Odcizení ve vztahu. Co dělat, když se vytratí láska?

fashion

Máte s partnerem vztah, který vám většina známých závidí? Nehádáte se, již na začátku jste si domluvili jasná rodinná pravidla, která bez debat dodržujete a vše by tedy mělo být v naprostém pořádku. Ale není. Ačkoli vztah v určitém smyslu prosperuje a nemáte si relativně na co stěžovat, je zde něco, co dříve či později přeroste v partnerskou krizi. Budeme konkrétní a ta skřípající kolečka vztahu si přesně pojmenujeme – s partnerem se jeden druhému odcizujete. Pokud není důvodem odcizení jasný podnět jako např. nevěra, je těžké tuto krizi odhalit hned v jejich začátcích. Většina partnerů si začne problém uvědomovat až v okamžiku, kdy se u jednoho, nebo obou objeví pocity smutku, osamění, zoufalství a bezmoci.

Ale popořadě, nejprve je potřeba si přiblížit, co takovéto citové frustraci předchází. Ve většině případů se prolíná fyzické i psychické strádání, jehož důvodem jsou přílišné jistoty. Mnozí budou určitě namítat, že jistota je to, co od vztahu očekávají, a proto nemůže být příčinou krize. Ano, jistoty jsou pro vztah důležité, ale jako u všeho i zde platí, že všeho moc škodí. Podívejme se na situaci z jiného úhlu pohledu. Mít jistotu, že se partner vrátí každý den z práce ve stejný čas, vynese koš, navečeříte se a půjdete spát je jistě krásné, ale tato zažitá rutina je unavující, ba až nudná a časem se objeví touha zažít něco spontánního. No řekněte sami, neokořenilo by váš vztah, kdyby se váš partner po příchodu z práce věnoval vám, a odpadky vynesl o hodinu později? Kdybyste se po večeři natáhli společně na gauč a namísto televize si vyprávěli zážitky, které jste prožili během dne? Ono totiž to zaběhnuté dodržování pravidel vede k tomu, že partneři zapomenou na to, jak je důležité spolu sdílet své radosti a starosti. Každý z nich si zvykne vykonávat to své, bez pomoci druhého a tak, jako si na začátku v dobré víře rozdělili své role, tak se později rozdělí jejich životy. Už nebudou žít spolu, ale vedle sebe, a to doslova, protože kromě komunikace utrží ránu i jejich sexuální život. Pokud nezačnou problém řešit co nejdříve, nabalí se na něj další a o to složitější bude vztah napravit a zachránit. Nehledě na to, že dlouhé psychické strádání se v konečném důsledku odrazí na zdraví, klesá pracovní výkonnost aj.

Nepropadejte však panice! I v tomto případě je možné se s odcizením ve vztahu vypořádat, jen je potřeba přehodnotit dosavadní vzorce, na kterých byl vztah založen a obohatit jej o pár potřebných „přísad“. V první řadě se zaměřte na zlepšení komunikace. Nemluvte, ale debatujte. Je v tom zásadní rozdíl, mluvit totiž můžeme o čemkoliv nepodstatném, avšak debata vyžaduje plnou pozornost obou partnerů, kdy každý z nich má právo a prostor vyjádřit svůj názor. Není nic lepšího než partnerovi na rovinu říci, co vám konkrétně nevyhovuje, jak byste to chtěli změnit, co cítíte. Neztropte scénu, pokud zjistíte, že partner s vámi nesdílí váš názor a nepociťuje, že byste se jeden druhému odcizovali. Je normální, že každý z vás má jinak nastavené hodnoty a to, co nevyhovuje ženě se muži jeví být v pořádku a naopak. Důležitou součástí komunikace je také naslouchání a sdílení. Podělte se s partnerem o vaše starosti, uvidíte že se vám uleví a prohloubí se tím pouto mezi vámi. Nezapomeňte si projevovat náklonost, může to znít jako klišé, ale i bezděčné pohlazení z lásky umí udělat divy. A co dále doporučit? Logicky vzato je řešením problému s odcizením čas strávený společně. Vyplňte volný čas společnými aktivitami, zajděte si do kina nebo divadla, na koncert, nebo jen tak na zmrzlinu či kávu. Zažijete mnoho nového, zjistíte, že se ve společnosti partnera stále dobře bavíte a že vás i po těch letech dokáže něčím překvapit. Vytvořte si také okruh společných přátel, se kterými se budete stýkat a navštěvovat, jezdit na dovolenou apod.

Pokud jste podnikli snad vše pro záchranu vztahu, ale bez valného účinku, zkuste se obrátit o pomoc k psychologovi. Může vám nabídnou mnoho způsobů řešení, mj. i partnerskou terapii, ve které se zaměří na příčiny problému, zda není odcizení spojeno s jinou krizí ve vztahu apod. Je nutno mít na paměti, že každý vztah je ryze individuální, proto i psycholog ke každému páru přistupuje jinak, podle jeho konkrétních potřeb. 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.