Každý člověk má občas problémy se
spánkem, někteří nemohou usnout, jiní se v průběhu noci několikrát probudí
apod. Pokud potíže po několika dnech samy pominou, není potřeba se tím nijak
zvlášť zabývat. Jakmile je však průběh spánku narušen dlouhodobě a jeho
nedostatek se odráží na kvalitě vašeho života, je namístě vyhledat lékaře.
Můžete totiž trpět jednou z poruch spánku.
Kvalitní spánek je pro
člověka velmi důležitý, jde o jeden z přirozených procesů, při kterém
nabíráme sílu a energii čelit dalšímu dni, regeneruje se organismus. Ne nadarmo
se říká, že než se rozhodneme pro konečné řešení nějakého problému, měli bychom
se na to nejprve vyspat. Při spánku si totiž lidově řečeno pročistíme hlavu a
to, co se nám večer zdálo nemožné, vypadá ráno hned jinak. Abychom mohli spánek
označit za opravdu kvalitní, měl by bez přerušení trvat v rozmezí 7-9
hodin, přičemž se budou plynule střídat jeho fáze – REM a non-REM. V non-REM
fázi je spánek hluboký, tělo i mozek odpočívá, klesá krevní tlak,
uvolňují se svaly. REM fáze je často označována za paradoxní spánek, a to proto,
že tělo je v tomto stádiu spánku již připraveno na probuzení, ale mozek je
v největší fázi odpočinku, ukládá si zážitky z celého dne a zdají se
nám sny. Pro REM fázi je také typické, že se člověk na okamžik probouzí a hned
zase usíná, což si ráno skoro nikdo nepamatuje.
Pokud je spánek dlouhodobě
narušen může být zaděláno na pořádný problém. Poruchy spánku se přitom
netýkají pouze nespavosti (té budeme věnovat celý samostatný článek), ale může
jít také o její pravý opak, tedy o zvýšenou spavost a další poruchy spánkového
režimu, které si blíže v tomto článku rozebereme. Některou z poruch
spánku trpí zhruba třetina populace, a to včetně kojenců, batolat a dětí. Hlavní
příčinou je všudypřítomný stres a neustálý tlak, kterému
musíme během dne čelit. Náš psychický stav, různé bolesti, špatný
životní styl či vážné onemocnění to vše se odrazí na kvalitě spánku.
Večer máme totiž tendenci hodnotit uplynulý den, mnohdy si zpětně přehráváme
všechny konflikty či podvědomě řešíme problémy. Mozek pak není schopen tzv.
vypnout, případně toto vše zpracovává i v průběhu spánku, a my trpíme. Nyní
se dostáváme k podstatě dnešního článku a rozebereme si jednotlivé poruchy
spánku (kromě nespavosti, kterou jak jsme již zmínili si necháme na příště).
Zvýšená denní spavost (Hypersomnie)
Jak sám název napovídá, jde o
opačný problém, než je nespavost. Člověk trpící hypersomnií má totiž přílišnou
potřebu spánku, a to až 12 hodin. V tom by nebyl až tak velký problém,
kdyby tato doba připadla na noc, jenže porucha spavosti se projevuje právě že
ve dne. Příčinou může být jak poškození mozku, tak i jiné zdravotní problémy
(únavový syndrom, AIDS, rakovina, nemoci trávicího systému, psychické poruchy,
onemocnění štítné žlázy…), může se projevit také v průběhu těhotenství
nebo jako důsledek přepracování a nadměrného stresu. Závažnost patologické
spavosti spočívá v tom, že člověka přepadávají záchvaty spánku kdykoliv a
kdekoliv, např. při řízení auta, v práci, při rozhovoru…Tyto stavy trvají
většinou jen několik minut, ale i tak mohou mít vážné následky (smrt za
volantem, vyhazov z práce, sociální izolaci a mnoho dalšího). Pokud trpíte
denní spavostí, je namístě vyhledat lékaře, který vám provede řadu vyšetření a
doporučí vhodnou léčbu. Sami si můžete pomoci zejména změnou životního stylu,
snažte se vyhýbat stresu, dopřejte si více času sami pro sebe, meditujte,
vytvořte si příjemné prostředí pro spánek, investujte do kvalitní matrace apod.
Paradoxně je namístě zvýšit tělesnou aktivitu, čím více fyzické námahy
vynaložíte, tím více se vaše tělo nabudí a nebudete tolik unavení.
Narkolepsie
Pokud trpíte narkolepsií, budete
mít zhruba stejné příznaky jako u zvýšené denní spavosti. Zásadní rozdíl však
spočívá v tom, že záchvat spavosti přichází náhle, bez předchozího pocitu
únavy a je naprosto nekontrolovatelný. I s touto poruchou jsou spojena
velká rizika, je ohroženo zdraví a život jedince, negativní dopady jsou patrné
v práci i v soukromém životě, mohou se objevit i halucinace. O
příčině tohoto onemocnění se zatím vedou spíše dohady, obecně se má za to, že
narkolepsie má své kořeny v genetické výbavě člověka. Jelikož nejsou známy
hlavní příčiny nemoci, není možné zaujmout jakékoliv preventivní opatření.
Rozhodně je potřeba se léčit, podrobit se speciálnímu vyšetření ve spánkových
laboratořích a velice důležitá je také podpora blízkých.
Kleinův-Lewinův
syndrom
Tato spánková porucha také
souvisí s nadměrnou potřebou spánku v průběhu dne, k níž se však
váží ještě další příznaky, zejména nadměrný příjem potravy a neschopností
kontrolovat své sexuální pudy. Kleinův-Lewinův syndrom je poruchou, která se
projevuje většinou u dospívajících mužů a v průběhu několika let samovolně
odezní. Samotná léčba této poruchy je komplikovaná tím, že na Kleinův-Lewinův
syndrom většinou nezabírají běžná léčiva, proto je důležité zaměřit se na
diagnostiku a odhalení příčiny, přičemž se většinou neléčí syndrom jako takový,
ale spíše jeho jednotlivé příznaky.
