Posedlost zdravou výživou a jak ji léčit

fashion

Kdo zdravě jí, ten zdravě žije. Heslo, které dnes slyšíme i vidíme na každém kroku. Neustále nás pronásledují slogany hlásající výhody zdravého životního stylu, návody, jak jej správně dodržovat, jakým potravinám se vyhýbat, které naopak vyhledávat. O své zdraví se většinou snažíme dobře starat, bojíme se cukrovky, vysokého cholesterolu, nadváhy a dalších civilizačních chorob. Jenže vše má své meze, zdravý životní styl totiž není jen o dodržování určitých stravovacích návyků, ale také o celkové fyzické a psychické pohodě. A zejména o uvědomění si, kde jsou přípustné hranice.

Bohužel se čím dál častěji setkáváme s extrémy – vyhublé vs. XXL modelky, alternativní životní styly (veganství apod.), různé formy osvědčených (avšak drastických) diet aj. Rozeznat tu pomyslnou hranici přípustnosti je těžší a těžší. O to víc, když patříte do skupiny „ohrožených“ jedinců, kteří se vymykají společenským ideálům, ať už trpíte nadváhou, musíte se kvůli svému vzhledu vyrovnávat s posměšky či rovnou s šikanou, máte predispozice k vážným chorobám apod. V područí kultu krásného těla se toužíte změnit, udělat pro sebe něco dobrého. V praxi tyto snahy mnohdy přerostou v nezdravý návyk, či dokonce závislost. A my se jedné takové závislosti, konkrétně ortorexii, podíváme na zoubek.


Co je to ortorexie a kde se vzala?


Ortorexie můžeme jednoduše označit za patologickou závislost na zdravé stravě. Takto závislí lidé jsou posedlí výběrem „čistých“ potravin a, jak to už u závislosti bývá, celá jejich existence je tomuto nutkání podřízena. Ortorektik v podstatě nedělá nic jiného, než že kontroluje kvalitu potravin, zda jsou průmyslově zpracované, obsahují éčka, umělá barviva a jiné nezdravé věci. Samozřejmě jeho chování nabírá časem na intenzitě, víc a víc potravin shledává nevhodnými, až nakonec nejí nic jiného než to, co si sám vypěstuje a co má pod kontrolou.

Kořeny ortorexie můžeme vysledovat už v 80. letech minulého století, které bylo spojováno s kultem štíhlosti a zdravým životním stylem. Poprvé byl však termín definován až v roce 1997 v díle lékaře S. Bratmana „Healthfood Junkies“. Bratman byl propagátorem přírodního stravování, založil skupinu, která jeho myšlenky realizovala v praxi. Ovšem snahy této skupiny se vymkly kontrole, protože si původně dobře myšlený záměr zradikalizovali a stali se jednoduše posedlými zdravou výživou. Sám Bratman později tuto skupinu opustil.


Jak poznat ortorektika?


Aby bylo možné označit člověka za závislého na zdravém stravování, musí se u něj projevit většina z těchto příznaků:

- fanatické dbaní o kvalitu potravin

- posedlost kontrolou potravin, jejich složení…

- neustálé a přísné vybírání si obchodů s bio potravinami

- potřeba detailně znát původ potravin, zda nebyly ve styku s něčím zakázaným

- ortorexie je vnímána jako jediná správná cesta

- zákaz konzumace masa a potravin, které obsahují chemické látky, tuky aj.


Jak a proč překonat závislost na zdravém stravování?


Tak jako každý extrém, i ortorexie se neblaze projeví na vašem celkovém zdraví. V důsledku neustálého kontrolování potravin a toho, co jíte, se vám výrazně sníží kvalita života. Mezi další komplikace pak patří např. velký úbytek na váze, nedostatek tělu potřebných vitamínů, chudokrevnost, řídnutí kostí, hypoglykemie, úzkosti, deprese, nervozita a mnoho dalšího.

Jelikož můžeme závislost na zdravém stravování směle přirovnat např. k závislosti na drogách, je i léčba stejně náročná. V první řadě je nutné, aby si člověk svůj problém uvědomil a chtěl s tím něco udělat. Bez pomoci psychologa se rozhodně neobejdete, protože jen ten se dokáže dopátrat pravé příčiny vašeho problému. Ortorexie může být totiž „pouze“ jakýmsi doprovodným jevem jiného duševního onemocnění. Jakmile je odhalena příčina, může psycholog zahájit terapii, která spočívá zejména ve změně dosavadního přístupu. Riziko recidivy je zde však vždy dosti vysoké.  

 

 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.