10 tipů, jak se chovat k alkoholikovi

fashion

Není pití, jako pití. Ten, který si každý den vypije pivo nebo dvě, o víkendech se zajde napít s přáteli do baru, nebo si každý večer dá sklenku vína u televize, ještě nutně není alkoholikem. Závislost na alkoholu totiž není určována kvantitou, ale mnoha dalšími faktory. Je to neustávající boj s vlastními démony, který je těžké, ale ne nemožné zastavit. Ať už pije váš partner, sourozenec, rodič nebo kdokoli jiný, pojďme se podívat na to, jak jim můžete pomoci.

 



Alkoholismus je když…


… se chuť na alkohol nedá ovládnout.

… ztratíte kontrolu nad pitím.

… neustále zvyšujete množství vypitého alkoholu a stále nemáte dost.

… se pro vás alkohol stal středobodem vesmíru. Nic není důležitější než potřeba se napít.

… máte abstinenční příznaky.

 


1.  Mluvte, mluvte a mluvte

Pokud si všimnete, že někdo ve vašem okolí pije víc, než je zdrávo, schovává si alkohol různě po bytě a mění se jeho chování, je načase si s ním o tom promluvit. To, že se budete tvářit, jako že jste si ničeho nevšimli a nic se neděje, je špatně. Problém jen tak nevymizí, když před ním zavřete oči. Narovinu řekněte alkoholikovi, že vám jeho závislost dělá starosti. Snažte se nevyčítat a nekřičet. Samozřejmě určitý důraz svému sdělení dát musíte, ale také vyjádřete alkoholikovi svou podporu, že jste tu pro něj, že vám na něm záleží.


2. Nenechte se uchlácholit

Alkoholici mají, hlavně v začátcích své závislosti, dojem, že je vše v pořádku. Jednoduše si myslí, že mají vše pod kontrolou. Opak je pravdou. Alkoholismus je závislost. Závislost je nemoc a jako takovou je potřeba ji léčit. Čím dříve, tím lépe.


3. Informace

Pochopit alkoholika a to, co prožívá, není jednoduché. Zkuste si najít co nejvíce informací o tom, jak závislost na alkoholu probíhá, jaké jsou příčiny, jak s alkoholikem jednat, kde hledat pomoc atd. atd. Jen s dostatkem informací o této závislosti budete připraveni na všechny možné scénáře a nenecháte se uchlácholit tvrzením „Já už to mám pod kontrolou!“


4. Léčba

Alkoholismus nezvládnete sami. Léčba patří do rukou odborníků, a aby byla úspěšná, musí se sám alkoholik chtít vyléčit. Léčba probíhá nejčastěji v tzv. komunitních léčebnách. Závislí se učí dodržovat určitý řád a respektovat hranice. Aktivní každodenní program, který se skládá jak se sezení s terapeuty, tak například z práce na komunitní zahradě, ukazuje závislým, jak jde smysluplně trávit čas. Často se využívá také antabusové terapie založené na podávání léků, které vyvolávají zvracení, pokud se po nich užije alkohol.

 


Léčba alkoholismu se zaměřuje na úplné zvládnutí závislosti a kýženým výsledkem je doživotní abstinence.


5. Buďte mu oporou

Mluvíme o období v průběhu léčby a po ní. Překonat alkoholismus totiž není procházka růžovým sadem. Je to náročné, vysilující a stresující. Alkoholikům pomáhá vědět, že na ně mimo léčebné centrum čeká někdo, o koho se můžou opřít. Kdo v ně věří. A to je opravdu silná motivace.


6. „Suchý dům“

Aby byla léčba úspěšná, nesmí se alkoholik do konce života alkoholu ani dotknout. A že pokušení bude velké. Proto mu z cesty odstraňte jakékoliv možnosti se napít. Udělejte z vašeho domu Alcohol Free zónu. Kamarádi a rodina to budou muset pochopit. U vás se totiž pít nebude.


7. Oceňujte a chvalte

Motivace a uznání. To je při léčbě alkoholismu důležité. Proto nezapomínejte střízlivost a každodenní boj s démonem alkoholem oceňovat.


8. Pravidla a hranice

Alkoholici mají často problém s dodržováním hranic. Proto nastavte pevná pravidla a na jejich dodržování trvejte. Za porušení pravidel by měl přijít nějaký zasloužený trest, jen tak si alkoholik uvědomí, že překročil přípustnou mez.


