Láska, naprostá důvěra, věrnost,
fungující komunikace, kompromisy, žádné hádky a problémy… Tak taková je představa
o dokonalém vztahu, kde partneři zastávají rovnocennou pozici a vše šlape jak
po drátkách. Ovšem ideálních vztahů je pomálu (pokud vůbec existují) a realita
není procházkou rájem. Problémy byly, jsou a budou, ať už svého partnera
milujete sebevíc. Podstatné pro fungující vztah však není ani tak samotná
existence problému, jako spíš schopnost je řešit. A právě zde narážíme na kámen
úrazu.
Často komunikace mezi partnery
vázne, nejsou schopni se domluvit na kompromisu a konflikt se pak změní v poměřování
sil, kdy jeden chce mít nad druhým navrch. A je pro to ochoten udělat cokoliv.
Třeba vás i zatlačit do kouta, dát vám ultimátum.
Ultimátum je požadavek, který má
druhá strana splnit v určitém časovém úseku a za jehož nesplnění následuje
trest. Partner vás v podstatě postaví před rozhodnutí „buď a nebo…“,
aby dosáhl svého. Je to opravdu určitá technika manipulace, ke které se však
popravdě občas uchylujeme všichni. Někteří z momentálního rozmaru, jiní ve
snaze docílit změny, když se všechny ostatní metody minuly účinkem.
Pravdou je, že ať je příčinou
tohoto jednání cokoli, ultimáta vztahu škodí. Potlačuje se do svobodná vůle
druhého partnera, je to snaha si jej předělat k obrazu svému. A to není
zrovna nejlepší způsob, jak řešit problémy.
Výjimkou by z psychologického hlediska mohlo být tzv. vnitřní ultimátum. Jde o ultimátum, které vyřknete v „nouzi nejvyšší“, když už jste vyzkoušeli opravdu vše a chcete dát vztahu ještě poslední šanci. Takovéto oprávněné ultimátum se liší v tom, že si sami pro sebe určíte dobu, do které musí být splněno. Jeden příklad za všechny – manžel je mamánek a tchýně se vám neustále plete do života, mluví vám do výchovy, má klíče od domu a leze vám tam, i když nejste doma, nedá vám pokoj. Snažíte se tento problém vyřešit co nejlépe, ale bez účinku. Pohár vaší trpělivosti již přetekl, a tak postavíte manžela v podstatě před hotovou věc – musí vměšování své matky vyřešit tak, aby dosáhlo únosné míry, jinak ať se sbalí a odstěhuje k mamince. V duchu se rozhodnete, že mu dáte na vyřešení situace měsíc.
Pozor však na to, že když už se
jednou k ultimátu rozhodnete, musíte být skálopevně rozhodnutí „trest“
vykonat. Tzn. jestliže manželovi vyprší měsíční doba a situace se nepohnula z místa,
opravdu mu musíte sbalit a odstěhovat ho k matce. Je to jako s výchovou
dítěte, pokud mu neustále hrozíte tím, že mu v obchodě nic nekoupíte, když
bude zlobit, ono zlobí a vy mu stejně koupíte na co si jen vzpomene, nebude vás
jednoduše brát vážně. A tenhle princip platí i u dospělých. Jakmile párkrát
planě pohrozíte, partner bude brát vaše ultimáta na lehkou váhu.
Takže, když už ultimátum, tak
podle pevně stanovených pravidel. V první řadě si ujasněte, proč chcete
ultimátum vyslovit a co od něj očekáváte. Partnerovi jasně vysvětlete, co od
něj očekáváte, ale netlačte ho do kouta. Buďte otevřeni diskuzi, vyslechněte si
partnerův názor, ale rozhodně se neponižujte. A co je podstatné, ultimátum dodržte!
A jak se zachovat, pokud ultimátum
vyřkne partner? V první řadě nepanikařte a snažte se zachovat klid. Zjistěte,
co partnera k tomuto kroku vedlo, zda bylo vyřčeno pouze v návalu vzteku
při hádce, nebo má opodstatněný důvod. Promluvte si s partnerem. Umět o problémech diskutovat vás může zachránit od nejedné hádky a krize.
Pokud mají ultimáta ve vašem vztahu
stálé místo, je něco špatně. Jestliže se neumíte dopátrat příčiny, správně reagovat
na vyslovené ultimátum, cítíte, že se vztah dostává do vážné krize a nechcete
ho zahodit, vyhledejte pomoc psychologa. Získáte mj. nezaujatý pohled na celou
situaci, zaměříte se na to, co vám ve vztahu mohlo unikat a jak jej zlepšit.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.