Jdete po ulici a cítíte mrazení v zádech,
máte pocit, že vás někdo sleduje, ale když se otočíte, nikdo tam není. Pokrčíte
rameny a jdete dál. Nejspíš si jen něco namlouváte. Nebo ne? Neopětovaná láska,
rozchod, nebo jen to, že jste jednoduše padli někomu do oka vám může v určitých
momentech pěkně znepříjemnit život, obzvlášť pokud si vás vezme do hledáčku
stalker. Lov na štvanou zvěř začíná…
Mnoho tváří stalkingu
Stalker vám nedá pokoj, neustále
vás sleduje a různými způsoby obtěžuje. Zprvu to začíná nevinně, jen takovým
tušením, že něco není úplně v pořádku. Sem tam zazvoní telefon a na druhé
straně se nikdo neozve, přijde esemeska, které tak úplně nerozumíte. Znejistíte?
Možná. Pak se ale začnou aktivity stalkera stupňovat, zprávy nabírají konkrétní
podobu, jsou jasnější, občas se někde objeví vaše fotka, telefon vyzvání každých
5 minut, mizí vám pošta, někdo vás bez přestání sleduje. Teď už opravdu přituhuje
a váš vnitřní alarm zvoní na poplach. Co teď?
Stalking jako takový je trestním činem, ovšem musí splňovat tři základní znaky – pronásledování a obtěžující chování musí být systematické, dlouhodobé a musí se opakovat. Takže jestliže vám vadí, že vás klíčovou dírkou sleduje otravná sousedka, která jen sbírá drby a nic víc, o stalking se nejedná. Stalker vám jednoduše nedá pokoj, je vámi posedlý, mnohdy si vytvoří svou realitu, ve které ho také milujete, ale z nějakého důvodu vám není přáno být s ním. Proto se mnoho psychologů domnívá, že stalkeři mohou trpět nějakou z poruch osobnosti. Ale ne vždy…
Stalkery bychom mohli rozdělit do
6 základních skupin, podle toho, co ho k jeho jednání vede:
1. Ukřivděnec. Tak tenhle
typ stalkera se chce výhradně mstít. Nemusí mít ani konkrétní důvod, on už si
něco vymyslí, a co je nejhorší, svým výmyslům začne opravdu věřit.
2. Zavrženec. Člověk, který
se neumí vyrovnat s ukončením jakéhokoliv vztahu, nejdříve se snaží vztah
obnovit, později se z něj stane ukřivděnec a jde po pomstě.
3. Sexuchtivec. Tenhle
stalker vás bude obtěžovat obscénními telefonáty, fotkami apod. Často jde o
člověka se sklony k exhibicionismu, voyeurství apod.
4. Uctívač. S tímhle typem
stalkera se asi nejvíc setkávají celebrity. Uctívač se do své oběti platonicky
zamiluje a nedá jim pokoj, je vedoucím jejich fanklubu, ví o nich vše, kdežto jejich
oběť nemá tušení, o koho jde.
5. Ňouma. Toto označení jsme
použili s nadsázkou, protože takovýto stalker ve své podstatě „jen“ touží
po opravdovém vztahu, jenže si neumí lásku získat jinak, normálním způsobem.
6. Poblouzněnec. Ten se
zamiloval a je skálopevně přesvědčen o tom, že ho jeho oběť také šíleně miluje.
Nenechá si to ničím ani nikým vyvrátit.
Víte, že…?
- Stalkery jsou častěji muži než
ženy.
- Označení stalking pochází z
angličtiny a v doslovném překladu znamená sledování. Původně se tento pojem
používal ve smyslu sledování či stopování divé zvěře, od 90. let 20. století
jej pak použili ve svých studiích psychologové R. Meloy a S. Gothard, kteří do
role štvané zvěře stylizovali člověka jako stalkerovu oběť.
- Poprvé se byl stalking označen
za trestný čin roku 1990 v Kalifornii, v ČR pak až od roku 2010.
- Na první pohled stalkera
nepoznáte, umí svou zálibu velmi dobře skrývat.
- Fyzický útok stalkera skončí ve
2 % případů smrtí oběti.
Jak přestat být obětí?
Popravdě nejúčinnější je aktivní
obrana, dejte stalkerovi najevo, že o jeho zájem nestojíte a vše budete řešit.
Na druhou stranu se však snažte omezit jakýkoliv kontakt, vyhýbejte se místům, kde
byste jej mohli potkat, nereagujte na esemesky, změňte telefonní číslo. Čím
více důkazů o stalkingu budete mít, tím lépe, proto si zálohujte zprávy, emaily
atd. Myslete na to, že i sebevíc mírný stalker se může lusknutím prstu změnit v bestii,
proto raději nikam nechoďte sami, alespoň do doby, než se vše vyřeší.
Často se oběti stalkingu boji o
svém problému mluvit. Jenže to není zrovna to nejlepší, co pro sebe můžete
udělat. Kdybychom to měli přirovnat, tak život se stalkerem za zády je jako
prožít horor, kde vás nějaká krvežíznivá stvůra neustále pronásleduje a vy se jí
nedokážete zbavit, ať utíkáte a schováváte se sebevíc. Bez pomoci se jednoduše
neobejdete.
Jestliže jste se stali stalkingu,
řekněte o tom kamarádce, rodině, partnerovi, policii, nebo se obraťte na nějakou
organizaci, např. Bílý kruh bezpečí. Doporučujeme samozřejmě i pomoc
psychologa, protože i když se zbavíte stalkera, následky ve vás budou
přetrvávat, ať už je to strach, úzkost, deprese nebo cokoli jiného.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.