Mé dítě se stalo terčem posměchu. Co teď?

fashion

Je vaše dítě v poslední době zamlklé, vymýšlí si různé důvody, aby nemuselo chodit do školy a nechce vám říct proč? Možná se stalo objektem posmívání, stydí se a neví jak z toho ven. Děti umí být často velmi kruté, někdy si nepřiměřenost svého chování neuvědomují, jindy ano, nebo se jen sami snaží zapadnout do kolektivu. Ať tak či onak, ať už je vaše dítě tlusté, ušaté, má velký nos, starší oblečení, nevlastní nejnovější typ mobilu, nebo jen někomu nepadlo do oka, posměšky, které mnohdy hraničí se šikanou mu dokáží pěkně znepříjemnit pobyt ve škole a v konečném důsledku jej poznamenají na celý život.

Je na rodičích, aby po příčinách posměšků pátrali a paradoxně jsou často vinni právě rodiče posmívajícího se spolužáka. Proč? Je to jednoduché, v nejedné knize o výchově se dočtete a nejeden psycholog vám řekne, že děti prostě přejímají vzorce chování od svých rodičů. Co je naučíte, jak se sami chováte k jiným, to vše budou s velkou pravděpodobností po vás opakovat. A zde je největší kámen úrazu. Ruku na srdce, kdo z nás si někdy nepustil nelichotivě pusu na špacír o někom jiném, a co je hlavní před dětmi? A to se můžeme hlídat sebevíc. Pak jsou tu ti rodiče, kteří si neberou vůbec žádné servítky a otevřeně se ostatním posmívají. Stačí, aby utrousili nějakou peprnou poznámku na konto sociálně slabšího jedince, člověka s jinou barvou kůže, náboženským vyznáním apod. a jejich dítě si tuto informaci uloží do paměti. Vy, jakožto rodiče je musíte naučit rozeznat, co se dělat a říkat smí, a co ne. Když se sami chováte k ostatním zle, dítě si jednoduše řekne „Když to může říkat táta/máma, tak proč bych nemohl já?!“ a je jen otázkou času, kdy se začne někomu samo posmívat. Jenže dospělí většinou utrousí poznámku a nerozvádějí konflikt, děti tuhle hranici neumí sami určit, a tak se posmívají dále, jsou hnáni touhou po obdivu ostatních… Ovšem být oblíbený proto, že ubližuji ostatním není zrovna ten druh obdivu, po kterém by děti měli prahnout.


Výchova nade vše…


Chcete-li předcházet tomu, aby se váš potomek stal obětí posměšků a šikany, nebo hůř, sám se ostatním posmíval, musíte z něj vychovávat sebevědomého člověka. Jen tehdy bude jakýkoliv pokus o šikanu schopno ignorovat a odrazit, bude si taktéž uvědomovat jedinečnost každého člověka a nebude se nad nikoho povyšovat.

A jak budovat zdravé sebevědomí u dítěte? V první řadě mu opakujte, že odlišnost není důvodem k posměchu. Použijte názorné příklady: Není zrovna zdatný sportovec? Nevadí! Zato umí přece kreslit lépe než většina jeho spolužáků. Odstávají Pepíkovi z 5.B uši? No a co, za to má ty nejkrásnější oči…

Častou chybou ve výchově je také to, že rodiče sami chtějí mít ze svého dítěte toho nejlepšího, nebo si do něj projektují své dávné sny. Proto nutí děti dělat to, co je nebaví a v čem nejsou dobré, což sráží jejich sebevědomí. Ukažte dítěti, jak moc vám na něm záleží, zajímejte se o to, co by chtělo dělat, co ho zajímá. Ať už má talent na cokoliv, nikdy to není špatně.

V neposlední řadě pak své dítě chvalte za to, co se mu povedlo. Kritika je samozřejmě potřeba, ale nic se nemá přehánět. Neříkejte mu, co ostatní děti umí lépe, ale vyzdvihněte to, v čem je samo dobré apod.


Jak se vypořádat s posměváčky?


To, že se děti vašemu potomkovi posmívají je potřeba dokázat. Což je dost náročný úkol vzhledem k tomu, že samo dítě se vám bojí svěřit, myslí si, že mu neuvěříte, a tak raději zapírá. Zkuste požádat o pomoc třídní učitelku, zda si něčeho nevšimla, nebo ostatní spolužáky, respektive kamarády. Zajímejte se o to, z jakého důvodu se dítěti posmívají, zda je to ve škole, na hřišti, při tělocviku, nebo ve volném čase, jestli jde jen o řeči, nebo i o pošťuchování. Čím víc budete vědět, čím víc svědků mít, tím lépe. Jakmile informace získáte, je většinou namístě konfrontovat rodiče posměváčka, zjistit jejich postoj k celé situaci a požadovat nápravu, pokud to nepomůže, informujte vedení školy. Od konfliktu neutíkejte, to že dítě přemístíte na jinou školu mu nezaručí, že se i tam nebude situace opakovat.

Důležité je také myslet na psychiku dítěte, které po této stránce kvůli posměchu ostatních velmi strádá. Nebojte se obrátit na psychologa, který může vašemu dítěti pomoci s překonáním strachu, odporu ke škole, budováním sebevědomí a s dalšími problémy, které (nejen z posměchu) mohou vyplynout.

 

 

 

 

 

 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.