Agresivní partner. Jak s ním pracovat?

fashion

Agresivitou rozumíme útočné chování člověka vůči druhému, sobě samému či majetku. S určitým stupněm agresivity se již narodíme, do jisté míry nám pomáhá utvářet si postavení ve společnosti a prosazovat se, je prostředkem dosažení vytoužených cílů. Pokud však agresivita jedince přeroste přípustnou hranici, člověk své útoky nedokáže ovládat a reaguje na určité podněty nepřiměřeně, hovoříme o chorobné agresivitě. Agresivní chování často pramení z vnitřního strachu člověka, kdy se agresí snaží s nepříjemnou situací vyrovnat a bránit se. V mnoha případech má na rozvoji chorobné agrese podíl genetická výbava jedince, např. pokud matka v těhotenství užívala návykové látky, vznikly komplikace u porodu apod. Stejně tak může být příčinou agresivního chování drogová závislost, alkoholismus, vážné úrazy hlavy, porucha pozornosti, případně jsou agresivní sklony průvodním jevem psychických poruch osobnosti jako je schizofrenie aj.

S agresivitou je úzce spojen pojem agrese. Definice vymezují agresi jako vědomé a záměrné útočné projevy, které mají za cíl ublížit někomu jinému. Typickým projevem agrese jsou slovní a fyzické útoky, násilné omezování svobody, ničení věcí, týrání zvířat, šikana apod. Pojmy agrese a agresivita jsou si velmi podobné, v čem tedy spočívá jejich rozdíl? Jestliže to velmi zestručníme, tak agresivita je sklon k útočnému, nepřátelskému a násilnému jednání, které se projevuje agresemi.

Agresivita má velkou škálu projevů, mezi nejčastější patří: úzkost, podrážděnost, neklid, zmatenost, neschopnost se soustředit, hněv, strach, slovní urážky často doprovázené nadávkami, pomlouvání, vysmívání se, ničení věcí, šikana ve všech jejich formách, psychické a fyzické násilí, týrání… Důležité je těmto příznakům věnovat pozornost, protože agresivita může vést k mnoha závažným onemocněním, potížím v práci, ve škole, v rodině a společnosti. Z psychických problémů se mohou dostavit deprese, poruchy spánku, potíže s pamětí, halucinace aj. Může vést také k nadužívání omamných látek, které končí předávkováním či otravou. Fyzická agrese jde ruku v ruce s úrazy a mnohdy hraničí se zákonem. V neposlední řadě pak agresivita vedená vůči sobě samému vede k sebepoškozování a může skončit sebevraždou.

Léčba chorobné agresivity by měla probíhat nejlépe ve spolupráci s psychologem, protože pouze ten se dokáže dopátrat pravých příčin jejího vzniku a reagovat na ně vhodně zvolenou terapií (individuální, skupinová, rodinná), ve spolupráci s psychiatrem pak lze předepsat adekvátní psychofarmaka.


Agresivita partnera a jak ji zvládnout


V období zamilovanosti máme nasazeny pomyslné růžové brýle, přes které nevidíme partnerovy nedostatky. Postupem času se vztah vyvíjí, prvotní zamilování opadne a je načase si tyto brýle sundat a postavit se čelem partnerovým negativním stránkám, mezi které patří i agresivita. Agresivní chování dokáže se vztahem pořádně zamávat, případně jej úplně zničit. Agresivní sklony mají častěji muži, je to dáno jejich zvýšenou hladinou testosteronu, ovšem ani agresivní žena není výjimkou. Je potřeba si uvědomit, že ve vztahu neplatí právo silnějšího, ale partneři mají mít rovnocenné postavení.

