Touha po nějakém tom domácím
zvířátku posedne dříve či později každé dítě. Rodiče se však často vymlouvají,
zvíře, ať už malé, velké, chlupaté či ne, doma jednoduše nechtějí. A hlavně většinou
berou nářky a přemlouvání dětí jako chvilkový rozmar s tím, že jakmile
jejich ratolesti mazlíček omrzí, budou se o něj muset starat oni – rodiče. V dnešním
článku se podíváme na to, jaký vliv může takový pejsek, kočička, nebo jiné zvířátko
mít na psychiku vašeho dítka.
Koupit či nekoupit?
To je otázka, kterou si budete
muset nechat pořádně projít hlavou. Zvíře není jen nějaká věc, kterou odhodíte do
kouta, pořízení domácího zvířátka sebou nese pořádnou dávku zodpovědnosti, a to
i v případě, kdy si koupíte rybičky. Jestliže nejste připraveni, respektive
nechcete, za zvířátko převzít v případě potřeby zodpovědnost vy, nepořizujte
jej. Pokud s tím nemáte problém, ale přesto váháte, zde je přehled
několika pozitiv, které může mazlíček mít na vývoj a psychiku vašeho dítěte.
1. Budování citové složky u dítěte
– děti mají ke zvířátkům určitý vztah od narození, sami je nejdříve učíme, jak
dělají zvířátka, poznávat jednotlivé druhy apod. Je dokázáno, že děti, které
odmalička vyrůstají v domácnosti s pejskem (či jiným mazlíčkem) si k němu
vybudují natolik silné pouto, že vydrží až do dospělosti.
2. Zodpovědnost – dítě se
musí naučit o mazlíčka postarat, zjistí, že si nemůže odejít hrát ven, dokud
nesplní určité povinnosti. Učení se zodpovědnosti má nemalý význam na vývoj
dítěte.
3. Ohleduplnost – „Netahej Alíka za ocas! Bolí ho to.“ Typická
věta rodičů, kteří mají doma pejska. Dítě se tak odmalička učí, že nemá druhým
ubližovat.
4. Trpělivost – naučit domácího
mazlíčka poslouchat je časově náročné, dítě se tak nenásilně učí trpělivosti.
5. Pomocník – v těžkých
situacích se stane domácí mazlíček dítěti nejlepším kamarádem, kterému se může
bez obav se vším svěřit. Díky tomu se mu uleví. Obrazně řečeno tak můžeme zvířátko
chápat jako jakousi „prevenci“ od stresu.
Samozřejmě dítě přistupuje k mazlíčkovi
v každém věku jinak. Miminka a batolata budou zejména chlupatá zvířátka
vnímat spíše jako hračku, ke které se můžou přitulit. Předškoláci pak vnímají mazlíčka
jako nejlepšího kamaráda, parťáka, o kterého se musí do jisté míry postarat. Malí
školáci zvládnou péči o zvířátko již s přehledem a uvědomují si zodpovědnost,
kterou za něj mají. A pro puberťáky je mazlíček tvorem, kterému se mohou se
vším svěřit a který je nijak neodsoudí.
Pořízení domácího mazlíčka sebou (při
správném přístupu) nese spoustu pozitiv. Je opravdu vědecky dokázáno, že zvířátka
mají dobrý vliv na psychiku dítěte, ne nadarmo se používají jako prostředek při
terapii u dětí s poruchou smyslů, autismem atd. Pokud si však pořídíte
nového člena rodiny a dítě se k němu bude chovat nepřiměřeně, agresivně,
bude mu cíleně ubližovat apod. vyhledejte pomoc psychologa. Ten s vámi probere
všechny možnosti, zjistí pravou příčinu chování vašeho dítěte a navrhne
možnosti, jak celou situaci zvládnout.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.