9. Neřešte maléry

Alkoholik potřebuje zažít skutečné následky svého pití. Jen tak si uvědomí, že má problém. Nesnažte se proto vše vyřešit za něj.


10. Myslete na své duševní zdraví

Nemusíte být pořád ti silní i vy si zasloužíte péči. Kontaktujte některého z našich psychologů, proberou s vámi vaši situaci, budete mít možnost s někým sdílet své obavy a pocity. V bezpečném prostředí si konečně budete moci dovolit nebýt na chvíli tím naoko stále silným člověkem. Psycholog vám také může pomoci, pokud se rozhodnete, že chcete od závislého partnera odejít.

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.


Dominika Knobová

Dobrý večer, potřebovala bych Vaší pomoc a radu. Můj otec je dlouhodobý alkoholik. Pije od jeho cca 20, teď v sobotu mu bude 53 let. Nedalo se to už vydržet s maminkou se rozvedli. Po rozvodu zůstal bydlet v dílně kde žije mezi barvami. Našel si přitelkyňi alkoholičku. Nemám na ní slov... Poslouchá jen jí, na děti nedá. Má dvě dcery mě - 18 let a ségru - 28 let. Jeho stav došel už tak daleko, že bez alkoholu nedá ani ránu. Flašky vodky jsou u postele.... Práce kterou dělal s láskou a žil pro ní, teď dělá už jen z donucení. Nesoustředí se na jízdu, nepamatuje si co dělal ráno, že byl v obchodě. Odmítá vlastní děti, na alkohol a na tu jeho ženskou má finance stále, na mě ne.... Čeká mě autoškola, dokončit školu, potřebuji jeho podporu, ale jsem mu už ukradená..... Myslím, že mu už i selhávají ledviny, slinivka. Sotva už chodí, nemůže se postavit na nohy, bez alkoholu se už ani nenají, ruce se mu třesou.... Mozek už má úplně ,,odumřelý,,. Já to už psychicky nezvládám, celý život jsem byla v podstatě ,, bez táty,, ale teď už jde do konce... Cítím, že tu dlouho nebude. Nejde to po dobrém a ni po zlém. Výhružky ať bojuje, že ho potřebujeme, že nesmí umřít... Nepomáhají... Rozhodla jsem se proto obrátit na Vás. Nemám chlapa o kterého bych se mohla opřít... Vše odmítá.... Předem Děkuji.

Dominika Knobová

Dobrý večer, potřebovala bych Vaší pomoc a radu. Můj otec je dlouhodobý alkoholik. Pije od jeho cca 20, teď v sobotu mu bude 53 let. Nedalo se to už vydržet s maminkou se rozvedli. Po rozvodu zůstal bydlet v dílně kde žije mezi barvami. Našel si přitelkyňi alkoholičku. Nemám na ní slov... Poslouchá jen jí, na děti nedá. Má dvě dcery mě - 18 let a ségru - 28 let. Jeho stav došel už tak daleko, že bez alkoholu nedá ani ránu. Flašky vodky jsou u postele.... Práce kterou dělal s láskou a žil pro ní, teď dělá už jen z donucení. Nesoustředí se na jízdu, nepamatuje si co dělal ráno, že byl v obchodě. Odmítá vlastní děti, na alkohol a na tu jeho ženskou má finance stále, na mě ne.... Čeká mě autoškola, dokončit školu, potřebuji jeho podporu, ale jsem mu už ukradená..... Myslím, že mu už i selhávají ledviny, slinivka. Sotva už chodí, nemůže se postavit na nohy, bez alkoholu se už ani nenají, ruce se mu třesou.... Mozek už má úplně ,,odumřelý,,. Já to už psychicky nezvládám, celý život jsem byla v podstatě ,, bez táty,, ale teď už jde do konce... Cítím, že tu dlouho nebude. Nejde to po dobrém a ni po zlém. Výhružky ať bojuje, že ho potřebujeme, že nesmí umřít... Nepomáhají... Rozhodla jsem se proto obrátit na Vás. Nemám chlapa o kterého bych se mohla opřít... Vše odmítá.... Předem Děkuji.

