Špatné sousedské vztahy a jak je řešit

fashion

Rušení nočního klidu, hustý kouř z komínu, sousedovy slepice, které vám neustále přelétávají přes plot a hrabou záhony, štěkot psa, stínící stromy, padající ovoce na vaši zahradu, parkování sousedovic auta před vašimi vraty, hlučné návštěvy… To je jen pár situací, kvůli kterým vzniká mezi sousedy zlá krev.


Sousedy si člověk nevybírá


S některými vyjdete po dobrém, s jinými se za žádných okolností nedokážete domluvit. Můžete se snažit sebevíc, ale nedocílíte ničeho jiného, než že vám bude soused donekonečna opakovat, že si na svém pozemku může dělat co chce. Ano, samozřejmě, ale i to má svá pravidla. Každý totiž může dělat pouze to, čím vážně neobtěžuje sousedy a nezasahuje do jejich vlastnických práv.


Co na to psycholog?


Když se na různé sousedské spory podíváme z pohledu psychologa, záleží hodně na temperamentu daného člověka. Obvykle se lidé zvládnou domluvit na kompromisu, temperamentnější jedinci však dokážou z maličkosti udělat velkou aféru. Otázkou je, zda jejich jednání souvisí s nějakou umanutostí, nebo zda již nejde o problém psychického rázu. Samozřejmě netvrdíme, že každý soused, který vám dělá naschvály je blázen, i když tak na vás může působit. Co si však budeme povídat, jednání se sousedem, který má řekněme výraznou povahu je velmi těžké. Klasické metody jako domlouvání a hledání kompromisů na něj nepůsobí. Na druhou stranu se mohou minout účinkem i udání a stížnosti. Těmto lidem totiž jakýkoliv boj nalévá sílu do žil, možná ve svém jednání spatřují nějaký vyšší cíl, nebo jim jde prostě jen o princip? Těžko říct.


Jak tedy sousedské spory nejlépe vyřešit?


Tuto otázku není s ohledem na jedinečnost každého případu lehké zodpovědět. Jakožto psycholog vám mohu doporučit zejména zachovat klid. Snažte se na celou situaci podívat ze všech úhlů a vymyslet kompromis, který by vám i sousedovi nejvíce vyhovoval. Základem úspěchu je komunikace, a právě na té to často vázne. Pravdou je, že v afektu člověk často jedná zbrkle, řekne a udělá i to, co by s čistou hlavou neudělal. Celkově se psychická stránka sousedských sporů odsouvá do pozadí i přesto, že má na celé věci nemalý význam. V tomto ohledu doporučuji poradu s psychologem, v první řadě získáte nezaujatý pohled na věc, naučíte se zpracovat své emoce, jak v dané situaci reagovat a mnoho dalšího. Psycholog vám může pomoci také v rámci řízené mediace, kdy se se sousedem setkáte na neutrální půdě za přítomnosti psychologa, který bude celý rozhovor mezi vámi řídit a usměrňovat.


Pokud domluva není možná, obraťte se o pomoc na příslušný úřad obce/města. Určitě není na škodu mít co nejvíce důkazů, svědectví o sousedově chování. Velmi často se úřadům daří sousedské spory urovnat, docílit kompromisu. Pokud jde však o problémy mimo jejich pravomoc, doporučuji poradu s právníkem. Bohužel ne vždy má situace takové řešení, které je pro vás přijatelné a soudu se nevyhnete.

  


Boj se sousedem je velmi náročný, a mohou jej provázet záchvaty vzteku, deprese a úzkosti. Nehledě na to, že sousedská šikana vás může psychicky natolik zničit, až se začnete stranit lidem. Nenechte to dojít až takhle daleko a co nejdříve vyhledejte pomoc psychologa.

 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.


