Spavost a další poruchy spánku

fashion

Každý člověk má občas problémy se spánkem, někteří nemohou usnout, jiní se v průběhu noci několikrát probudí apod. Pokud potíže po několika dnech samy pominou, není potřeba se tím nijak zvlášť zabývat. Jakmile je však průběh spánku narušen dlouhodobě a jeho nedostatek se odráží na kvalitě vašeho života, je namístě vyhledat lékaře. Můžete totiž trpět jednou z poruch spánku.

Kvalitní spánek je pro člověka velmi důležitý, jde o jeden z přirozených procesů, při kterém nabíráme sílu a energii čelit dalšímu dni, regeneruje se organismus. Ne nadarmo se říká, že než se rozhodneme pro konečné řešení nějakého problému, měli bychom se na to nejprve vyspat. Při spánku si totiž lidově řečeno pročistíme hlavu a to, co se nám večer zdálo nemožné, vypadá ráno hned jinak. Abychom mohli spánek označit za opravdu kvalitní, měl by bez přerušení trvat v rozmezí 7-9 hodin, přičemž se budou plynule střídat jeho fáze – REM a non-REM. V non-REM fázi je spánek hluboký, tělo i mozek odpočívá, klesá krevní tlak, uvolňují se svaly. REM fáze je často označována za paradoxní spánek, a to proto, že tělo je v tomto stádiu spánku již připraveno na probuzení, ale mozek je v největší fázi odpočinku, ukládá si zážitky z celého dne a zdají se nám sny. Pro REM fázi je také typické, že se člověk na okamžik probouzí a hned zase usíná, což si ráno skoro nikdo nepamatuje.

Pokud je spánek dlouhodobě narušen může být zaděláno na pořádný problém. Poruchy spánku se přitom netýkají pouze nespavosti (té budeme věnovat celý samostatný článek), ale může jít také o její pravý opak, tedy o zvýšenou spavost a další poruchy spánkového režimu, které si blíže v tomto článku rozebereme. Některou z poruch spánku trpí zhruba třetina populace, a to včetně kojenců, batolat a dětí. Hlavní příčinou je všudypřítomný stres a neustálý tlak, kterému musíme během dne čelit. Náš psychický stav, různé bolesti, špatný životní styl či vážné onemocnění to vše se odrazí na kvalitě spánku. Večer máme totiž tendenci hodnotit uplynulý den, mnohdy si zpětně přehráváme všechny konflikty či podvědomě řešíme problémy. Mozek pak není schopen tzv. vypnout, případně toto vše zpracovává i v průběhu spánku, a my trpíme. Nyní se dostáváme k podstatě dnešního článku a rozebereme si jednotlivé poruchy spánku (kromě nespavosti, kterou jak jsme již zmínili si necháme na příště).


Zvýšená denní spavost (Hypersomnie)

Jak sám název napovídá, jde o opačný problém, než je nespavost. Člověk trpící hypersomnií má totiž přílišnou potřebu spánku, a to až 12 hodin. V tom by nebyl až tak velký problém, kdyby tato doba připadla na noc, jenže porucha spavosti se projevuje právě že ve dne. Příčinou může být jak poškození mozku, tak i jiné zdravotní problémy (únavový syndrom, AIDS, rakovina, nemoci trávicího systému, psychické poruchy, onemocnění štítné žlázy…), může se projevit také v průběhu těhotenství nebo jako důsledek přepracování a nadměrného stresu. Závažnost patologické spavosti spočívá v tom, že člověka přepadávají záchvaty spánku kdykoliv a kdekoliv, např. při řízení auta, v práci, při rozhovoru…Tyto stavy trvají většinou jen několik minut, ale i tak mohou mít vážné následky (smrt za volantem, vyhazov z práce, sociální izolaci a mnoho dalšího). Pokud trpíte denní spavostí, je namístě vyhledat lékaře, který vám provede řadu vyšetření a doporučí vhodnou léčbu. Sami si můžete pomoci zejména změnou životního stylu, snažte se vyhýbat stresu, dopřejte si více času sami pro sebe, meditujte, vytvořte si příjemné prostředí pro spánek, investujte do kvalitní matrace apod. Paradoxně je namístě zvýšit tělesnou aktivitu, čím více fyzické námahy vynaložíte, tím více se vaše tělo nabudí a nebudete tolik unavení.


Narkolepsie

Pokud trpíte narkolepsií, budete mít zhruba stejné příznaky jako u zvýšené denní spavosti. Zásadní rozdíl však spočívá v tom, že záchvat spavosti přichází náhle, bez předchozího pocitu únavy a je naprosto nekontrolovatelný. I s touto poruchou jsou spojena velká rizika, je ohroženo zdraví a život jedince, negativní dopady jsou patrné v práci i v soukromém životě, mohou se objevit i halucinace. O příčině tohoto onemocnění se zatím vedou spíše dohady, obecně se má za to, že narkolepsie má své kořeny v genetické výbavě člověka. Jelikož nejsou známy hlavní příčiny nemoci, není možné zaujmout jakékoliv preventivní opatření. Rozhodně je potřeba se léčit, podrobit se speciálnímu vyšetření ve spánkových laboratořích a velice důležitá je také podpora blízkých.


Kleinův-Lewinův syndrom

Tato spánková porucha také souvisí s nadměrnou potřebou spánku v průběhu dne, k níž se však váží ještě další příznaky, zejména nadměrný příjem potravy a neschopností kontrolovat své sexuální pudy. Kleinův-Lewinův syndrom je poruchou, která se projevuje většinou u dospívajících mužů a v průběhu několika let samovolně odezní. Samotná léčba této poruchy je komplikovaná tím, že na Kleinův-Lewinův syndrom většinou nezabírají běžná léčiva, proto je důležité zaměřit se na diagnostiku a odhalení příčiny, přičemž se většinou neléčí syndrom jako takový, ale spíše jeho jednotlivé příznaky.