Dominika Knobová

Dobrý večer, potřebovala bych Vaší pomoc a radu. Můj otec je dlouhodobý alkoholik. Pije od jeho cca 20, teď v sobotu mu bude 53 let. Nedalo se to už vydržet s maminkou se rozvedli. Po rozvodu zůstal bydlet v dílně kde žije mezi barvami. Našel si přitelkyňi alkoholičku. Nemám na ní slov... Poslouchá jen jí, na děti nedá. Má dvě dcery mě - 18 let a ségru - 28 let. Jeho stav došel už tak daleko, že bez alkoholu nedá ani ránu. Flašky vodky jsou u postele.... Práce kterou dělal s láskou a žil pro ní, teď dělá už jen z donucení. Nesoustředí se na jízdu, nepamatuje si co dělal ráno, že byl v obchodě. Odmítá vlastní děti, na alkohol a na tu jeho ženskou má finance stále, na mě ne.... Čeká mě autoškola, dokončit školu, potřebuji jeho podporu, ale jsem mu už ukradená..... Myslím, že mu už i selhávají ledviny, slinivka. Sotva už chodí, nemůže se postavit na nohy, bez alkoholu se už ani nenají, ruce se mu třesou.... Mozek už má úplně ,,odumřelý,,. Já to už psychicky nezvládám, celý život jsem byla v podstatě ,, bez táty,, ale teď už jde do konce... Cítím, že tu dlouho nebude. Nejde to po dobrém a ni po zlém. Výhružky ať bojuje, že ho potřebujeme, že nesmí umřít... Nepomáhají... Rozhodla jsem se proto obrátit na Vás. Nemám chlapa o kterého bych se mohla opřít... Vše odmítá.... Předem Děkuji.

Dominika Knobová

Dobrý večer, potřebovala bych Vaší pomoc a radu. Můj otec je dlouhodobý alkoholik. Pije od jeho cca 20, teď v sobotu mu bude 53 let. Nedalo se to už vydržet s maminkou se rozvedli. Po rozvodu zůstal bydlet v dílně kde žije mezi barvami. Našel si přitelkyňi alkoholičku. Nemám na ní slov... Poslouchá jen jí, na děti nedá. Má dvě dcery mě - 18 let a ségru - 28 let. Jeho stav došel už tak daleko, že bez alkoholu nedá ani ránu. Flašky vodky jsou u postele.... Práce kterou dělal s láskou a žil pro ní, teď dělá už jen z donucení. Nesoustředí se na jízdu, nepamatuje si co dělal ráno, že byl v obchodě. Odmítá vlastní děti, na alkohol a na tu jeho ženskou má finance stále, na mě ne.... Čeká mě autoškola, dokončit školu, potřebuji jeho podporu, ale jsem mu už ukradená..... Myslím, že mu už i selhávají ledviny, slinivka. Sotva už chodí, nemůže se postavit na nohy, bez alkoholu se už ani nenají, ruce se mu třesou.... Mozek už má úplně ,,odumřelý,,. Já to už psychicky nezvládám, celý život jsem byla v podstatě ,, bez táty,, ale teď už jde do konce... Cítím, že tu dlouho nebude. Nejde to po dobrém a ni po zlém. Výhružky ať bojuje, že ho potřebujeme, že nesmí umřít... Nepomáhají... Rozhodla jsem se proto obrátit na Vás. Nemám chlapa o kterého bych se mohla opřít... Vše odmítá.... Předem Děkuji.

Dominika Knobová

Dobrý večer, potřebovala bych Vaší pomoc a radu. Můj otec je dlouhodobý alkoholik. Pije od jeho cca 20, teď v sobotu mu bude 53 let. Nedalo se to už vydržet s maminkou se rozvedli. Po rozvodu zůstal bydlet v dílně kde žije mezi barvami. Našel si přitelkyňi alkoholičku. Nemám na ní slov... Poslouchá jen jí, na děti nedá. Má dvě dcery mě - 18 let a ségru - 28 let. Jeho stav došel už tak daleko, že bez alkoholu nedá ani ránu. Flašky vodky jsou u postele.... Práce kterou dělal s láskou a žil pro ní, teď dělá už jen z donucení. Nesoustředí se na jízdu, nepamatuje si co dělal ráno, že byl v obchodě. Odmítá vlastní děti, na alkohol a na tu jeho ženskou má finance stále, na mě ne.... Čeká mě autoškola, dokončit školu, potřebuji jeho podporu, ale jsem mu už ukradená..... Myslím, že mu už i selhávají ledviny, slinivka. Sotva už chodí, nemůže se postavit na nohy, bez alkoholu se už ani nenají, ruce se mu třesou.... Mozek už má úplně ,,odumřelý,,. Já to už psychicky nezvládám, celý život jsem byla v podstatě ,, bez táty,, ale teď už jde do konce... Cítím, že tu dlouho nebude. Nejde to po dobrém a ni po zlém. Výhružky ať bojuje, že ho potřebujeme, že nesmí umřít... Nepomáhají... Rozhodla jsem se proto obrátit na Vás. Nemám chlapa o kterého bych se mohla opřít... Vše odmítá.... Předem Děkuji.

