Kdo nežárlí, ten nemiluje. Také
jste již tento názor někdy slyšeli? Trocha té žárlivosti vztahu nejspíš prospěje,
můžeme to dokonce považovat i za důkaz lásky, ale vše má své meze. Pokud vás
bodne osten žárlivosti v momentě, kdy partner déle spočine pohledem na postavě
servírky v baru, nebo obdivuje dlouhé nohy kamarádovy přítelkyně, nejde o
nic hrozného. Ani když mu uděláte menší žárlivou scénu.
Ovšem v momentě, kdy žárlíte
bez přestání a hledáte důvody i tam, kde nejsou, nastává problém. Z hlediska
psychologie je chorobná žárlivost psychickou poruchou, která pramení ze strachu
z opuštění a samoty. A psychické problémy se musí řešit, jinak vám obrátí
život naruby.
Poznat chorobného žárlivce na
první pohled je skoro nemožné. Chová se jako každý jiný, možná je více zvědavý
na váš dosavadní život, přátele, kolegy v práci, zájmy a pozorně naslouchá
všemu co mu říkáte – skoro dokonalost sama.
Postupem času ale začnete
pozorovat určitou změnu. Zprvu nenápadné narážky, později výčitky, výslech,
snaha o naprostou kontrolu a dohled. Partner vám začne prohledávat věci, kontrolovat
mobil, stopovat vám čas na cestu z práce domů apod. V horším případě
vás rovnou zamkne doma, abyste nemohla na sraz s kamarádkami, ke kadeřnici,
nikam. A kde neuspěje s výhružkami a demonstrativním zamykáním, tam se
nemusí bát sáhnout ani po fyzickém násilí. Žárlivec je schopen úplně všeho, jen
aby vás co nejvíce izoloval od okolního světa.
Začnete mít strach, a tak se
snažíte žárlícího partnera neprovokovat. Jenže ono to tak úplně nejde, jedině
že byste se zavřela někam do kobky, bez telefonu, počítače, bez oken. A i tak by
nebylo jisté, že by si partner důvod k žárlivosti nenašel. Protože žárlivost
v její patologické formě často provázejí tzv. žárlivecké bludy, kdy si
partner natolik představuje různé situace, ve kterých jej podvádíte, až je
vnímá jako skutečnost.
Základem je, abyste řekli „Dost!“
Promluvte si s partnerem o tom, že takto váš vztah fungovat nemůže, ujistěte
ho, že jej milujete a nemáte důvod jej opustit. Můžete také naznačit, že pokud svou
žárlivost neovládne, rozejdete se s ním, ale ne proto, že byste měla
jiného, ale kvůli tomu, že vám nevěří.
Připravte se na to, že vám žárlivec
bude dělat scény, bude se s vámi snažit různými způsoby manipulovat.
Nedejte se. Jestliže chce vztah udržet, musí svou žárlivost ovládnout.
U chorobné žárlivosti se většinou
neobejdete bez pomoci odborníka – psychologa. Je totiž podstatné zjistit, co je
hlavní příčinou žárlivosti. Může to být přehnaná závislost na partnerovi, obavy
z méněcennosti, samoty, nízké sebevědomí apod. Proto návštěvu psychologa neodkládejte, využít můžete jak individuální, tak párovou terapii.
Aby byla terapie účinná, musí si
žárlivec uvědomit svůj problém a přijmout za něj plnou odpovědnost. Teprve pak
se dá pracovat na odstranění negativních emocí a sebedůvěře.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.