Když se řekne Parkinson,
nejednomu z nás se vybaví nekontrolovatelný třas rukou nacistického vůdce
Adolfa Hitlera, nebo dlouholetý boj s touto zákeřnou chorobou herce
Michela J. Foxe, který je mj. také zastáncem výzkumu kmenových buněk v USA.
Co to ten Parkinson vlastně je a lze ho účinně léčit? Na to se podíváme
v dnešním článku.
Parkinson – příčiny, příznaky, fáze a projevy
Parkinsonova nemoc je chronické
neurodegenerativní onemocnění, které souvisí s poruchou přenosu mezi
neurony v mozku a snížením hladiny dopaminu. Přesné příčiny nemoci
i přes mnohé výzkumy dosud nejsou známy. Nejspíš jde o souhru více faktorů –
genetiky, vliv prostředí, psychické indispozice jedince. Příčinou mohou být
také časté a vážné úrazy hlavy, prodělání mozkové infekce, užívání drog a mnoho
dalšího. Oproti jiným nemocem není toto chorobou starých lidí, ale stále více
postihuje osoby okolo 40 roku života. Proč dosud není známo.
Historie nemoci:
Onemocnění se vyskytovalo již ve starověku, ale jako
takové bylo popsáno až v roce 1817 anglickým lékařem Jamesem
Parkinsonem. Ten ve své studii popsal příznaky a projevy nemoci, kterou sám
nazval „třaslavou obrnou“. Postupem času
se však vžilo označení nemoci tak, jak jej známe dnes – Parkinsonova choroba.
Kromě A. Hitlera trpěl Parkinsonem např. také papež Jan Pavel II., Salvador
Dalí, Muhammad Ali.
Parkinson se člověku do života
vkrádá tiše, nástup nemoci je pozvolný a nenápadný. Nemoc provází vždy 4
fáze – adaptační, fáze vyrovnanosti, fluktuace hybnosti, útok nemoci. Každá
fáze se projevuje jinými příznaky.
1. Fáze adaptační
V první fázi je Parkinson snadno zaměnitelný s běžným nachlazením nebo zdlouhavější chřipkou. Mezi typické příznaky patří únava, snížení pracovního nasazení, bolesti končetin. Objevují se první problémy při jednoduchých činnostech. Jakmile je potvrzena diagnóza a zahájena léčba, nastává období silného emočního vypjetí a zvykání si na prognózu života s Parkinsonem.
2. Fáze vyrovnanosti
Parkinsonik v této fázi
přijímá svůj úděl, respektive nemoc se všemi jejími důsledky, nebojí se o
nemoci mluvit, svěřuje se rodině i přátelům. Zatím mu nemoc nijak výrazně
nezasahuje do běžného života.
3. Fluktuace hybnosti
Nyní již nemoc získává nad
pacientem navrch, objevuje se výrazný třes, samovolné pohyby, které mohou nejprve
zachvátit pouze jednu končetinu a poté se přesouvat do celého těla.
4. Útok nemoci
Nemoc získala nad pacientem
navrch, začíná se viditelně odrážet na kvalitě jeho života. Kvůli třesu a
nekontrolovatelnosti pohybů není schopen zvládnout běžné úkony spojené
s hygienou, má problémy se najíst, uvařit si apod. Zhoršení nemoci vede ke
ztrátě zaměstnání, což se odrazí na schopnosti klienta být finančně nezávislý a
tento fakt často vede k propadání se do depresí.
Život s Parkinsonem
Tak jako u většiny nemocí i zde platí,
že čím dříve se zahájí léčba, tím lépe. Lidé by si všeobecně měli začít více všímat
vlastního těla, nebrat žádné příznaky na lehkou váhu a raději tisíckrát
zbytečně vyhledat lékaře, než aby jednou nepřišli, když to opravdu potřebují. Jakkoli
je nástup nemoci pozvolný a nenápadný, je zde jeden varovný signál, který
nepřehlédnete – třes. V prvních fázích se hovoří o tzv. klidovém třesu,
kdy se končetina nebo její část nekontrolovatelně třese, pokud s ní nehýbáte,
ale jakmile začnete vykonávat nějakou činnost, třes přejde. Na místě je
navštívit praktického lékaře, neurologa a psychologa.
Jakmile se potvrdí diagnóza,
zahájí se léčba. Projevy nemoci pomáhají zmírnit léky, které stabilizují
hladinu dopaminu v mozku. Další metodou (méně využívanou) je implantace
elektrostimulátoru do postižených čátí mozku.
Osoba trpící Parkinsonem
potřebuje velkou podporu rodiny. Svou roli při léčbě sehrává také psychické
rozpoložení, které není zrovna nejlepší. Proto doporučujeme neodkládat ani
návštěvu psychologa, který pomůže s přijetím nemoci, vyrovnáním se s následky,
depresemi a jinými psychickými obtížemi.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.