Naučte se mít rádi sebe sama, aneb jak si vybudovat sebevědomí?

Celý lidský život je o budování vztahu, ať už rodinných, partnerských či společenských. Na jeden, ten nejdůležitější, však často zapomínáme, a to na vztah k sobě samému. Proč jej označujeme za nejdůležitější? Z jednoho prostého důvodu - nemáme-li totiž sami k sobě vybudovaný pevný a pozitivní vztah, nemůžeme očekávat, že naše ostatní vztahy budou plnohodnotné.

S tím, jaký máme vztah sami k sobě úzce souvisí naše sebevědomí, respektive se do značné míry tato dvě témata prolínají. Obecně platné definice vymezují sebevědomí jako složku osobnosti určující, do jaké míry si člověk uvědomuje své možnosti a schopnosti, jak dokáže obstát v různých životních situacích a jakým způsobem se hodnotí. Sebeláska je schopnost přijmout sebe sama jako jedinečnou lidskou bytost, která je hodna lásky, úcty a pozornosti. Je to rovněž schopnost přiznat si všechny své klady a zápory, žít pravdivě a hrát sám se sebou otevřenou hru. Schopnost vnímat své potřeby a podniknout vše pro jejich naplnění. Sebeláska je umění milovat svůj život a mít z něj potěšení. A právě zdravé sebevědomí a sebeláska jdou ruku v ruce a utváří náš celkový obraz osobnosti a to, jak působíme a cítíme se ve společnosti.

Abychom tedy mohli vést plnohodnotný život a budovat pevné vztahy, je zapotřebí zaměřit se nejprve sami na sebe. Prvním, avšak zásadním krokem je přijmout sám sebe se všemi negativy. Každý člověk touží po dokonalosti, ale opravdu dokonalým, bez přetvářek není nikdo. Pokud dostatečně nemilujeme sami sebe, bojíme se vlastních chyb a nedostatků, nejsme schopni jim čelit a obáváme se, že by nás za ně okolí odsoudilo. Proto je maskujeme sami před sebou, což se nám v konečném důsledku stejně nevyplatí, protože všechna svá skrytá traumata a obavy nevědomky projektujeme do svého okolí. Uvědomme si však jedno: to, že se kvůli strachu z odmítnutí raději přetvařujeme je v očích společnosti mnohdy horší, než když jednáme narovinu a „přiznáme“ své chyby.

Proč je pro nás důležitější názor okolí víc než pozitivní vztah k sobě samému? Do značné míry je to dáno prostředím, ve kterém jsme vyrůstali. Jestliže naši rodiče měli tendenci nás neustále srovnávat s jinými dětmi a s jejich úspěchy je samozřejmé, že i v dospělosti se budeme snažit okolí uspokojit a vyhovět všeobecným názorům. Jednoduše se nebudeme mít dostatečně rádi, budeme si připadat méněcenní. Přitom není nic nerozumnějšího než srovnávání. Na zemi je tolik lidí, každý z nás má jiné přednosti, a právě lidská rozmanitost dělá život veselejším, lepším a zajímavějším. Važte si proto sebe sama a nesnažte se za každou cenu přizpůsobit.

Láska k sobě samému není něco, s čím bychom se již narodili. Je potřeba si ji v průběhu celého života budovat, což není jednoduché. Neříkáme však, že by to byl nemožný úkol. Existuje mnoho rad, které vám mohou pomoci mít se rádi takoví, jací jste. A pokud si na to sami netroufáte, nebojte se obrátit na zkušeného psychologa. To, že nedokážete sami sebe milovat není ostuda, rozhodně nejste jediní, a právě psycholog vám pomůže, abyste si tento fakt uvědomili.

Jak si vybudovat pozitivní vztah k sobě sama?

Zaměřte se pouze na sebe a buďte důslední. Každý den pro sebe něco udělejte, jakoukoliv maličkost a chvalte se za sebemenší úspěchy. Jestliže nesouhlasíte s kritikou okolí, nebojte se oponovat a vyjádřit svůj vlastní názor – mnohdy totiž i sebelepší kamarád/ka vás chce svými slovy spíše ranit než povzbudit. Najděte si způsob, jakým nahradíte zažité negativní myšlenkové programy těmi pozitivními, jak si zlepšíte náladu apod. Také se naučte odpouštět si své chyby. Jak jsme již výše zmínili, sebeláska je o tom přijmout se takovým, jakým jsem.