Neustále rozchody a návraty k partnerovi

Vztah sebou nenese jen to dobré, ale i problémy, které mohou skončit rozchodem. I přestože se říká, že „dvakrát do stejné řeky nevstoupíš“, často se setkáváme s případy, kdy do pomyslné řeky s partnerem vstoupíme dvakrát, třikrát, desetkrát. V tomto článku se budeme věnovat problematice opakujících se rozchodů a návratů, řekneme si nejčastější příčiny, nastíníme možná řešení, jak se vyrovnat s definitivním rozchodem.

Jestliže se s partnerem neustále hádáte, máte rozdílný pohled na společnou budoucnost, vy plánujete děti on kariéru, budování zázemí, cestování (nebo naopak), jeden z vás byl nevěrný apod. může vaše miska trpělivosti přetéct a nevidíte jinou možnost než vztah ukončit. Jakmile však prvotní emoce vyšumí a jeden i druhý začnou o všem uvažovat, může nastat situace, že si uvědomí „unáhlenost“ svého rozhodnutí a chtějí se do vztahu vrátit. Ano, proč ne, ovšem je zapotřebí určitých změn. Myslet si, že navážete vztah tam, kde skončil, bez jakéhokoliv vývoje, není nejlepší. Zprvu se může zdát vše v nejlepším pořádku, postupem času se však začnou znovu objevovat stejné vzorce chování, nevyřešené problémy, láskyplná slova začnou nahrazovat urážky a výčitky. Ani nebudete vědět jak, ale najednou zažijete déjà vu a řešení uvidíte zas a pouze v rozchodu. Aby vztah fungoval musí se vyvíjet, jestliže toho nejste vy nebo partner schopni, nemá cenu se do něj vracet, výsledkem bude jen další rozchod.

Co vede člověka k neustálé potřebě vracet se ke stejnému partnerovi? Tuto otázku není zrovna lehké zodpovědět, jelikož důvodů je opravdu mnoho a každý člověk je jiný. Často naše jednání ovlivňuje strach – strach z budoucnosti, z „promarněného“ mládí, strach z vázání se na jednoho muže/ženu, strach ze zrady a samoty aj. Jindy je důvodem nízká sebedůvěra, kdy si nejste schopni připustit, že můžete být dokonalým partnerovým protějškem, neustále se dožadujete ujišťování o partnerově lásce, u sebemenší pochyby vyžadujete „pauzu na přemýšlení“. Rozchod můžete vnímat i jako formu potrestání partnera, pokud vám citově ublížil. V neposlední řadě lze na neustálé opakování rozchodů a návratů pohlížet jako na závislost. Stejně jako u jiných i v tomto případě člověka žene určitá nutkavá potřeba, bez které si nedokáže představit existenci – může jít např. o pocity, které prožívá, usmiřovací proces, obnovení zamilovanosti apod. Ať už je důvodem cokoli, je namístě situaci řešit. Opakování jako takové je přirozeným vzorcem chování a většinou nejsme ochotni připustit, že nejčastěji opakujeme chyby. Zkuste si sepsat, jak váš vztah probíhal před prvním rozchodem a také po každém návratu. Jestliže neuvidíte žádný posun, bude nejlepší natrvalo se rozejít.

Období po definitivním rozchodu nebude lehké, přijdou pochybnosti. Neustále si opakujte, že je to pro vás to nejlepší, co jste mohli udělat. Nikam nespěchejte, udělejte si pořádek ve svých pocitech a očekáváních, plánech do budoucnosti. Nespoléhejte jen na sílu vaší vůle a vyhýbejte se čemukoliv, co by vás mohlo do ukončeného vztahu znovu vrhnout – odkliďte všechny připomínky na společný život s bývalým partnerem, neprohlížejte si sentimentálně alba ze společných dovolených, vymažte si jeho telefonní číslo z mobilu, nestýkejte se s ním. Rozhodně nepočítejte, že z vás mohou být jen přátelé, možná jednou ano, až vše překonáte, ale těsně po rozchodu to není možné. Za žádnou cenu si nehledejte „berličky“ v alkoholu, lécích, ty sice otupí prožívanou bolest, ale problém nevyřeší. Nový vztah navazujte s rozmyslem, nejprve musíte mít v sobě vše vyřešené. Nebojte se vyhledat odbornou pomoc, psycholog vám bude naslouchat, pomůže s hledáním „chyb“, které vedly ke schématu rozchod-návrat a individuálně nastaví terapii tak, aby se situace v dalším vztahu již neopakovala.