Indigové děti: Skutečnost nebo mýtus?

fashion

Každé dítě je jedinečné, nelze je jednoduše zaškatulkovat, jeden umí to a jiný zas tohle, některé jsou bojácné, jiné odvážné, introvertní, extrovertní… Pro rodiče je právě to jejich dítě výjimečné. Avšak co když se vaše dítě odlišuje od ostatních natolik, že to nejste schopni pochopit? Je jednoduše zvláštní, ale tak nějak „jinak“ zvláštní. My se na jednu skupinu takovýchto dětí podíváme v dnešním článku, konkrétně na indigové děti, které podle některých žijí mezi námi, podle druhých jde o pouhý výmysl, nebo chcete-li fenomén moderní společnosti.


Indigová aura


O indigových dětech začala poprvé otevřeně hovořit parapsycholožka N. A. Tappeová, která se považuje také za médium. Všimla si, že některé děti se na první pohled odlišují od ostatních tím, že působí jako dospělé, či spíš vyspělé bytosti uvězněné uvnitř dětského těla. Označení indigové dítě odvodila podle barvy jejich aury – indigová, která je zároveň jejich životní barvou. Tappeová vychází z teorie, že indigové děti mají předem dané poslání – utvořit na světě lepší místo pro život. Díky tomu oplývají různými schopnostmi, např. dokáží číst myšlenky, vynikají v léčitelství aj. Celý koncept pojetí indigových dětí Tappeová popisuje r. 1982 v knize Understanding Your Life Through Color (Pochopení Vašeho života prostřednictvím barev). O několik let později, roku 1999 byla její teorie zpopularizována v díle L. Carrolla a J. Toberové The Indigo Children: The New Kids Have Arrived (Indigové děti: Nové děti právě přišly).


Čím jsou jiné?


Podle všeho si indigové děti své rodiče samy vybraly, jsou nadprůměrně inteligentní, znají vyšší pravdy a touží pomoci světu. Jistě nikomu neunikne jejich pronikavý pohled, kterým jako by dokázali nahlédnout hluboko do vašeho nitra. Kromě toho jsou pro ně typické další společné znaky:

- tvrdohlavost, silná vůle

- empatie

- kreativita

- nezávislost, odpor k autoritám

- upřímnost, odsuzují lhaní a nespravedlnost

- sklony k asociálnímu chování

- psychické problémy: deprese, sebepoškozování a sebevražedné sklony, noční můry, nespavost…


Existují, nebo ne?


Názory laické i odborné veřejnosti se značně rozcházejí. Problémem dnešní doby je zejména to, že rodiče se snaží své děti někam zaškatulkovat, hledají vysvětlení pro jejich chování a často inklinují k tomu, že raději označí své dítě za indigové, než aby připustili, že problém může být úplně někde jinde. Tedy stoprocentní odpověď, zda jsou indigové děti skutečné, vám dát nemůžeme. Připustíme-li však, jejich existenci je otázkou, jak takovéto jedinečné dítě vychovávat. Podle dostupných informací si nedělají nic z trestů, chtějí o svém prohřešku diskutovat, přičemž mají do určité míry navrch. Výchova tedy nebude nic jednoduchého.


Jak vychovávat indigové dítě?


Indigové děti neumí (nebo možná nechtějí?) dost dobře navazovat mezilidské vztahy, proto potřebují mít velkou oporu a jistotu v rodičích. Rozhodně těmto dětem nelžete, nesnažte se je jakýmkoliv způsobem zmanipulovat, respektujte je. Abyste uměli pochopit, co vaše dítě prožívá a s čím se potýká, zjistěte si co nejvíce informací z různých zdrojů. Nezapomeňte však na to, že se stále jedná o dítě, ať už jakkoli mentálně vyspělé (či podle Tappeové nadřazené), proto byste i s ohledem na jejich emoce měli nastolit určitá pravidla, usměrňujte je.

 

Přestože většina psychologů zastává spíše skeptický názor, musíme připustit, že jedinci se zvláštními schopnostmi mezi námi jsou. Pokud se vaše dítě výrazně odlišuje od ostatních je potřeba nejprve vyvrátit možné psychické problémy. Nevyhýbejte se proto návštěvě pedagogicko-psychologické poradny. Jen zkušený psycholog dokáže rozpoznat, zda se jedná o psychický problém, pomůže vám zpracovat vaše pocity a nabídne různé možnosti pomoci.

 

 

 

 

 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.