Parasomnie
Parasomnie narušuje klidný průběh
spánku zejména tím, že člověk pod dojmem skutečného snu v průběhu spánku
provádí různé činnosti, aniž by si uvědomoval možná rizika. Kromě toho, že si
může parasomnik způsobit vážný úraz, se většinou probouzí s pocitem
úzkosti, je dezorientovaný a nedokáže rozeznat skutečnost od snu. Jednou
z možností léčby je nácvik preventivního probouzení.
Náměsíčnost (somnambulismus)
Náměsíčnost je jednou
z poruch spánku, která se projevuje zejména u dětí. Ty se v průběhu
noci mohou procházet po pokoji, přemisťují předměty, mumlají si apod., přičemž
ráno si nic z toho nepamatují. Příčinou jsou zejména geny a různé stresové
situace, které vyvolávají spánkovou deprivaci. Při náměsíčnosti je velké riziko
úrazu, proto doporučujeme snažit se odstranit vše nebezpečné z dosahu
náměsíčného člověka. Rozhodně je vhodné konzultovat léčbu s odborníkem,
který ve většině případů doporučí úpravu spánkové hygieny. Náměsíčnost často po
několika letech samovolně odezní.
Noční můry a děsy
Noční můry se objevují zejména
v druhé polovině spánku, v REM fázi. Jsou spojeny s živými sny,
při kterých cítíme strach a ohrožení. Jakmile dojde k probuzení, člověk se
rychle zorientuje a uvědomí si, že nešlo o skutečnost. Noční můry si pamatujeme
a dokážeme je detailně popsat. Noční můry se objevují v dětském věku a
postupně odeznívají s dospíváním, mohou však přetrvat až do dospělosti.
Léčba nočních můr spočívá v behaviorální terapii, nácviku relaxačních
metod a v nejvážnějších případech se přistupuje k lékům.
Noční děsy se oproti
nočním můrám objevují ve fázi nejhlubšího spánku cca 30 minut od usnutí,
v non-REM spánku. V dospělosti se skoro nevyskytují, kdežto u dětí
jde o častou poruchu spánku, která se vyznačuje panickým křikem, pocitem hrůzy
a neschopností v první chvíli po probuzení rozpoznat okolí. Dítě se nedá
snadno uklidnit, avšak jakmile všechny negativní pocity odezní, na nic si
v podstatě nepamatuje, max. se mu vybaví jen útržky. Pokud dítě trpí
nočními děsy, doporučuje se návštěva odborníka, který se zaměří na odhalení
příčiny a poté zvolí vhodný způsob terapie.
Syndrom neklidných nohou
Tato porucha spánku se projevuje
silnou až nesnesitelnou bolestí nohou, která odezní až v momentě, kdy se
postavíte a začnete se hýbat. Jakmile si lehnete je tlak, brnění, mravenčení a
bolest zpátky. To vede k velkému pocitu nevyspání a s ním spojeným
komplikacím. Co se příčiny týče, jde o jednu velkou záhadu, odborníci se však
shodují na tom, že velký podíl nese dědičnost. Pomoci si můžete různými
vitamínovými přípravky (železo, hořčík...), střídavě teplými a studenými
koupelemi, pravidelným pohybem. Rozhodně se nevyhýbejte návštěvě lékaře,
protože syndrom neklidných nohou může být doprovodným projevem nějakého
vážnějšího onemocnění.
Syndrom spánkové apnoe – SAS (sleep apnoea syndrome)
Syndrom spánkové apnoe je porucha
spánku spojená s dechovými pauzami, které trvají min. 10 sekund a opakují
se několikrát do hodiny. Lidé trpící touto poruchou se potýkají
s nedostatečným okysličením organismu, vysokým krevním tlakem, chrápáním,
změnami nálad, bolestmi hlavy, vyšší nemocností, v krajních případech může
být důsledkem porucha osobnosti. Léčbu spánkové apnoe musíte svěřit
odborníkovi, ten se zaměří na odstranění možných příčin (obezita,
alkoholismus…) a doporučí i jiné individuální možnosti, např. pomocí obličejové
masky zajišťující kontinuální přetlak v dýchacích cestách.
Pokud chcete poruchám spánku co
nejvíce předcházet, dodržujte základní PRAVIDLA SPÁNKOVÉ HYGIENY:
1. jít spát až při pocitu
ospalosti, nenutit se do spánku
2. nevyužívat postel
k jiným účelům kromě spaní (výjimkou je sex)
3. pokud se snažíte usnout
déle než půl hodiny a nedaří se vám to, jděte se věnovat nějaké činnosti
4. na večer nepijte kávu,
energetické nápoje, černý a zelený čaj
5. nechoďte spát těsně po
jídle
6. zbavte se stresu, před
spaním nemyslete na problémy
7. dopřejte si dostatek
pohybu
8. v ložnici udržujte
nižší teplotu než v ostatních místnostech, před spaním vyvětrejte
9. dodržujte pravidelnost
vstávání a usínání
10. omezte spánek během dne
(výjimkou je nemoc, práce na směny…)
11. odstraňte
z ložnice všechny rušivé prvky (televize, počítač, přemalujte stěny apod.)
12. vybírejte si kvalitní matraci
Při dlouhodobých obtížích, se
kterými si nevíte rady a které se odráží na kvalitě vašeho života se obraťte o
pomoc k psychologovi. Jen ten vám dokáže pomoci odhalit pravou příčinu
spánkové poruchy a nastaví vhodnou terapii.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.