Rozvod manželství je pro každého
těžkým obdobím, o to hůře jej prožívají děti. Děti nesou rozchod rodičů skoro
tak těžce, jako jejich smrt, proto je velmi důležité pomoci jim se se situací
vyrovnat. Podle psychologů se s rozvodem vyrovnávají lépe malé děti než ty
v pubertálním věku, ovšem to neznamená, že bychom k těm menším měli
být uzavřenější, jen je potřeba zvolit jiný způsob přiměřený jejich věku, jak
jim chystanou změnu oznámíme. Myslíte-li si, že když nebudete děti zatahovat do
vašich problémů, budou vaše rozhodnutí snášet lépe, mýlíte se. Děti jsou jako
barometr, jsou velmi citlivé a vnímavé, proto vycítí, že se mezi jejich rodiči
něco změnilo, jen to nedokáží pochopit. Jestliže je pak postavíte před hotovou
věc, je nasnadě, že se budou snažit najít viníka, většinou začínají u sebe,
říkají si, že kdyby se lépe učily, uklízely si pokoj aj. rodiče by se nehádali.
Jiný příklad může nastat v situaci, kdy se muž jednoho dne sbalí a bez
vysvětlení, mnohdy i bez rozloučení, rodinu opustí. Děti nemohou vědět, že vás
manžel roky podváděl a odešel za svou milenkou, vyvodí si nejjednodušší
vysvětlení, že vy jste ta zlá, která jejich tatínka vyhnala.
Proto je důležité s dítětem mluvit, mluvit a zase mluvit. Nejlépe,
pokud si spolu sednete jako rodina, a upřímně vyložíte dítěti všechny důvody,
proč už jejich maminka s tatínkem nedokáží žít společně, že se odcizili a
rozvod je nejlepším řešením. Nečekejte, že dítě vše hned přijme, určitě bude
hledat možnosti, proč byste měli zůstat pohromadě, bude klást spoustu otázek,
může vás i citově vydírat. Respektive žádná jeho reakce není přehnaná, přece
jen se jeho svět najednou rozdělil na dva samostatné, na svět mámy a svět táty,
a ono neví, jak do tohoto uspořádání bude samo zapadat. Vysvětlete dítěti, že
ačkoli nebudete žít nadále jako rodina pod jednou střechou, může se na vás i
přesto spolehnout. Ujistěte je o své
lásce, že se na tom nikdy nic nezmění, u vás budou vždy v bezpečí. Dopřejte jim čas, aby si vše promyslely,
vyrovnaly se s tím, prožily vše, co cítí naplno, ať už je to pláč, vztek
či pocity zklamání apod. Promluvte
si také s ostatními členy rodiny,
aby se k rozvodu nevyjadřovali jinak, než chcete vy. Zejména babičky mají
tendenci stranit svým ratolestem, proto dítěti vnucují své názory na věc,
svalují vinu na druhého z rodičů, šíří různé pomluvy. Pro dítě je
v tuto dobu velmi důležitá podpora blízkých a jakákoliv rozepře i v širším
okruhu rodiny má na ně neblahý vliv. Postupně připravte dítě na to, že se jeden
z rodičů odstěhuje a vysvětlete mu,
jak budete nadále fungovat – kdy se
bude vídat s otcem/matkou, který víkend bude s kým trávit, jak budou
probíhat Vánoce, letní prázdniny apod. Alespoň z počátku se snažte zachovat původní návyky, jako je
například doprovod na kroužky, zápasy… Pokud například otec najednou přestane
chodit na fotbalové utkání svého syna, může to on vnímat jako zradu. S čím
po rozvodu rozhodně počkat, je seznámení dítěte s novou partnerkou/novým
partnerem. I kdyby nevěra nebyla důvodem rozvodu, může to dítě takto vnímat a
zaujme odmítavý postoj k vašemu novému protějšku, čímž se mohou narušit
také vaše vzájemné vztahy. Další negativní vliv na psychiku vašeho potomka má
vaše osobní prožívaní, mluvíme konkrétně o situaci, kdy se rodiče rozejdou ve
zlém a jeden nenechá na druhém nit suchou. Vyhněte se před dítětem řečem o tom,
jaká je jeho matka potvora, otec nevěrník a kdoví co ještě. Dítě má rádo oba
své rodiče stejně, nevnucujte mu své negativní názory, zaděláváte mu na
problém, který se projeví v době, kdy bude samo navazovat vztahy
k opačnému pohlaví.
Vyrovnat se s rozvodem rodičů není pro dítě vůbec
jednoduché, někdy to trvá měsíce, jsou však i situace, kdy ani
v dospělosti nedokáže matce a otci rozvod odpustit. V souvislosti
s rozvodem můžeme u dítěte pozorovat vznik různých problémů – noční
pomočování, problémy se spánkem, koktání, dítě přestane komunikovat
s okolím, útěk z domova jako způsob citového vydírání rodičů,
nenávist k jednomu či oběma rodičům, nepřiměřená agrese, zhoršený prospěch
ve škole, různé psychické problémy (deprese, úzkosti), nedůvěra
v ženy/muže, problémy s alkoholem, drogami apod. Rodičům bychom
v takovémto případě doporučili, aby neváhali a obrátili se o pomoc
k dětskému psychologovi.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.