinou točí jen kolem dítěte. Jednou však přijde den, kdy se dítě najednou bude chtít postavit na vlastní nohy, začne studovat, odjede bydlet na kolej, případně si založí vlastní rodinu. Pro některé rodiče je to vítaná změna a vidina času, který budou moci věnovat sobě a svým koníčkům je lákává. Avšak dokážou partneři i po naplnění jejich rodičovské role najít cestu k sobě navzájem? Nebo to za ta léta pečování o děti zapomněli a teď namísto klidu prochází jejich vztah krizí? Každý problém má své řešení a my se v tomto článku podíváme na to, co vás po odchodu dětí z domova může potkat a jak se s tím nejlépe vypořádáte.


Dítě vylétlo z hnízda, co teď?

Ať už dítě odešlo z domova z jakýchkoliv důvodů, je to vždy velkým zvratem ve vývoji rodiny. Nejeden rodič si začne připadat starý a nepotřebný, dříve či později se však vše srovná a život jde dál… Nebo také ne. A v tomto případě se nejspíše potýkáte se syndromem prázdného hnízda.

Syndrom prázdného hnízda je označením pro takové stavy, kdy rodič po odchodu dětí z domova propadá dlouhodobému smutku, který může vyvrcholit v deprese a jiné psychické problémy, což se negativně odrazí na jeho fungování v běžném životě. Odchodem dětí však netrpí jenom ženy, ale v mnoha případech také muži, jenže ti se s novou situací dokáží lépe vyrovnat mj. proto, že většinou netrávili s dětmi tolik času jako matky. Jsou to právě ženy, které se snaží udržet teplo rodinného krbu, vytvářet klidnou atmosféru a starají se o chod celé domácnosti. Důležité však je, aby při tom všem nezapomínaly také samy na sebe, věnovaly se koníčkům a v neposlední řadě s partnerem stále pracovali na vztahu. Při rodičovství totiž většinou pozapomínáme na to, že stereotyp vztahu rozhodně neprospívá a děti přece nejsou překážkou k tomu, aby se partnerství posilovalo a vyvíjelo. Pokud se však rodič (zejména matka) obětuje jen ve prospěch dítěte, má v budoucnu zaděláno na problém. Zaprvé tím, že svou neustálou péčí o dítě nerozvíjí jeho samostatnost, na což navazuje i druhý extrém, kdy dítě se na matce stane doslova závislým.

Pak přijde den, kdy dítě odchází z domova a najednou nevíte, co dělat a jak naložit s časem, kterého máte nyní dostatek. Ženy se pod tíhou smutku přestávají starat o domácnost, zanedbávají sebe i manžela, vše, co budovaly se jim doslova zhroutí jako domeček z karet. Muži na to pak často reagují tím, že hledají útěchu jinde, nejčastěji v náručí mladé milenky, čímž si kompenzují jak problémy ve vztahu, tak potřebu obdivných pohledů apod. A to je jen základní výčet toho, s čím se mohou rodiče při syndromu prázdného hnízda potýkat. Kromě toho, že manželé najednou neví, jak spolu komunikovat, jak navázat tam, kde přestali, co se společným časem apod., si mohou uvědomit, že spolu vlastně celé ty roky byli pouze kvůli dětem, že láska tak nějak vyšuměla do ztracena. Není výjimkou, že pak spatří jediné východisko v rozvodu, případě zůstanou žít spolu, ale půjdou si každý svou cestou. Přičtěme k tomu deprese, obrovský pocit prázdnosti, úzkosti a obavy ze samoty, celkovou nespokojenost se životem, ztrátu sebedůvěry, pocit méněcennosti a mnoho dalšího. V tu chvíli stojíte před opravdu velkým problémem a je nejvyšší čas začít ho řešit.


Jak překonat syndrom prázdného hnízda?

V první řadě je potřeba přijmout odchod dítěte jako holý fakt, a ne jako katastrofu. Uvědomte si, že jste své dítě vychovávali podle svých nejlepších schopností a možností, teď je na něm, aby všechna ta léta a vědomosti zúročilo a předalo dále svým dětem. Tím, že si dítě založilo vlastní rodinu nekončí vaše role matky a otce, pouze se rozšiřuje o další obzory, budete babičkou a dědou, a co může být pro rodiče lepším oceněním, než když vidíte, že váš potomek se řídí vaší výchovou a chodí si k vám pro cenné rady? Rozhodně vám nezakazujeme vzpomínat, klidně se rozněžňujte nad starými fotografiemi a připomínejte si společné chvíle, na tom není nic špatného. Ale nezavírejte se po odchodu dítěte před světem a zejména ne před partnerem, naopak začněte pracovat na prohloubení vašeho vztahu, řekněte si vše, na co jste za ta léta neměli čas, užívejte si cestování a jiných společných aktivit. Kromě toho si také dopřávejte čas sami pro sebe, zajděte na kávu s přáteli, věnujte se pozapomenutým koníčkům či si hledejte nové. Otevřela se před vámi nová etapa života, užívejte si ji.

Pokud však nejste s to překonat pocit samoty, řešíte partnerskou krizi, máte neustále deprese či cokoliv jiného, vyhledejte pomoc psychologa. Ten vám pomůže vaše pocity zpracovat formou vhodné terapie, případně navrhne jiná řešení. 




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.