Jak se vypořádat s agresivitou partnera? V první řadě se nedejte! A to hned při prvních projevech agrese, ať už reaguje partner křikem, nadávkami, rozbíjením věcí, vyhrožováním apod. Mnohdy si nemusí neadekvátnost svého jednání uvědomovat, proto je důležité se mu postavit do opozice. Jestliže budete jeho chování tolerovat, v době, kdy přeteče pohár vaši trpělivosti bude už na nápravu pozdě. Proto je důležité řešit problém hned v začátku, je zde největší pravděpodobnost, že partner bude mít snahu a chuť se změnit. Vztah s agresivním partnerem je jednoznačně těžký, jde vlastně o jakýsi začarovaný kruh napětí, konfliktů a usmiřování. Agresivní člověk nedokáže své chování ovládat a mnohdy pak trpí výčitkami svědomí. Nenechte se uchlácholit omluvami, jedinou vhodnou omluvou je začít problém s agresí řešit, jinak hrozí, že se konflikty budou postupně stupňovat, mohou skončit i domácím násilím.

Pakliže se potýkáte s agresivitou partnera a nedokážete ji sami zvládnout, odvažte se vyhledat odbornou pomoc – psychologa. Je to to nejlepší, co můžete pro sebe, partnera a záchranu vztahu udělat.  

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.


Adam Březík

Tento článek obsahuje velkou spoustu protichůdných, rozporuplných a nekompletních informací. Genetická výbava neovlivňuje tyto věci. Na geny se dnes nesprávně hází vina za věci, které jsou důsledkem prostředí.

Že existuje přípustná hranice agrese je omyl celé společnosti, na tomto bychom neměli chtít naši společnost budovat.

"Definice vymezují agresi jako vědomé a záměrné útočné projevy, které mají za cíl ublížit někomu jinému." ale lidi s problémem nikdy nechtějí ublížit jiným lidem, ne primárně. Primárně chce lev vyndat trn z tlapky. To není zaměřené, kdo ten problém neměl, nepochopí to, že se člověku zatemní před očima a když se probere, má před sebou střepy z talíře a jediné, co si pamatuje je, že cítil intenzivní přání, aby ta bolest už přestala. To nemá za cíl někomu ublížit. Ale poukazuje to, jakému myšlení nás naše společnost naučila a to jak to vnímáme a že se od toho chceme uchránit a oddělit, to je problém. Musíme si v první řadě uvědomit, že jsme jeden organismus a pokud jsou nemocní jedinci, je nemocný celý organismus. Je potřeba to léčit s láskou a trpělivostí hodné Božství.

Pokud tento komentář čtete o Vánocích, přeji vám pokojné svátky.

