Generalizovaná úzkostná porucha neboli GAD (z angl.
Generalized Anxiety Disorder) je charakteristická nadměrnými a
nekontrolovatelnými obavami, které často vyústí v nesnesitelnou úzkost.
Tyto obavy se týkají běžných denních záležitostí a nemají žádné konkrétní
opodstatnění (na rozdíl od fobií, kde je strach zaměřen na určitý podnět, prostor,
událost apod.). Postižený je neustále nervózní, mrzutý, napjatý a může
pociťovat i tělesné obtíže jako je chvění, svalové napětí, zrychlený dech a
tep, svíravý pocit v žaludku nebo bolesti břicha, hlavy a jiné.
GAD řadíme do skupiny úzkostných neurotických poruch, kam patří například také obsedantně kompulzivní porucha nebo panická porucha. Nejčastěji se objevuje již v dospívání, zpravidla mezi 16. až 18. rokem. Intenzita této poruchy v čase kolísá, nicméně pokud nedojde k jejímu léčení, může trvat celý život. Dvakrát častěji přitom postihu ženy
Jak a proč vzniká?
Základní příčinou vzniku této poruchy jsou genetické predispozice. Jedná se především o vrozené nastavení nervové soustavy. Náchylnější jsou přitom lidé, jejichž stresový práh je nízký. Na genetiku samozřejmě nasedají také vlivy výchovy a životních zkušeností. Generalizovaná úzkost může také vzniknout na základě nějaké traumatizující události nebo dlouhotrvajícího chronického stresu.
Jaké jsou její projevy
Tato porucha je charakteristická nekontrolovatelnými a
nadměrnými obavami z něčeho, co nelze přesně specifikovat. Tento strach
následně vyústí v nekontrolovatelnou úzkost, která se může projevovat jak
po psychické, tak po fyzické stránce. Mezi její příznaky patří:
Generalizovaná
porucha bezesporu snižuje kvalitu života dotyčného. Zabraňuje totiž provádět
běžné úkony rychle a efektivně, protože ovlivňuje soustředění a pozornost.
Tudíž omezuje a otupuje základní lidské schopnosti. Vše tak dotyčnému zabere
daleko více času a nezbývá rezerva pro další, uvolňující, aktivity. Při GAD se
také zvyšuje riziko vzniku deprese. Může také vést ke zhoršení fyzického
zdravotního stavu. Ruku v ruce s touto poruchou jdou trávicí obtíže,
jako jsou žaludeční vředy, chronické bolesti hlavy nebo migrény a také
onemocnění srdce. Léčbu tedy není radno podceňovat.
Rozhodnutí o léčbě závisí na tom, jak významně
generalizovaná úzkost jedince ovlivňuje v běžném fungování. Obecně lze ale
kombinovat dva hlavní způsoby léčby – psychoterapie a farmakoterapie. U
farmakoterapie je ovšem jedno specifikum a to, že může trvat značný čas, než
naleznete tzv. „to pravé ořechové“, protože každý člověk je individualita a
může mu sedět něco naprosto odlišného než většině před ním. Proto nevěšte
hlavu, když se hned na poprvé nezadaří.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.