Dominika Knobová

Dobrý večer, potřebovala bych Vaší pomoc a radu. Můj otec je dlouhodobý alkoholik. Pije od jeho cca 20, teď v sobotu mu bude 53 let. Nedalo se to už vydržet s maminkou se rozvedli. Po rozvodu zůstal bydlet v dílně kde žije mezi barvami. Našel si přitelkyňi alkoholičku. Nemám na ní slov... Poslouchá jen jí, na děti nedá. Má dvě dcery mě - 18 let a ségru - 28 let. Jeho stav došel už tak daleko, že bez alkoholu nedá ani ránu. Flašky vodky jsou u postele.... Práce kterou dělal s láskou a žil pro ní, teď dělá už jen z donucení. Nesoustředí se na jízdu, nepamatuje si co dělal ráno, že byl v obchodě. Odmítá vlastní děti, na alkohol a na tu jeho ženskou má finance stále, na mě ne.... Čeká mě autoškola, dokončit školu, potřebuji jeho podporu, ale jsem mu už ukradená..... Myslím, že mu už i selhávají ledviny, slinivka. Sotva už chodí, nemůže se postavit na nohy, bez alkoholu se už ani nenají, ruce se mu třesou.... Mozek už má úplně ,,odumřelý,,. Já to už psychicky nezvládám, celý život jsem byla v podstatě ,, bez táty,, ale teď už jde do konce... Cítím, že tu dlouho nebude. Nejde to po dobrém a ni po zlém. Výhružky ať bojuje, že ho potřebujeme, že nesmí umřít... Nepomáhají... Rozhodla jsem se proto obrátit na Vás. Nemám chlapa o kterého bych se mohla opřít... Vše odmítá.... Předem Děkuji.

Tým poradny Mojra.cz

Dobrý den, některý z našich psychologů, který se věnuje závislostem na alkoholu Vám rád pomůže. S výběrem psychologa Vám rádi poradíme, stačí napsat do chatu v pravém dolním rohu stránky. S pozdravem Tým poradny Mojra. cz

Petra

Pěkný den, potřebuji poradit, jak jednat s mojí matkou 80 let, která pije denně minimálně lahev rumu a kouří. O nic jiného nemá zájem. Vypije lahev a spí, probudí se a jediný zájem je, jak sehnat další lahev a cigarety. Před rokem byla v léčebne ve Ťernberku 4 měsíce, potom bydlela u mě cca 1 rok. Je to bývalá kantorka, velmi inteligentní paní, vdova přes 3é let. Nazajímá ji ani moje dcera 9 let(jediná vnučka). Matka stále chtěla zpět do Pardubic, kde má byt, ten jsme jí zrekonstruovali a zajistila jsem jí péči (podávání léků, koupání, úklid). Dohoda zněla, že 1č dní bude doma a 14 dní u nás, Můj partner byl již unavený z mé matky, moje dcera a já také, nebo%t se stále snažila být středem pozornosti a radit nám. Je mi přes 50 let a jsem pracovně velmi vytížená, mám dceru, která potřrbuje moji péči a čas. Starám se o jejího pejska, který jí je také jedno. Výměnu bytu, aby byla u nás blíže odmítá s tím, že má v Pardubicích kamarádky, které nekontaktovala. Ve skutečnosti chtěla být mimo mojo kontrolu a vesele si popíjí. Už nemám na to sílu, projevil se mi pásový opar, z nervl, které s ní mám. Momentálně čekám u psychiatra na Žádost o umístění do léčebny, to je asi jediné řešení. Je však stále pod vlivem, tak nevím, zda vůbec ji někde vezmou a zda mi Žádost podepíše. Bezmoc je pro mě velmi psychicky náročná. Děkuji Vám za Váš názor a případnou radu, co mám dělat? Děkuji.
Petra