Kristýna

Dobrý den,pokud se mohu vypovídat tak učiním,stydím se to říkat mým přátelům a rodině..Jsem s přítelem 7 let ze začátku bylo vše v pořádku,milovali jsme se a byly jsme rádi spolu..asi po roce jsme se sestěhovali a já už si začala všímat že prostě dává hodně času hrám na počítači..ale furt byl milí a vždy když jsem řekla pod tam a nebo jdeme koukat tak šel..po 4 letech vztahu jsme se začali snažit o miminko což s enam o pár měsících později povedlo a teď máme 2,5 letého chlapečka.. jednou jsme šli na narozeniny ,byla jsem asi ve 4 měsící těhotenství a přítel je většinou agresivní když se přepije ,když jsme tenkrát došli kolem 10 večer domů,potkali jsme sousedy který chtěli ať přijdeme za nemi před barák popíjet alkohol .. což já těhotná jsem byla prostě unavená a nechtělo se mi za nemi,nebývalo mi jak dobře začátky těhotenství jsou náročné. Ale on jelikož se přepil alkoholem tak jsem u něj viděla poprvé agresi,protože jsme nechtěla jít tak začal vyvádět a řvát po mě a rozbil skříň vztekem..byla jsme hrozně rozhozená..potom se uklidnil a těšil se na miminko zhruba rok už je to horší, je na mě zlý, nevšímá si nás s malým si nehraje a zavře se v obýváku a hraje ,jakmile má nějakou tu misi ve hře nesmíme na něj ani promluvit protože se mu nedaří tak už začíná brblat a občas zařve ..jednou kdzx jsem mu řekla že to stemi hrami už přehani protože ,hraje po práci i o volnu od rána do pozdě v noci..já mu říkala že mě nevadí že hraje ať si hraje ale ať si nás všímá..bohužel nedokáže si promluvit v klidu a neustále po mě řve,je to už skoro každý den...vždycky jsem se nějak hájila a taky po něm rvala ale postupem času jsme si řekla že po něm řvát nebudu protože ho ještě víc rozčilim protože u toho rozbíjí věci,rozbil i počítač v hodnotě 30tisic..ale i když na něj mluvím v klidu on stejně řve a už se ho začínám i bát protože on na mě vždycky nastoupí a povyskoci mi před obličejem a má ruku v pěst jak kdyby mě chtěl zbít ale vždycky se uklidnil když jsme odešla do pokoje se vyplakat... dnes to udělal znovu ale ne kvůli hrám ale kvuli6tomu že jsme mu zapomela vzít papírky v obchodě které jsem měla zaplacené.. Zase po mě začal řvát a povyskocil s pěti a hlavou jakobx mi chtěl dát hlavičku v té chvíli jsem po něm zařval jestli je normálni že takhle se k mě chovat nebude tak zavřel dveře vší silou... já už bohužel prostě nevím ,moc ho miluju ale začínám se ho bát a bojím se že mě jednou uhodi ale v té chvili bych posbírala co bych mohla a utekla s malým..možná už bych to udělala dávno ale já nemám kam jít a nemám ani nic naspořeno ,všechno máme ve společném účtu ,což tam toho taky moc není protože splácíme auto ..a nechci abych neměla co dát malému co jíst...jsem na řidičáku a povídka 8 tisíc..což je prd.. nejhorší u něj je že až je v klidu tak se přijde i omluvit a říká že agresivní není že si to jen nenechá líbit,. Nejhorší je pro mě to že on sám je týraný i jeho máma a hlavně ona ,která má psychické problémy i po 11 letech...a ví že to není nic hezkého a příjemného,kdybych to řekla jeho máme nechci vidět co by bylo ,mám ji hrozně ráda i ona mě..a kdyby věděla že syn jde po stopách otce ,asi by to nedala..navíc ještě horší je že když o někom mluví o nějakým násilí na ženě říká že by mě ani malému nikdy neublížil a že by chránil každou ženu..ale to že už začíná být taky takový to on už nevidí

unhappy husband

Když řeknu partnerce mírným hlasem a s dobrým úmyslem, aby si po sobě uklízela, aby mi pomohla s úklidem domu, setkám se pouze s extrémně agresivními výpady na mou osobu...už to trvá moc dlouho, děti a já jsme z jejího sobeckého a bezdůvodně agresivního chování velmi frustrovaní

Tým poradny Mojra.cz

Dobrý den, děkujeme za Váš dotaz. Věřím, že situace, kterou si procházíte, není pro celou rodinu vůbec lehká. Až bude partnerka v klidné náladě, zkuste si s ní promluvit. Zvolte neutrální místo mimo domov – restaurace, kavárna nebo třeba na procházce venku. Sdělte jí Vaše emoce, jak se cítíte, vyvarujte se komentování konkrétních situací, pouze mluvte o tom, co se ve Vás po emoční stránce děje. Dejte jí najevo pochopení, podporu, zkuste se jí zeptat, co by jí pomohlo a zároveň, co by pomohlo i Vám. Je nějaký stresor, který u ní delší dobu trvá? Kolik času máte sami na sebe jako partneři i jednotlivě pro ventil stresu? Jak jste ve vztahu celkově spokojení? Je mnoho věcí, které v tomto mohou hrát roli. Zkuste třeba zvážit t i možnost poradenství, individuálního či párového. Pokud se ve vztahu již delší dobu necítíte, nezabere žádné forma nabídnuté pomoci a práci na vztahu, pak je také dobré se zamyslet nad vlastním psychickým stavem, či ve vztahu zůstávat nebo z něj odejít. Mgr. M.Štěpánová, online psycholog poradny MOJRA.