Chci odejít od partnera, ale je to těžké

fashion

Každý vztah prochází časem určitou krizí, která po nějaké době odezní a vše je zase v pořádku, možná ještě lepší než na začátku. Jsou však i takové případy, kdy partneři nejsou schopni spolu vyjít, můžou se nesnášet, nedokáží spolu komunikovat, aniž by to vyústilo v hádku, a přesto vztah udržují a neumí se odhodlat jej opustit. Proč tomu tak je? Co nutí člověka odsunout své štěstí a pohodu na druhou kolej, přestože ví, že je to špatně? Důvodů je mnoho, každý má své hodnoty nastaveny jinde a jinak se vypořádává z různými situacemi. Někdo si nedokáže představit život s partnerem, vedle kterého se nedokáže smát, kterému dá vše a nic nedostává na oplátku. No a jiný dokáže ve vztahu nežít, ale jen přežívat.

Jak poznat, že je něco špatně? Existuje několik varovných signálů. Základem správně fungujícího vztahu je vždy komunikace, umět se domluvit na oboustranně výhodných kompromisech. Pokud toto nedokážete, budete mezi sebou neustále vést boj, a to opravdu vztahu nesvědčí. Stejně tak škodí přílišná kritika, jestliže neumíte ocenit maličkosti, vše, co partner udělá není dost dobré a oháníte se větou „jinde to dělají jinak, soused to umí lépe“ apod. je něco špatně. Ač bychom si to sebevíc přáli, dokonalost neexistuje a snažit se změnit partnera k ideálnímu obrazu nemůže být odměněno fungujícím vztahem. Na druhou stranu i váš protějšek vás musí brát se všemi chybami a nedostatky.

Opustit vztah, který nefunguje, jak má a ztratil pro vás smysl, je v mnoha případech velmi složité. Po celou dobu si budujete s partnerem zázemí a teď byste měla vše opustit? Obavy ze ztráty jistého a zažitého jsou vždy velké, najednou budete muset čelit nové situaci a nebude to nic lehkého. Zkuste si vše promyslet s jistým nadhledem. Ano, nebude to snadné, ale odměna je vysoká – vaše osobní štěstí a spokojenost. Zejména pro ženy v domácnosti, které jsou zvyklé na to, že se o ně partner postará ve všech ohledech, je cesta k samostatnosti vnímána jako cosi nemožného. Zkuste si udělat plán a realizovat jej, např. prvním krokem může být najít si práci, bydlení. Sepište si důvody, proč se chcete s partnerem rozejít, obhajte si je sama před sebou, snažte se vymanit z partnerova vlivu. Jestliže jste kvůli němu přerušila kontakty s přáteli, všechen čas podřídila pouze jeho potřebám, změňte to. Obnovte stará přátelství a navažte nová, věnujte se svým koníčkům. Neohlížejte se na názory druhých, důležité je to, jak celou situaci vnímáte vy. Emoční závislost na partnerovi je velkým problémem, pokud ji nedokážete zvládnout sami, vyhledejte odbornou pomoc.

Asi nejčastějším důvodem, proč nedokážeme odejít z nefunkčního vztahu, jsou děti. Rodiče vždy staví potřeby dítěte nad své vlastní, mnohdy si však neuvědomují, že svým jednáním (ač to myslí sebelíp) jim mohou více uškodit než prospět. Uvažte sami, co je pro dítě lepší – žít v úplné rodině, kde se rodiče neustále hádají, nebo pouze s jedním z rodičů, ovšem v pohodovém prostředí bez hádek? Děti rozchod rodičů nenesou nikdy lehce, ale jejich správnému emočnímu vývoji život v nefungující rodině rozhodně neprospěje a v budoucnu není vyloučené, že budou také setrvávat v nešťastném vztahu. I vy jste do jisté míry převzali návyky svých rodičů, jestliže jste např. vyrůstali v negativním prostředí, kde na denním pořádku byl psychický nátlak, domácí násilí, týrání apod. a nyní se potýkáte s tím stejným, nejspíše ani nejste schopni vnímat, že tento způsob života není správný a ve vztahu setrváváte.

Dalšími důvody, proč nedokážete opustit partnera mohou být různá přesvědčení – že si ve svém věku už nikoho nedokážete najít, že pokud vám byl současný partner nevěrný, bude i ten následující, že chyba je ve vás a v dalším vztahu se bude situace opakovat, tak proč opouštět ten stávající apod.

Pokud žijete v nefunkčním vztahu, který pro vás ztratil smysl, ale nedokážete jej opustit, obraťte se na psychologa. Pomůže vám najít to nejlepší řešení, vyrovnat se s následky, odpoutat se od partnera, změnit ustálené vzorce chování aj.

„Vztah je jako dvojkolo. Není možné, aby jeden šlapal a druhý brzdil.“ (Petr Casanova)

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.


Lucie

Dobrý den, momentálně řeším velký problém s partnerem. Máme spolu 3 léteho chlapečka a já nevím jak dál. Přítel se mi asi před měsícem přiznal, že už 2 roky bere pervitin, ale není to všechno. Udělal velké dluhy i na nájem jsem si musela půjčit od rodičů, jinak by nás vyhodili z bytu (tak jsem začala mít podezření, že se něco děje). Nejhorší je, že i když říká, že nás nechce ztratit, tak doma sedí na zadku a nehledá si ani práci, nesnaží se. Celá rodina přitom podala pomocnou ruku, takže mu i pomohli splatit nějaké dluhy abychom to zvládli. I já jsem mu našla spoustu nabídek práce, ale mám pořád takový pocit jakoby se mu nechtělo. Asi to píšu trochu zmateně, ale sama nevím co dřív řešit, teď musím nastoupit někam do práce, protože malý jde do školky. Takže řeším jestli shánět práci ve městě kde teď bydlíme a jsem jde i malý do školky. Nebo se odstěhovat do bytu mých rodičů (momentálně se pronajímá) a najít si práci tam. Chtěla jsem aby malej nepřišel o tátu, protože on není zlý člověk ani špatný táta. Jen to všechno totálně pohnojil, ale já teď nevím co dělat.