Strategie pro zvládání zátěžových situací

fashion

Každý z nás se určitým způsobem vyrovnává se stresem. Ten na nás útočí ze všech stran, ať už jsou to vysoké nároky v práci, domácí povinnosti, výchova dítěte nebo cokoli jiného. Někdy nad vším mávneme rukou, jindy se se stresovou situací vyrovnáváme dlouho. A toto chronické strádání se pak odrazí na našem zdraví a pohodě.


Je proto důležité naučit se určité strategie, jak zátěžové situace zvládnout. A to nejlépe v dlouhodobém horizontu. Protože utéct od problému sice můžete, ale dříve či později vás stejně dostihne.


Jak reagujeme na stres?


V první fázi se v nás spustí jakýsi poplach. Organismus začne pracovat na plné obrátky, zvýší se nám tepová frekvence, tlak, začneme se potit nebo třást. Naše tělo se tomu všemu začne bránit a přichází fáze druhá – obrana. Organismus se však postupně vysiluje a dochází tak k poslední fázi – vyčerpání. To se může projevit nejen skleslostí, ale také např. naprostým kolapsem organismu.


Copingové strategie


Když už víme, že v důsledku chronického stresu může dojít ke kolapsu, je jasné, že tomu budeme chtít předejít. Ale jak?


Popravdě, každý jedinec si buduje své copingové strategie již od dětství. Jsou to v podstatě určité snahy, jak zvládnout nápor stresu, zátěžovou situaci. Takové copingové strategie nám pak pomáhají snižovat úzkost.

 



Zamyslete se, co pomáhá při zvládání stresu vám?

 

 

Podle kategorizace Lazaruse a Folkmanové můžeme copingové strategie rozdělit na tyto:


    • Strategie zaměřené na emoce
      Většinou jde o ventilování emocí – pláčem, křikem, psaním… Řadíme zde však také truchlení při ztrátě blízké osoby.


    • Strategie zaměřené na problém
      Zde můžeme zařadit všechna možná hledání řešení – nové způsoby, změna podmínek apod.  


    • Strategie zaměřené na útěk
      Utíkáme někdy každý. Ne v tom smyslu, že bychom se dali do běhu, ale například se snažíme problémy zaspat, utápět v alkoholu…


    • Strategie zaměřené na hledání opory
      Ne nadarmo se říká, že sdílená starost se stává starostí poloviční. Někteří se nejraději svěří rodině, přátelům, odborníkům…


    Když strategie nefungují


    Najít tu správnou strategii pro daný problém není jednoduché. To, co funguje při jedné krizi, u jiné naprosto ztrácí účinek. Proto je důležité zůstat flexibilní a umět mezi nimi přepínat. Bohužel ne každý to umí. A tak se často člověk upne na jeden způsob, kterým dokáže rychle utišit úzkosti, ale v dlouhodobém horizontu nic nevyřeší.


    Jaké jsou špatné copingové strategie?


    • Alkohol a návykové látky
      Sem tam zapít žal určitě neuškodí. Jakmile ale začnete alkoholem a drogami řešit všechny problémy je to špatně. Místo toho, abyste cokoli vyřešili si totiž zaděláte akorát tak na závislost.


    • Agrese
      Kolikrát vám pomohlo upustit páru rozbití nějakého talíře? Něco rozbít nebo s něčím praštit je dobrým prostředkem k ventilaci nahromaděných emocí. Ale vše má své meze.  Agrese vůči jiným lidem, sobě samému, zvířatům nebo cizímu majetku rozhodně vhodným a zdravým způsobem řešení zátěže není.


    • Popírání
      V momentě, kdy zažijete opravdu silné trauma, snažíte se jej ze svého života vytlačit, zapomenout. Krátkodobé řešení to je, ale pokud problém nevyřešíte, jednou se opět vynoří a s větší silou.

     




    Snažte se tedy své strategie nastavit co nejvíce tak, abyste problém vyřešili a neutíkali od něj. Dlouhodobě nefunkční strategie totiž vedou v konečném důsledku k depresím, úzkostem, psychosomatickým a jiným psychickým problémům.

     




    Jestliže jste si právě uvědomili, že vaše strategie se řadí spíše k těm nefunkčním, nebo řešíte jakýkoliv problém, se kterým si nevíte rady, nebojte se vyhledat pomoc psychologa.

    Připojte se do diskuze.
    Zadéjte Váš kometář.