Ludmila

Dobrý den.
Před pár lety jsme se nastěhovali do dvojdomku a rozhádané ulice k tomu.Sousedka,starší paní učitelka těžko nesla,že se do domu přistěhoval někdo cizí.Dříve tu bydlela její sestra,ale ani s tou nebyla v dobrém vztahu a začala si ujasňovat svoje poždavky a podmínky.Hlavně klid,ticho a co nejméně návštěv.Žádný stan na zahradě a sekačka pouze elektrická.Žádné úpravy v domě,nic.Pokud přeci jen něco,o všem musí vedět oni a rozhodnout co a jak.Nedovedete si představit to peklo.když jsme si chtěli postavit pergolu.Pro klid jsem tolerovala více než bylo zdrávo,včetně toho co a jak můžu dělat na zahradě,myslím tím kam co zasadit a jak pěstovat.Také mi zakazovala se bavit s lidmi z ulice,hlídala mě a dá se říct psychicky trápila,pokud mě viděla se s někým pobavit.Vše jsem se snažila nějakým způsobem zvládat,i když to šlo dost těžko.Všechny výhružky se konaly beze svědků.Jen když jsem byla sama.Se sousedy jsem se raději ani nebavila.Pak když jí můj manžel něco řekl,okamžitě ho vyvedla z omylu,že to není pravda to co říkám.Opila ho suchým rohlíkem.Jednou se jedna ze sousedek ukázala u nás na zahradě a začalo ještě větší peklo.Pár dní před tím byla u ní na návštěvě a bylo to ok.Začala dělat takové psychické nátlaky,že sem ta osoba nebude chodit,že tu nemá co dělat atd.Byla jsem z toho a jsem dodnes hodně špatná.Dříve se tato zlá paní dělala jaká je moje kamarádka,jak mě má ráda,že tu má jen mě....Na to jsem natolik uvěřila,že jsem si myslela jak hodného člověka jsem poznala.Dokázala ze mě vytáhnout vše ze soukromí a to teď použila,kdy dokázala pro mě neznámým způsobem všechny sousedy proti mě zmanipulovat,se kterými se nebavila několik let.Dokonce jsem obdržela dopis,kde mi dvě sousedky vyhrožovaly,že pokud se budu bavit s tou a s tou,nevidí to dobře....Pokřikovali na nás,že jsme sajrajti a další ošklivé nadávky a to jen proto,že jsem přestala poslouchat co a jak mám a můžu dělat.Nebojím se to nazvat psychickým týráním.Bylo toho tolik,že to nejde ani napsat.Dneska tu se mnou nikdo nemluví,dívají se tu na mě jako na vraha,pokřikují a ty co spolu nemluvili,tak už spolu zase mluví.Musím podotknout,že se nejedná o žádné mladé lidi,ale samé důchodce.Ještě když byla situace drobet klidnější a jezdila k nám dcera,která mimochodem když přijela s manželem,byla povinná návštěva k nim.Běda jak jsme nepřišli.Po celou dobu návštěvy nás otravovala.Dceru už to tak nebavilo k nim chodit,ale opravdu ten klid byl pro mě a hlavně moje zdraví moc důležitý.Pak se dozvěděla,že dcera čeká dvojčata,to jí doslova padla brada.Šikovně si řekla o mobilní číslo na ni,že prý jí chce popřát k vánocům,ale využila toho a navedla dceru proti mě.Ta sem přestala jezdit a vnoučata jsem díky ní nikdy neviděla.Jen proto,aby tu měla ten její vytoužený klid a viděla mě nešťastnou.Má neskutečnou moc.Shání drby v městečku kde jsme bydleli a pomlouvá mě i tam.Poslední příhodu popíšu-jednou ještě když dělala jak mě má ráda,mě vzali s jejím manželem do auta a že musím s nimi do města.Ona si sedla dozadu v autě a když jsme míjeli její kamarádku,sousedku co bydlí naproti,taky bohužel učitelka,lehla si vzadu na sedačku,aby jí neviděla se slovy,že až jí to řekne,že nás viděla ject spolu,ona jí odpoví-podívejme se jak se nám sousedka vybarvila.Opravdu by to mé psaní nebralo konce.Navštívila jsem i její příbuzné,že jsem v zoufalé situaci,že už nevím co dělat, její syn poradil ať si uděláme pořádný plot mezi sebou a snacha mi sdělila,že je to psychopatka.Nakonec jsem se dozvěděla,že všude kde chodí a s kým mluví,říká,že prý jsem blázen.Je tady tak neúnosná situace pro mně,nezvladám to.Nikdy se mi nic podobného nestalo,nikdy jsem neměla problém s lidmi.Ty naschvály co mi tu dělají,silně hýbou mojí psychikou.Jsem v invalidním důchodu s mojí ošklivou nemocí,ke které potřebuji klid,ale tady jsem ho bohužel nenašla.To všechno co se tady dělo a děje je spíše na ústní vyprávění,na vše nejde ani vzpomenout.Bojím se i vycházet ven.Nevím jak dlouho to budu zvládat.Děkuji za odpověď a radu.