Parasomnie

Parasomnie narušuje klidný průběh spánku zejména tím, že člověk pod dojmem skutečného snu v průběhu spánku provádí různé činnosti, aniž by si uvědomoval možná rizika. Kromě toho, že si může parasomnik způsobit vážný úraz, se většinou probouzí s pocitem úzkosti, je dezorientovaný a nedokáže rozeznat skutečnost od snu. Jednou z možností léčby je nácvik preventivního probouzení.


Náměsíčnost (somnambulismus)

Náměsíčnost je jednou z poruch spánku, která se projevuje zejména u dětí. Ty se v průběhu noci mohou procházet po pokoji, přemisťují předměty, mumlají si apod., přičemž ráno si nic z toho nepamatují. Příčinou jsou zejména geny a různé stresové situace, které vyvolávají spánkovou deprivaci. Při náměsíčnosti je velké riziko úrazu, proto doporučujeme snažit se odstranit vše nebezpečné z dosahu náměsíčného člověka. Rozhodně je vhodné konzultovat léčbu s odborníkem, který ve většině případů doporučí úpravu spánkové hygieny. Náměsíčnost často po několika letech samovolně odezní.


Noční můry a děsy

Noční můry se objevují zejména v druhé polovině spánku, v REM fázi. Jsou spojeny s živými sny, při kterých cítíme strach a ohrožení. Jakmile dojde k probuzení, člověk se rychle zorientuje a uvědomí si, že nešlo o skutečnost. Noční můry si pamatujeme a dokážeme je detailně popsat. Noční můry se objevují v dětském věku a postupně odeznívají s dospíváním, mohou však přetrvat až do dospělosti. Léčba nočních můr spočívá v behaviorální terapii, nácviku relaxačních metod a v nejvážnějších případech se přistupuje k lékům.

Noční děsy se oproti nočním můrám objevují ve fázi nejhlubšího spánku cca 30 minut od usnutí, v non-REM spánku. V dospělosti se skoro nevyskytují, kdežto u dětí jde o častou poruchu spánku, která se vyznačuje panickým křikem, pocitem hrůzy a neschopností v první chvíli po probuzení rozpoznat okolí. Dítě se nedá snadno uklidnit, avšak jakmile všechny negativní pocity odezní, na nic si v podstatě nepamatuje, max. se mu vybaví jen útržky. Pokud dítě trpí nočními děsy, doporučuje se návštěva odborníka, který se zaměří na odhalení příčiny a poté zvolí vhodný způsob terapie.


Syndrom neklidných nohou

Tato porucha spánku se projevuje silnou až nesnesitelnou bolestí nohou, která odezní až v momentě, kdy se postavíte a začnete se hýbat. Jakmile si lehnete je tlak, brnění, mravenčení a bolest zpátky. To vede k velkému pocitu nevyspání a s ním spojeným komplikacím. Co se příčiny týče, jde o jednu velkou záhadu, odborníci se však shodují na tom, že velký podíl nese dědičnost. Pomoci si můžete různými vitamínovými přípravky (železo, hořčík...), střídavě teplými a studenými koupelemi, pravidelným pohybem. Rozhodně se nevyhýbejte návštěvě lékaře, protože syndrom neklidných nohou může být doprovodným projevem nějakého vážnějšího onemocnění.


Syndrom spánkové apnoe – SAS (sleep apnoea syndrome)

Syndrom spánkové apnoe je porucha spánku spojená s dechovými pauzami, které trvají min. 10 sekund a opakují se několikrát do hodiny. Lidé trpící touto poruchou se potýkají s nedostatečným okysličením organismu, vysokým krevním tlakem, chrápáním, změnami nálad, bolestmi hlavy, vyšší nemocností, v krajních případech může být důsledkem porucha osobnosti. Léčbu spánkové apnoe musíte svěřit odborníkovi, ten se zaměří na odstranění možných příčin (obezita, alkoholismus…) a doporučí i jiné individuální možnosti, např. pomocí obličejové masky zajišťující kontinuální přetlak v dýchacích cestách.

Pokud chcete poruchám spánku co nejvíce předcházet, dodržujte základní PRAVIDLA SPÁNKOVÉ HYGIENY:

1. jít spát až při pocitu ospalosti, nenutit se do spánku

2. nevyužívat postel k jiným účelům kromě spaní (výjimkou je sex)

3. pokud se snažíte usnout déle než půl hodiny a nedaří se vám to, jděte se věnovat nějaké činnosti

4. na večer nepijte kávu, energetické nápoje, černý a zelený čaj

5. nechoďte spát těsně po jídle

6. zbavte se stresu, před spaním nemyslete na problémy

7. dopřejte si dostatek pohybu

8. v ložnici udržujte nižší teplotu než v ostatních místnostech, před spaním vyvětrejte

9. dodržujte pravidelnost vstávání a usínání

10. omezte spánek během dne (výjimkou je nemoc, práce na směny…)

11. odstraňte z ložnice všechny rušivé prvky (televize, počítač, přemalujte stěny apod.)

12. vybírejte si kvalitní matraci


Při dlouhodobých obtížích, se kterými si nevíte rady a které se odráží na kvalitě vašeho života se obraťte o pomoc k psychologovi. Jen ten vám dokáže pomoci odhalit pravou příčinu spánkové poruchy a nastaví vhodnou terapii. 




Žádné komentáře. Buďte první!
Pro posílání komentářů se musíte nebo zaregistrovat.