Násilí na ženách: jak jej poznat, jak se bránit a kde hledat pomoc?

Statistiky hovoří jasně. Násilí na ženách patří k nejrozšířenějším projevům porušování lidských práv. Celosvětově se s ním setkalo okolo 35% žen. Pokud ale do těchto propočtů zahrneme i sexuální obtěžování, dostaneme se až na 70% žen, které se s takovým chováním někdy setkaly. Situaci výrazně zhoršila i korona virová pandemie. Poptávka o služby pracující s obětmi domácího násilí stoupla zhruba o 60%.

Každoročně přijde vinou domácího násilí na světě o život několik desítek až stovek žen. V tomto článku vám chceme přiblížit, jak domácí násilí poznat a především, jaké jsou možnosti jeho řešení.

Fyzické X psychické násilí

Pokud slyšíme slovo „násilí“ nejspíše se nám v první řadě vybaví facky, rány pěstí, uhození a další. Všechny tyto pojmy se týkají fyzické agrese, která se u domácího násilí objevuje, ale většinou až v pozdějších fázích. Zpravidla totiž začíná nenápadně agresí verbální a psychickou. Mezi tu můžeme zařadit různé formy zastrašování, nadávek, omezování osobní svobody, výhružky, přílišnou kontrolu. Patří sem i vydírání a vyhrožování, k němuž může násilník využít i další osoby – nejčastěji rodinu a děti. Domácí násilí má také přesah do sociální a ekonomické sféry, kdy může docházet k zákazům sociálních kontaktů, využívání telefonu nebo sociálních sítí, nebo k zamezení přístupu k financím. V neposlední řadě se také můžeme setkat se sexuálním nátlakem vystupňovaným až k znásilnění.

Charakteristiky domácího násilí

U domácího násilí můžeme objevit několik charakteristik, které jsou typické po téměř všechny známé případy. Zpravidla se jedná o dlouhodobý problém, který trvá v řádu několika týdnu, měsíců, až let. Cyklicky se opakují období klidu, útoku a usmiřování. Agresor často po fázi útoku přichází se sliby, že se situace už nikdy nebude opakovat, že ho vše velice mrzí a že se jednalo o jednorázovou záležitost. Bohužel tomu tak není. Formy útoku mají stupňující se tendenci. Jak jsme zmínili výše, agresor nejprve začíná s verbální agresí a později přechází i k fyzickému násilí. Zvyšuje se také frekvence a intenzita útoků. Vše se přitom děje v soukromí, zatímco na veřejnosti se agresor chová jako vzorný partner.

Syndrom týrané ženy

U obětí domácího násilí se v pozdějších fázích rozvíjí tzv. syndrom týrané ženy. Jeho projevy jsou poměrně individuální, ale opět nalezneme řadu typických charakteristik. Takovým ženám se snižuje sebevědomí a také se mění hranice toho, co jsou schopné tolerovat. Pociťují neustálou tenzi a mohou být apatické, či vykazovat sebedestruktivní chování. Nedokáží si představit, že by od partnera odešly a to ani přes to, že mají strach o sebe nebo své děti. Mají tendenci situaci zlehčovat, skrývat a omlouvat partnera před okolím. Za násilí, které je na nich pácháno viní samy sebe – „Nejsem pro něho dost dobrá.“

Jak se bránit aneb jaký je krizový plán?

• Svěřte se se situací příteli/přítelkyni, které/mu můžete věřit
• Uchovávejte důkazy – ať už se jedná o výhružné zprávy, rozbité předměty, či fotografie poničených věcí nebo úrazů
• Naplánujte útěk – když nebude partner doma, v co nejjistější a nebezpečnější dobu
• Neváhejte navštívit lékaře a vše mu popsat
• Spolupracujte s policií a nebojte se policistů ptát
• Domluvte si signály se sousedy – podle nich poznají, že jste v nebezpečí a zavolí policii
• Pokud voláte policii a v průběhu hovoru jste napadena, nezavěšujete telefon
• Uschovejte důležité osobní věci u někoho, komu věříte (doklady, peníze, smlouvy)
• Pokud budete hledat kontakty na pomocná centra, smažte historii vašeho prohlížeče

Kam se můžete obrátit?

V dnešní době již existuje řada organizací, které vám mohou ve vaší situaci pomoci. Nasnadě je samozřejmě kontaktovat policii na lince 158, případně lze využít i kontaktní online formuláře na jejich webu. Telefonickou podporu vám poskytnou také linky důvěry nebo krizová centra. Jedním z nejznámějších center, které řeší problematiku domácího násilí je: Bílý kruh bezpečí. Zprostředkovává jak nonstop telefonickou linku na číslech 257 317 110 nebo 116 006, tak osobní konzultace s klienty. V rámci této poradny můžete vaši situaci probrat s psychology, sociálními pracovníky, právníky a dalšími erudovanými odborníky, s jejichž pomocí jistě naleznete řešení.

Přerušením kontaktu, to nekončí

Je třeba říci, že samotným přerušením kontaktu, stěhováním a novým životem situace, bohužel, nekončí. Vyrovnání se s takovými zážitky není jednoduchou záležitostí a nemělo by se podceňovat. Mohou se dostavit pocity strachu, úzkosti a vzpomínky na útoky v podobě flashbacků. Ženy, které byly obětmi domácího násilí, často zobecňují své zážitky i na další muže. Může se tedy objevit problém s navazováním nových mezilidských vztahů. Ve spoustě případů dochází také k rozvinutí posttraumatické stresové poruchy. Návštěva psychologa tak není úplně od věci. Na terapii můžete sdílet své pocity, myšlenky, zážitky, což vám pomůže se s nimi vyrovnat tak, aby vás v novém životě nijak negativně neovlivňovaly.