Problémy v komunikaci aneb partner se mnou přestal mluvit

fashion

Znáte ten pocit, kdy se snažíte svému partnerovi něco důležitého sdělit a on prostě jen zarytě mlčí? Záleží samozřejmě na situaci, pokud jste ten typ člověka, který stále jen mluví a mluví a vše se musí točit kolem něj, je pochopitelné, že vám partner nechce do vašeho rozhovoru, respektive monologu, vstupovat. Vždyť si vystačíte sami, dáváte otázky, na které si sami odpovíte, partnera vnímáte pouze jako posluchače, ne jako účastníka debaty. A to je samozřejmě špatně.

Když muž mlčí

Pomineme-li výše uvedený příklad, je namístě si upřesnit, jaké vážné problémy mohou partnerovi v komunikaci s vámi bránit. V první řadě je to pocit ohrožení jejich pozice alfa samce. I moderní muži mají sklon k tomu povyšovat se nad ženy a cítí se ohroženi, jestliže je jim partnerka rovnocenným soupeřem. Dominance není zrovna vlastností, kterou by muži u žen vyhledávali, a spíše se ji zaleknou. A to platí i v rozhovorech, proto raději mlčí, než by projevili náznak slabosti. Další vlastností většiny mužů je jejich věcnost, nemají rádi dlouhé „blábolení“ o nikom a o ničem. Chtějí jít rovnou k podstatě věci, neodbočovat od faktů. V tom se liší od nás žen, protože my naopak rády rozebíráme různé možnosti, sklouzáváme k (pro muže) nepodstatným detailům a rády odbočujeme od tématu. V tomto případě ne že by se od nás muži nechtěli nic dozvědět, že by se o nás nezajímali, ale spíše se bojí, že by rozhovor nebral konce. A nebojí se jen tohoto, mnoho mužů se obává odhalit svým partnerkám své niterní pocity, nechtějí působit jako slaboši. Pokud váš partner mlčí, může to také znamenat, že skrývá nějaké tajemství. Z psychologického hlediska jde však většinou o nějakou banalitu, pokud by muž tajil něco vážného, mluvil by spíše pořád a o něčem, aby odvrátil pozornost. Samozřejmě se za mlčenlivostí partnera může skrývat i nějaký problém z dětství – posmívání se ze strany rodičů, srážení sebedůvěry, neustálé okřikování, absence rozhovorů s rodiči. Toto vše a mnoho dalšího vede k tomu, že dítě nedokáže pochopit, respektive se nenaučí, základy komunikace. Je zvyklé se při rozhovoru neprojevovat, bojí se vašich reakcí a kritiky, neumí najít správná slova. Vše, co se v dětství naučíme a co nám předávají rodiče, si neseme do dospělosti.

Komunikace hraje ve vztahu jednu z nejdůležitějších rolí. Jak jinak, než rozhovorem se chcete o partnerovi vše dozvědět? Jak zjistíte, co od vztahu očekává, co potřebuje a po čem touží? Jedině komunikací. Nejedna partnerská krize je založena právě na tom, že partneři společně nemluvili (rutinní rozhovory o ničem vyjímaje). Kolikrát se partneři potýkají s nevěrou, protože jeden druhému nenaslouchají a nejsou schopni spolu sdílet strasti i slasti života. Nedostatek nebo špatná komunikace se vždy na vztahu negativně odrazí, ač si to mnohdy ani neuvědomujeme.


Jak správně komunikovat s partnerem?


Základem je určitě správné načasování, jen pokud jsou oba partneři v dobrém rozpoložení může komunikace vést k oboustranné spokojenosti. Uvědomte si, že debaty s partnerem mají mít své právoplatné místo ve vašem vztahu a nesmíte se do nich nutit. Neveďte dlouhé monology, umožněte partnerovi projevit jeho názor, naslouchejte mu a snažte se jeho postoj pochopit. Stejně tak se ujišťujte, zda on správně pochopil vás. Pokud si nejste jistí, zkuste danou věc vysvětlit jinak a nerozčilujte se, neberte si osobně, že vás nechápe. Místo toho se ptejte, co je potřeba udělat pro to, aby vás chápal. V partnerské komunikaci není vítěz a poražený. Jestliže jste si prosadili názor na úkor partnerových pocitů, je to pouze chvilková záležitost, na které nelze stavět. Každou debatu veďte s cílem dobrat se kompromisu. Rozhovor se ne vždy musí ubírat směrem, který byste si přáli, často v afektu vyslovíme i to, co nechceme, nesvalujte vinu na partnera, jen vy nesete odpovědnost za svá slova a jednání. Nenabalujte na jeden problém další a další, přestanete se v tom postupně orientovat a ničeho se nedoberete – mnoho rozhovorů končí hádkou na jejímž konci partneři už ani netuší, co ji začalo. Principem správné komunikace je také vymezení si přijatelných pravidel, která se během debaty mají dodržovat, vyhnete se tak např. hádkám před dětmi, na veřejnosti aj. Nebojte se partnerovi otevřeně sdělit své potřeby, vyjadřujte se konkrétně, protože nikdo neumí číst myšlenky a hledat význam tzv. mezi řádky.

 

Problém s partnerovou mlčenlivostí může mít kořeny již v dětství. Netlačte partnera do rozhovoru, pokud vidíte, že se mu to vysloveně příčí, ale snažte se najít příčinu této situace. Nejlépe, když začnete nejprve u sebe. Nejste moc dominantní? Nebavíte se spíše se sebou samými než s partnerem? Zamyslete se opravdu do hloubky, jestliže dojdete k závěru, že vy chybu neděláte, může být problém opravdu někde jinde. Zkuste toto téma před partnerem nadhodit a vysvětlete mu, jak se kvůli jeho mlčení cítíte. Ukažte mu, že je pro vás důležité tento problém vyřešit, že vám na partnerovi záleží. Pokud ho ani tak neobměkčíte a on bude stále pouze mlčet, je namístě vyhledat pomoc odborníka. Jen psycholog dokáže najít podstatu problému a navrhnout správné řešení tak, aby se situace dlouhodobě zlepšila a problém se postupně odstranil. 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.