Jana Holcmanová Pelclová

Dobrý den touto cestou bych potřebovala poradit žiji s alkoholikem cca rok a půl , 4 roky se známe ..... Vždy když mu odpovím tak melu sračky a on má ve všem pravdu , řeší problémy jinech lidí například mých kamarádkach mluví sprostě i s rodiči a mě pořád vyhazuje z bytů a podezírá mě už si fakt nevím jak žít. Manžel jen pije cca měsíc nic nejí a zvrací šťávu léčit se nechce furt si stěžuje že má nervy a stres přitom mu nic nedělám a řeší všechno dokola Cca 10 se opakuje nemůžu nikam jít že mám samy kamarádky hovada řeší moje předešlí vztahy a říká mi ty svoje a pořád dokola minulou sobotu jsme jeli do Prahy na Karlštejn jen semnou ale nešel na hrad šla jsem sama nechala ho v autě než jsem přišla do auta tak byl celý posraný...... Taky my tvrdí že to z piva nemá že to jsou nervy a stres já a rodiče jeho mu říkají že je to z piva ale on pořád tvrdí něco jiného vše mi zakazuje ale když potřebuje on něco tak pro něj dělám vše manželovi je 55 let a říká jak mě pořád miluje a pak vše obrátí ať vypadnu že se chce rozejít že mě nechce a pak jak mě zas miluje mě je 29 let chápu že jsem mladá ale mám ho ráda a miluji ho ale proč se tak chová začátky byly krásné když mu bylo 53 let jezdili jsme na hrady i děti jsem si brala na víkendy a teď nemůžu že je nechce vidět mluví o nich dětech špatné že to jsou svině ,kurvy a takhle mluví o mě přijedu domů z práce a už jsem piča, kráva , děvka atd . Vždy se zbalím a odjedu pryč než to poslouchat nevím jak dál žít za každou radu budu ráda

Veronika

Dobrý den, již půl roku sleduji že manžel potají pije. Výmluv stylu že se nekde zdržel, ještě nakupuji,potkal sem kamaráda sem slyšela tisíce. Do doby než sem ho přistihla pít potajnu,se nedalo nic řešit, stále by mi tvrdil , že si to vymýšlím. Ano před Vánoci sem konečně chytla manžela při činu. Neřešila jsem to nijakou hádkou, nabídla jsem mu že mu pomůžu,ze sme na to dva. Nechtěl semnou o tom mluvit, řekl že přijde pokud to nezvladne sám. Uběhl měsíc a říkala jsem si,ty jo asi to bude na dobré cestě. Podcenila jsem situaci.V pátek na můj dotaz, jestli můžu na chvili ven , řekl ano .Druhy den ráno se pokazilo auto,nemohli sme jet s dětmi (3 roky a 1,5 roku) v sobotu na výlet,byl s toho hned rozhozený a na větu při jeho jakémkoliv rozhození už jsem alergická. Věta: Musím si dát pivo. Dal si ho a po obědě mi oznamil ze si zajde na pivko,fajn proč ne ja byla večer,sak říkal jak se děti vzbudí tak se mám ozvat a půjdem ven. Neozval se mi na sms ,nebral telefon, samozřejmě seděl v hospodě. V pul 3 odešel a v 5 sem ho vyzvedávala už v solidním stavu.Dona sme se chytli prisla facka,prvni za 6 let co sme spolu,nechtela sem mu dát klíče,ale po nejakem tom postuchovani a breku deti jsem to vzdala a řekla at si jde. Ano šel se dorazit. Prisel v noci ,hledal jidlo ktere snedl rano ,neveril mi že není. Delal ruch, všude svítil,prosila sem ho at nevzbudi deti,znovu hadla,uz sem to nevydržela a řekla mu ze ma vážně problem s pitim,ze je alkoholik. Ted vim po nekolika clancich ze sem to mela podat jinak,ale ja byla v koncích. Skončilo to tak ze me zmlátil,dokonce i s dítětem v rukou které se vzbudilo, to menší. Bylo mu to jedno ze pokaždé když mě uhodil sem trefila i malého a prej dobře mi tak že ho nemam držet. Pak uz sem ale šla k zemi abych ho mohla krýt. A ano,skončila sem s několika modrinami a bolenim trupu,hlavy,modrym uchem a modrinami na rukou, břichu i zadku a bolavym krkem. Sla jsem na popud moji mamky do nemocnice na vyšetření,kde meli podezření na naprasknuti lebky, naštěstí to CT vyvratilo. Ale facinovala mě odpověď manžela na otázku,Co s tim budeš dělat? Odpověď: ja to zvládnu, vždyť vidíš že se držím a nepiju. Hmm tri dny od konfliktu,to je vykon dem si v duchu říkala. Opět sem mu jako před Vanoci řekla sme na to dva,ale bude to asi potřebovat odbornou pomoc. Řekl že mé přání splní,načež jsem ho zarazila. Řekla jsem mu ať si vše vklidu zváží a probere ve své hlavě,ale že tohle musí chtít on sám vyhledat pomoc ne ze na mé přání, jedině tak ma smysl se léčit. A co se mě týče, nevím co dělat, hlavně kde najit tu důvěru co tam kdysi byla, mám strach, hlavně o děti a upřímně nevím co a jak dál dělat. Vše se to ve me bije.na jednu stranu přes to co mi udělal bych mu měla být oporou,a strana druhá mi říká sbal děti a zavčas vypadni. Doktorům sem říkala ať ho neudávají na policii že už to snad neuděla,ale ujistovali me ze i když j to poprvé tak to lepší nebude, takových uz slyseli. Jinak prihlasil se nekam na středu,bojim se no,do ela dost a nespim pořádně,budim se,co chvíli brečím a citově jsem raněna jako nikdy. Prosim o radu jak dal,mimo to ze jdu navštívit jednu osobu,se ktrou se o tom chci poradit,neni primo psycholog ale dela na sociální správě kde řeší problémy v rodinách. Děkuji

