Práce šlechtí člověka, hlásá jedno známé přísloví. Samozřejmě
pracovitost je jedna z vlastností, kterou na partnerovi obdivujeme. Jenže co
dělat, když se obyčejná touha po zajištění rodiny změní v neobyčejnou závislost
– workoholismus? A co to ten workholismus vlastně je?
Definice vymezuje workoholismus
jednoduše jako závislost na práci. Toto označení má původ v USA, vzniklo
analogií s alkoholismem, pouze se kořen slova zaměnil za work (práce). V USA byl tento pojem
spojen zejména se společenskou vrstvou tzv. Yuppies,
což jsou mladí lidé, jejichž život je zaměřen na vydělávání a utrácení peněz. U
nás se začalo pojmenování workoholismus objevovat v odborných publikacích
až po roce 1989.
Aby bylo možné hovořit o závislosti
na práci, musí být přítomny určité příznaky.
V první řadě je pro workoholika práce vším, staví ji nad jakýkoliv jiný
zájem i nad vlastní rodinu a přátele. Stejně tak je ovlivněno jeho celkové
uvažování, jediným přípustným konverzačním tématem je práce, práce a zase
práce. Zajímavým jevem je to, že ačkoli věnuje práci veškerý svůj čas, kvalita
jeho práce paradoxně klesá, vytrácí se uspokojení a radost z odvedené
práce, což vede až k syndromu vyhoření. Workoholik neustále hledá záminky,
aby mohl v práci trávit více času, brát si ji domů. Není schopen
jakýmkoliv způsobem odpočívat, postupně se začíná stranit společnosti i rodině.
V práci vyžaduje od ostatních stejné nasazení jako je to jeho, nešetří
kritikou a jakákoliv spolupráce s kolegy je pro něj přítěží. Je-li
workoholik nucen z nějakého důvodu přestat pracovat, respektive potlačit
myšlenky na práci, objeví se u něj abstinenční příznaky, např.
nervozita, prudké výkyvy nálad, podrážděnost apod.
Den po boku workoholika…
Ať už se zeptáte kohokoliv, kdo s workoholikem
žije, vždy vám popíše každodenní stereotyp víceméně stejně. Workoholik vstává
brzy ráno a první myšlenka patří práci. Stráví v práci celý den, vrací se
pozdě večer, prohodí pár nutných frází a jde spát, případně ještě pracovat. A
tak pořád dokola. Workoholik nemá na nic jiného čas, ze vztahu se vytratí
komunikace, intimnosti, možná dokonce i láska. Jednoduše nežijete spolu, ale
vedle sebe. Sice máte vše, na co si vzpomenete, ale to nejdůležitější vám uniká
– rodinné štěstí, porozumění a společně strávené chvíle.
Kromě partnerských problémů a sociální
izolace sebou nese workoholismus i další řadu problémů jako např. zvýšené
riziko propadnutí jiným závislostem, deprese, úzkosti, poruchy spánku a
soustředění, žaludeční vředy, poruchy imunity, bolesti zad, bolesti hlavy,
vysoký krevní tlak a v neposlední řadě je zde také riziko
infarktu či mrtvice, což může mít fatální důsledky.
Jak docílit změny?
Podmínkou úspěchu je především
plně si uvědomit závažnost problému a mít odhodlání mu čelit. V některých
případech je workoholik schopen vypořádat se s touto nemocí sám. Častěji
je však potřeba obrátit se o radu na psychologa. S jeho pomocí dokážete
nastolit celkovou změnu dosavadního životního stylu, vypracujete důsledný denní
režim a zvládnete jej s partnerem dodržovat apod. Důležitá je také
doživotní abstinence, což se ovšem v tomto případě komplikuje nutností
práce kvůli udržení finanční nezávislosti, proto je potřeba najít přijatelnou
hranici mezi prací a osobním životem. Psycholog také může navrhnout návštěvu skupiny
Anonymních workoholiků, ta pracuje na obdobném systému jako u alkoholiků a její
předností je možnost sdílet svůj příběh s lidmi, kteří prožívají to samé.
Ono celkově je sdílení problémů
pro workoholika velmi důležité. A nejen pro něj. Komunikace je základem vztahu,
partner mnohdy netuší, co si o všem myslíte, dokud mu to sami neřeknete. Proto
si nenechávejte své pocity a pochyby pro sebe, ale svěřte se mu. Jen při
otevřeném rozhovoru si může partner uvědomit, že peníze pro vás nejsou tím
pravým bohatstvím, že máte jinak postavené priority, že potřebujete lásku. Ne
vždy je však možné vztah s workoholikem udržet.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.