Říká se, že děti mohou vidět, respektive vnímat věci za určitou hranicí normálnosti. Tuto schopnost ztrácíme s přibývajícím věkem, jednoduše přestáváme věřit na nemožnosti. Tak jako Alenka v říši divů na své kamarády za zrcadlem zapomeneme. Ale co když ne? Co když s námi zůstanou? A ostatní je nevidí, neslyší? Existují teda vůbec?
Život není pohádka nebo smyšlený
příběh, a tak (ne)existence nějaké osoby, zvuku apod. vyvolá v našem okolí
spíše zděšení než úsměv. A je to namístě, protože pokud vnímáte něco, co v realitě
neexistuje, trpíte s největší pravděpodobností halucinacemi.
Halucinace jsou poruchou vnímání,
kdy klamné vjemy v bdělém stavu
vznikají bez reálného podnětu, a halucinující člověk je považuje za reálné. Tím se liší od pseudohalucinaci, při které
si člověk uvědomuje, že nejde o realitu, nebo např. od bludů, které jsou poruchou
myšlení.
Halucinace se nejčastěji projevují v souvislosti s jinou duševní
poruchou jako je například schizofrenie, demence, různé druhy psychóz,
závislostí a mnoho dalšího. Mohou vznikat také v důsledku poškození mozku
nebo jako následek hypnózy, po amputaci (fantomová končetina) aj.
Projevují se různě a podle toho je můžeme rozdělit do několika
skupin:
1. Sluchové halucinace – pískání v uších, souvislé věty, rozhovory, příkazy…
2. Zrakové halucinace – neexistující objekty, scény, osoby, záblesky před očima…
3. Chuťové halucinace – chutě spojené s pocitem ohrožení (jedy apod.)
4. Čichové halucinace – pachy spojené s pocitem ohrožení (plyn, kouř, jedovaté látky…)
5. Hmatové halucinace – vnímání doteků, svědění…
6. Pohybové halucinace – pocit, že se hýbete, i když jste v naprostém klidu
7. Orgánové halucinace – vnímání vlastních orgánů a změn (falešné těhotenství, zkamenění)
8. Grafomotorické halucinace – pocit, že někdo píše vaší rukou
9. Séglasovy halucinace – pocit, že někdo mluví vašimi ústy
10. Negativní halucinace – popírání určité části vlastního těla
11. Baillargerovy halucinace – pocit, že vám někdo vkládá do mozku určité myšlenky (nebo je krade)
12. Inadekvátní halucinace – vnímání jinými orgány, než je běžné (vidět ústy…)
13. Hypnagonní halucinace – objevují se při usínání
Halucinace jakožto psychická porucha mohou vážně ohrozit kvalitu vašeho
života. Bez odborné léčby se neobejdete, a zejména zde platí, že čím dříve, tím
lépe. Postupem času můžete totiž naprosto ztratit schopnost odlišit realitu od
neexistujícího. V důsledku toho začnete upadat do depresí, pohrávat si s myšlenkou
na sebevraždu apod.
Halucinací se nikdy tak úplně nezbavíte, avšak pokud tuto poruchu
začnete včas léčit, můžete docílit toho, že vám skoro vůbec nebude zasahovat do
života. Terapie probíhá většinou ve spolupráci s psychologem i psychiatrem,
který může předepsat léky na zmírnění projevů halucinací.
Prvním krokem je vždy snaha o zjištění příčiny a určení druhu
halucinací. Následně se terapie orientuje na zmírnění halucinogenních stavů a
jejich odstranění. Pokud halucinace souvisí s další psychickou poruchou,
doporučuje se hospitalizace na psychiatrickém oddělení. Vše závisí na povaze
halucinací, jejich intenzitě a potřebách klienta.
Pokud máte podezření, že trpíte halucinacemi vy sami, nebo někdo ve
vašem okolí, neodkládejte léčbu na později. Sami si s halucinacemi neporadíte
a váš stav se může jen zhoršovat.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.