Veronika

Dobrý den, již půl roku sleduji že manžel potají pije. Výmluv stylu že se nekde zdržel, ještě nakupuji,potkal sem kamaráda sem slyšela tisíce. Do doby než sem ho přistihla pít potajnu,se nedalo nic řešit, stále by mi tvrdil , že si to vymýšlím. Ano před Vánoci sem konečně chytla manžela při činu. Neřešila jsem to nijakou hádkou, nabídla jsem mu že mu pomůžu,ze sme na to dva. Nechtěl semnou o tom mluvit, řekl že přijde pokud to nezvladne sám. Uběhl měsíc a říkala jsem si,ty jo asi to bude na dobré cestě. Podcenila jsem situaci.V pátek na můj dotaz, jestli můžu na chvili ven , řekl ano .Druhy den ráno se pokazilo auto,nemohli sme jet s dětmi (3 roky a 1,5 roku) v sobotu na výlet,byl s toho hned rozhozený a na větu při jeho jakémkoliv rozhození už jsem alergická. Věta: Musím si dát pivo. Dal si ho a po obědě mi oznamil ze si zajde na pivko,fajn proč ne ja byla večer,sak říkal jak se děti vzbudí tak se mám ozvat a půjdem ven. Neozval se mi na sms ,nebral telefon, samozřejmě seděl v hospodě. V pul 3 odešel a v 5 sem ho vyzvedávala už v solidním stavu.Dona sme se chytli prisla facka,prvni za 6 let co sme spolu,nechtela sem mu dát klíče,ale po nejakem tom postuchovani a breku deti jsem to vzdala a řekla at si jde. Ano šel se dorazit. Prisel v noci ,hledal jidlo ktere snedl rano ,neveril mi že není. Delal ruch, všude svítil,prosila sem ho at nevzbudi deti,znovu hadla,uz sem to nevydržela a řekla mu ze ma vážně problem s pitim,ze je alkoholik. Ted vim po nekolika clancich ze sem to mela podat jinak,ale ja byla v koncích. Skončilo to tak ze me zmlátil,dokonce i s dítětem v rukou které se vzbudilo, to menší. Bylo mu to jedno ze pokaždé když mě uhodil sem trefila i malého a prej dobře mi tak že ho nemam držet. Pak uz sem ale šla k zemi abych ho mohla krýt. A ano,skončila sem s několika modrinami a bolenim trupu,hlavy,modrym uchem a modrinami na rukou, břichu i zadku a bolavym krkem. Sla jsem na popud moji mamky do nemocnice na vyšetření,kde meli podezření na naprasknuti lebky, naštěstí to CT vyvratilo. Ale facinovala mě odpověď manžela na otázku,Co s tim budeš dělat? Odpověď: ja to zvládnu, vždyť vidíš že se držím a nepiju. Hmm tri dny od konfliktu,to je vykon dem si v duchu říkala. Opět sem mu jako před Vanoci řekla sme na to dva,ale bude to asi potřebovat odbornou pomoc. Řekl že mé přání splní,načež jsem ho zarazila. Řekla jsem mu ať si vše vklidu zváží a probere ve své hlavě,ale že tohle musí chtít on sám vyhledat pomoc ne ze na mé přání, jedině tak ma smysl se léčit. A co se mě týče, nevím co dělat, hlavně kde najit tu důvěru co tam kdysi byla, mám strach, hlavně o děti a upřímně nevím co a jak dál dělat. Vše se to ve me bije.na jednu stranu přes to co mi udělal bych mu měla být oporou,a strana druhá mi říká sbal děti a zavčas vypadni. Doktorům sem říkala ať ho neudávají na policii že už to snad neuděla,ale ujistovali me ze i když j to poprvé tak to lepší nebude, takových uz slyseli. Jinak prihlasil se nekam na středu,bojim se no,do ela dost a nespim pořádně,budim se,co chvíli brečím a citově jsem raněna jako nikdy. Prosim o radu jak dal,mimo to ze jdu navštívit jednu osobu,se ktrou se o tom chci poradit,neni primo psycholog ale dela na sociální správě kde řeší problémy v rodinách. Děkuji

