Halucinace a jejich příčiny

Říká vám něco jméno John Nash? Ne? Dovolte nám ho tedy v krátkosti představit. John Nash byl významný ekonom a matematik, který získal Nobelovu cenu právě za ekonomii. Ve svém soukromém životě se však potýkal s velice závažným psychickým onemocněním a to se schizofrenií. V rámci této choroby ho sužovaly především halucinace, kvůli kterým byl i hospitalizován na psychiatrickém oddělení soukromé kliniky poblíž Bostonu. Pojďme si tedy přiblížit, co halucinace ve skutečnosti jsou a jaký mají vliv na život

Když mozek zkresluje realitu

Halucinace patří mezi poruchy vnímání. Jedná se o jev, kdy si náš mozek vytváří klamné vjemy, které následně odesílá do příslušných smyslových orgánů. Halucinující jedinec si přitom neuvědomuje, že se jedná pouze šalebné podněty, které nemají žádnou oporu v realitě. Tato porucha může postihovat zrak – jedince vidí předměty, zvířata nebo dokonce osoby, které neexistují, sluch – slyší zvuky nebo hlasy, čich – cítí nejčastěji různé nelibé pachy, chuť – obvyklé potraviny mu chutnají jinak nebo má pocit, že jsou otrávené, ale také hmat – ty se týkají jedincovi pokožky, kdy má pociťuje například svědění, pálení nebo svírání v určitých tělesných partiiích. Halucinace se mohou týkat také pohybu – jedinec má pocit, že se hýbe, i když je zdánlivě úplně v klidu, dále může nabývat například pocitu, že může šplhat po zdech nebo létat. V případě, že si jedince uvědomuje nesmyslnost svých přeludů, mluvíme o tzv. pseudohalicnacích.

Možné příčiny

Halucinace bývají častým příznakem závažnějšího duševního onemocnění nebo jiným organickým poškozením mozku. Souviset mohou ale také s dlouhodobým užíváním psychotropních látek včetně alkoholu nebo s úrazy hlavy. Mezi nejčastější příčiny halucinací patří: schizofrenie, demence, deliria, alkoholové a jiné drogové závislosti, mozkové nádory nebo záněty, poúrazové stavy, či cévní poškození mozku. Lidé si také často stěžují na halucinace z nedostatku spánku nebo při dehydrataci. Tyto halucinace však nejsou patologické, jelikož vymizí bezprostředně po tom, co se daní jedinci vyspí nebo doplní hladinu tekutin. Jedná se tedy o halucinace krátkodobé.

Druhy halucinací

Lékaři a psychologové dělí halucinace na elementární a komplexní. V případě elementárních halucinací hovoříme spíše o jednoduchých vjemech, jako jsou cinkání, smích, záblesky, jiskry nebo zápachy či chuť pouze jednoho elementu. Komplexní halucinace pak představují již složitější podněty, například celá zvířata, postavy, hlasy, pachy a chutě, které zahrnují více elementů. Pokud daný jedinec například vidí postavu, se kterou hovoří a cítí, jak se ho dotýká, hovoříme o halucinacích kombinovaných.

Terapie a léčba

Vhodnou terapii a léčbu určuje především příčina samotných halucinací. Nedílnou součástí léčby často bývá psychologická terapie, jejíž směr se také váže právě na konkrétní diagnózu. Nejčastěji využívaným směrem bývá kognitivně behaviorální terapie. Dále lze také využít různé medikamenty, které pomáhají potlačit šalebné vjemy (např.: antipsychotika). V případě, že jsou halucinace způsobeny nádory nebo úrazy hlavy, je možné podstoupit řadu lékařských zákroků. Ať je ale příčina halucinací jakákoli, velice důležitou roli při jejich řešení hraje podpora rodiny a blízkých jedince.