Když pečovatel dělá ze zdravého nemocného

Zdánlivě nemocné dítě, které střídá lékaře za lékařem, nemocnici za nemocnicí, léčbu za léčbou bez viditelného efektu. Zdánlivě pečující rodič, který má starost, co se to zrovna s jeho dítětem děje a proč nic nezabírá. Co když je ale situace úplně jiná? Co když tím nemocným je v tomto případě právě rodič, který dítěti příznaky navozuje? Řeč je o Münchausenově  syndromu v zastoupení, který si v následujícím článku přiblížíme.

Problém, který nemusí být na první pohled vidět

Münchausenův syndrom v zastoupení nebo též syndrom Barona Prášila je závažné duševní onemocnění, projevující se specificky zneužívajícím chováním pečovatele. Nejčastěji postihuje právě matky nebo pečovatelky. Tyto ženy pak mají tendenci zveličovat nebo falzifikovat příznaky svých dětí. V některých případech jim dokonce příznaky samy navozují, podáváním určitých medikamentů nebo fyzickým násilím. Pokud je s tímto faktem někdo konfrontuje, nejsou za žádných okolností schopny si něco takového přiznat a to ani v případě, že existují nevyvratitelné důkazy. Následně pak vyhledávají lékařskou pomoc, která ale není efektivní. Nejčastěji prezentovanými problémy bývají epileptické záchvaty, dýchací nebo zažívací obtíže, astma nebo různé druhy alergií. Člověk trpící tímto syndromem je přímo fascinován zdravotnickým prostředím. Od svého okolí zase očekává pozornost a podporu v tak tíživé situaci. Nejde mu tedy primárně o materiální zisky, jako spíše o ty psychologické.

Ostatní případy

Münchausenův syndrom v zastoupení nemusí nutně postihovat pouze matky a jejich děti. Známé jsou i případy, kdy obětí byl druhý dospělí člověk. Pokud se například chce manželka vyhnout nepříjemnému rozvodu, může svému partnerovi do jídla nebo pití přidávat různé toxické látky. Manžel je pak plně závislí na její péči a na rozvod nemá ani pomyšlení. V tomto případě je ovšem situace pro pečovatele o něco komplikovanější. Dospělí jsou totiž schopni toto jednání dříve rozpoznat a také se proti němu účinněji bránit. Na rozdíl od dětí, které bezmezně věří své milující matce a často ani neví, že je jejich matka týrá.

Terapie a léčba

Syndrom je poměrně těžké odhalit, především proto, že pečovatel se opravdu může zdát velice starostlivý. Proto je velice důležité zapojit do situace více stran – druhého rodiče, více lékařů, učitelé, blízké okolí. Léčba pak může v závažných případech obsahovat i hospitalizaci, jinak je nutná příslušná psychoterapie. Do té je vhodné zahrnout i jiná témata, než pouze samotné zneužívání, jako je například rodina nebo partnerské vztahy. Pokud to situace dovoluje, můžeme do terapie přizvat i jiné rodinné příslušníky. Po celou dobu léčby je samozřejmě nedílnou součástí podpora ze strany blízkého okolí.