Veronika Jindrichova

Dobrý den, již půl roku sleduji že manžel potají pije. Výmluv stylu že se nekde zdržel, ještě nakupuji,potkal sem kamaráda sem slyšela tisíce. Do doby než sem ho přistihla pít potajnu,se nedalo nic řešit, stále by mi tvrdil , že si to vymýšlím. Ano před Vánoci sem konečně chytla manžela při činu. Neřešila jsem to nijakou hádkou, nabídla jsem mu že mu pomůžu,ze sme na to dva. Nechtěl semnou o tom mluvit, řekl že přijde pokud to nezvladne sám. Uběhl měsíc a říkala jsem si,ty jo asi to bude na dobré cestě. Podcenila jsem situaci.V pátek na můj dotaz, jestli můžu na chvili ven , řekl ano .Druhy den ráno se pokazilo auto,nemohli sme jet s dětmi (3 roky a 1,5 roku) v sobotu na výlet,byl s toho hned rozhozený a na větu při jeho jakémkoliv rozhození už jsem alergická. Věta: Musím si dát pivo. Dal si ho a po obědě mi oznamil ze si zajde na pivko,fajn proč ne ja byla večer,sak říkal jak se děti vzbudí tak se mám ozvat a půjdem ven. Neozval se mi na sms ,nebral telefon, samozřejmě seděl v hospodě. V pul 3 odešel a v 5 sem ho vyzvedávala už v solidním stavu.Dona sme se chytli prisla facka,prvni za 6 let co sme spolu,nechtela sem mu dát klíče,ale po nejakem tom postuchovani a breku deti jsem to vzdala a řekla at si jde. Ano šel se dorazit. Prisel v noci ,hledal jidlo ktere snedl rano ,neveril mi že není. Delal ruch, všude svítil,prosila sem ho at nevzbudi deti,znovu hadla,uz sem to nevydržela a řekla mu ze ma vážně problem s pitim,ze je alkoholik. Ted vim po nekolika clancich ze sem to mela podat jinak,ale ja byla v koncích. Skončilo to tak ze me zmlátil,dokonce i s dítětem v rukou které se vzbudilo, to menší. Bylo mu to jedno ze pokaždé když mě uhodil sem trefila i malého a prej dobře mi tak že ho nemam držet. Pak uz sem ale šla k zemi abych ho mohla krýt. A ano,skončila sem s několika modrinami a bolenim trupu,hlavy,modrym uchem a modrinami na rukou, břichu i zadku a bolavym krkem. Sla jsem na popud moji mamky do nemocnice na vyšetření,kde meli podezření na naprasknuti lebky, naštěstí to CT vyvratilo. Ale facinovala mě odpověď manžela na otázku,Co s tim budeš dělat? Odpověď: ja to zvládnu, vždyť vidíš že se držím a nepiju. Hmm tri dny od konfliktu,to je vykon dem si v duchu říkala. Opět sem mu jako před Vanoci řekla sme na to dva,ale bude to asi potřebovat odbornou pomoc. Řekl že mé přání splní,načež jsem ho zarazila. Řekla jsem mu ať si vše vklidu zváží a probere ve své hlavě,ale že tohle musí chtít on sám vyhledat pomoc ne ze na mé přání, jedině tak ma smysl se léčit. A co se mě týče, nevím co dělat, hlavně kde najit tu důvěru co tam kdysi byla, mám strach, hlavně o děti a upřímně nevím co a jak dál dělat. Vše se to ve me bije.na jednu stranu přes to co mi udělal bych mu měla být oporou,a strana druhá mi říká sbal děti a zavčas vypadni. Doktorům sem říkala ať ho neudávají na policii že už to snad neuděla,ale ujistovali me ze i když j to poprvé tak to lepší nebude, takových uz slyseli. Jinak prihlasil se nekam na středu,bojim se no,do ela dost a nespim pořádně,budim se,co chvíli brečím a citově jsem raněna jako nikdy. Prosim o radu jak dal,mimo to ze jdu navštívit jednu osobu,se ktrou se o tom chci poradit,neni primo psycholog ale dela na sociální správě kde řeší problémy v rodinách. Děkuji

