Příchod miminka znamená velkou
změnu v životě celé rodiny, matkou a otcem počínaje, prvorozeným dítětem
konče. A právě starší dítě, nehledě na to, jestli je to kluk nebo holka, se
s přírůstkem do rodiny těžko vyrovnává. Všeobecně vzato dívky mají sklony
k sourozenecké žárlivosti o něco nižší, avšak není to pravidlem, stejně
tak se rozchází názory odborníků ohledně věkového rozestupu mezi sourozenci,
potažmo zda více žárlí dítě okolo dvou let, či starší. Žárlivost úzce souvisí
s povahou dítěte a se zažitými vzorci chování, které přejímá od svých
rodičů. Jestliže např. dítě vidí, že otec žárlí na pozornost, kterou věnuje
matka dítěti, bude i ono následně žárlit na sourozence, který ho o pozornost
maminky připravuje apod.
Mnoho rodičů si klade otázku, proč i přes všechny jejich snahy starší dítě
na miminko neustále žárlí? V první řadě je potřeba zamyslet se, zda
rodiče prvorozené dítě na příchod nového člena rodiny dostatečně připravili.
Vžijte se do role dítěte, to vidí, že jeho mamince narostlo bříško, ale pořádně
nechápe proč. Sice sem tam slyší, že v něm má schováno miminko, ale neuvědomuje
si, co to pro něj bude znamenat. No a jednoho dne maminku bříško začne bolet,
odjede pryč a za pár dní se vrátí domů s plačícím uzlíčkem, který všichni
obletují a rozplývají se nad ním. Samo dítě však vnímá miminko jako vetřelce,
který jej připravuje o pozornost rodičů a je nasnadě, že se ho bude chtít
zbavit. Dětská hlavička nevymyslí jiný způsob než ten, že mu bude různě
ubližovat, sem tam miminko štípne, jindy mu vezme lahvičku apod. A jelikož svým
chováním nedocílí toho, aby dali miminko rodiče pryč, ale jen toho, že za své
chování sklízí od rodičů různé tresty, začne být ještě více frustrované. Proto
je podle psychologů velmi důležité, aby rodiče věnovali velkou pozornost
staršímu dítěti a vhodným způsobem mu vysvětlili, co se s příchodem miminka
v rodině změní a zejména ho ujišťovali o své lásce, kterou mu nikdo
nevezme.
Žárlivost může dítě dávat najevo
různými způsoby, mísí se v něm vztek, smutek a obava, že ztratí
lásku a pozornost rodičů. Některé děti se rozhodnou miminko naprosto ignorovat,
jiné se vůči němu budou chovat útočně. Jindy začne starší dítě upoutávat
pozornost rodičů a okolí různými legráckami a předvádí se. Mnohdy se začne starší
sourozenec tzv. opičit podle mladšího, vrátí se ve vývoji o krok nazpět např.
se začne počurávat v noci, vyžaduje dudlík, zhorší se mu řeč apod. Rodiče
by měli zpozornět i v případě, kdy jinak veselé a živé dítě se najednou
stáhne do sebe, nezlobí a nijak se neprojevuje vůči sourozenci, v tomto
případě je možné, že se se svým smutkem a obavami uzavřelo do sebe a může si
tím do budoucna zadělat na různé problémy.
To, jaký postoj k celému
problému zaujmou rodiče, může ovlivnit budoucí vztah mezi sourozenci.
Nejčastější jsou dva typy rodičů, jedni vše přehlížejí a žárlivost
staršího dítěte berou jako dočasnou záležitost, která brzy odezní. Druzí naopak
jako řešení volí křik, zákazy, příkazy a tresty. Oba vzorce nejsou vhodné,
starší dítě získá buďto dojem, že rodičům je úplně jedno, co dělá a jak se
chová, případně začne sourozence vnímat jako viníka toho, že se na něj rodiče
utrhují.
Co bychom poradili rodičům, kteří se potýkají se žárlivostí mezi dětmi?
Staršího sourozence postupně připravujte na příchod miminka.
Uvědomte si, že to pro něj bude velká změna, proto jestliže např. plánujete
staršího přestěhovat z ložnice do jeho pokojíčku, neodkládejte to, aby si
později nemyslelo, že se jej chcete zbavit. Všem v rodině vysvětlete, že
je důležité dodržování rodinné hierarchie, tzn. pokud přijdou na návštěvu,
musí nejprve pozdravit starší dítě, donést dárečky oběma sourozencům apod. Často
pomůže, pokud rodiče zapojí starší dítě do péče o miminko,
ujišťují ho tím o jeho důležitosti. Nevěšte hlavu, jestliže prvorozený tvrdí,
že sourozence nemá rád – nevyžadujte lásku, ale oboustranný respekt a
ohleduplnost - milovat se nemusí, ovšem nesmí si ubližovat. Vyvarujte
se srovnávání dovedností sourozenců, každému jde lépe něco jiného, podporujte
jejich vzájemnou spolupráci a vymýšlejte společné aktivity. Neodsouvejte
starší dítě do pozadí, snažte se rozdělit svůj čas stejnoměrně
mezi obě děti. A co je také důležité, nehledejte viníka pouze ve
starším dítěti. Oni mnohdy ti mladší sourozenci mají dost pod čepicí,
jakmile uvidí, že jeho bratra/sestru okřikujete za každou maličkost, začnou
toho využívat.
Žárlivost mezi sourozenci
většinou sama postupně odezní, pokud je však zřejmé, že starší dítě má
z ubližování požitek, případně se u něj objeví jiné problémy (kousání
nehtů, výbuchy vzteku…) je namístě vyhledat psychologickou pomoc.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.
Dcera má tři roky, najednou nechce chodit do školičky ani ven nikam s babičkou s dědečkem ,řika že je unavena boli ji nožičky a chce jít spinkat doma ma šestiměsičního bratřička chce být jenom s maminkou nebo tatinkem.