Veronika

Dobrý den, již půl roku sleduji že manžel potají pije. Výmluv stylu že se nekde zdržel, ještě nakupuji,potkal sem kamaráda sem slyšela tisíce. Do doby než sem ho přistihla pít potajnu,se nedalo nic řešit, stále by mi tvrdil , že si to vymýšlím. Ano před Vánoci sem konečně chytla manžela při činu. Neřešila jsem to nijakou hádkou, nabídla jsem mu že mu pomůžu,ze sme na to dva. Nechtěl semnou o tom mluvit, řekl že přijde pokud to nezvladne sám. Uběhl měsíc a říkala jsem si,ty jo asi to bude na dobré cestě. Podcenila jsem situaci.V pátek na můj dotaz, jestli můžu na chvili ven , řekl ano .Druhy den ráno se pokazilo auto,nemohli sme jet s dětmi (3 roky a 1,5 roku) v sobotu na výlet,byl s toho hned rozhozený a na větu při jeho jakémkoliv rozhození už jsem alergická. Věta: Musím si dát pivo. Dal si ho a po obědě mi oznamil ze si zajde na pivko,fajn proč ne ja byla večer,sak říkal jak se děti vzbudí tak se mám ozvat a půjdem ven. Neozval se mi na sms ,nebral telefon, samozřejmě seděl v hospodě. V pul 3 odešel a v 5 sem ho vyzvedávala už v solidním stavu.Dona sme se chytli prisla facka,prvni za 6 let co sme spolu,nechtela sem mu dát klíče,ale po nejakem tom postuchovani a breku deti jsem to vzdala a řekla at si jde. Ano šel se dorazit. Prisel v noci ,hledal jidlo ktere snedl rano ,neveril mi že není. Delal ruch, všude svítil,prosila sem ho at nevzbudi deti,znovu hadla,uz sem to nevydržela a řekla mu ze ma vážně problem s pitim,ze je alkoholik. Ted vim po nekolika clancich ze sem to mela podat jinak,ale ja byla v koncích. Skončilo to tak ze me zmlátil,dokonce i s dítětem v rukou které se vzbudilo, to menší. Bylo mu to jedno ze pokaždé když mě uhodil sem trefila i malého a prej dobře mi tak že ho nemam držet. Pak uz sem ale šla k zemi abych ho mohla krýt. A ano,skončila sem s několika modrinami a bolenim trupu,hlavy,modrym uchem a modrinami na rukou, břichu i zadku a bolavym krkem. Sla jsem na popud moji mamky do nemocnice na vyšetření,kde meli podezření na naprasknuti lebky, naštěstí to CT vyvratilo. Ale facinovala mě odpověď manžela na otázku,Co s tim budeš dělat? Odpověď: ja to zvládnu, vždyť vidíš že se držím a nepiju. Hmm tri dny od konfliktu,to je vykon dem si v duchu říkala. Opět sem mu jako před Vanoci řekla sme na to dva,ale bude to asi potřebovat odbornou pomoc. Řekl že mé přání splní,načež jsem ho zarazila. Řekla jsem mu ať si vše vklidu zváží a probere ve své hlavě,ale že tohle musí chtít on sám vyhledat pomoc ne ze na mé přání, jedině tak ma smysl se léčit. A co se mě týče, nevím co dělat, hlavně kde najit tu důvěru co tam kdysi byla, mám strach, hlavně o děti a upřímně nevím co a jak dál dělat. Vše se to ve me bije.na jednu stranu přes to co mi udělal bych mu měla být oporou,a strana druhá mi říká sbal děti a zavčas vypadni. Doktorům sem říkala ať ho neudávají na policii že už to snad neuděla,ale ujistovali me ze i když j to poprvé tak to lepší nebude, takových uz slyseli. Jinak prihlasil se nekam na středu,bojim se no,do ela dost a nespim pořádně,budim se,co chvíli brečím a citově jsem raněna jako nikdy. Prosim o radu jak dal,mimo to ze jdu navštívit jednu osobu,se ktrou se o tom chci poradit,neni primo psycholog ale dela na sociální správě kde řeší problémy v rodinách. Děkuji