Jste nemocní, ale z představy,
že budete muset jít k doktorovi se vám dělá ještě hůř? Svírá se vám
žaludek, roztřesou kolena a nejste schopni rozumně uvažovat? Pak možná trpíte
chronickým strachem z doktorů.
Nejčastěji se lidé obecně bojí zubaře.
Co si budeme povídat, takové vrtání zubů není dvakrát příjemné a bolavý zub vás
ještě před samotnou návštěvou dokáže pořádně potrápit. Jenže nejen zubaři jsou u
některých na černé listině.
Strach z neznámých vyšetření,
nejistota, obava z nejhoršího. To vše si s vaší psychikou dokáže
velmi nepěkně pohrát. Někdy až natolik, že strach z lékaře přeroste obavu
o vlastní zdraví. Se strachem je potřeba začít pracovat, nejen proto, že vám
značně komplikuje život, ale hlavně v zájmu vašeho celkového zdraví. Protože
vyhýbat se doktorům může mít i fatální důsledky.
Často za tím stojí nějaké trauma
z dětství. Jestliže jste byli jako děti skoro pořád nemocní, leželi
dlouhodobě v nemocnici a běhali z jednoho vyšetření na druhé, není se
čemu divit, že po návštěvě u doktora zrovna neprahnete.
Možná se budete divit, ale druhým
velmi častým důvodem je výchova. Rodiče se v dobré víře snaží dítě naučit
respektovat autority. Při každé návštěvě ordinace poukazují na to, že doktor je
ten, který ovlivní, zda bude dítě zdravé nebo nemocné, umí předcházet nemocem,
léčit vážná onemocnění. V podstatě z něj rodiče dělají poloboha a
děti jej tak začnou vnímat. Jenže takovýchto silných autorit se převážně bojí.
Nebo ani ne tak jich jako osobnosti, ale moci, kterou nad nimi lékař získává. Mnohdy
je obava z lékaře spojena se strachem z narušení vlastní intimní zóny. Odložit
nějaký svršek si musíme v ordinaci skoro vždycky, už jen proto, aby si
lékař poslechl naše plíce atd. Dítě, které je vychováváno puritánskými rodiči
si nevytvořilo nijak pozitivní vztah ke svému tělu a lékařské vyšetření vnímá
jinak.
Obava z lékaře je také často
posílená nejistotou. Nevíte přesně, co vás při vyšetření bude čekat. A v dnešní
době internetu není nic snazšího než si informace najít na webu. Jenže namísto odborného
popisu vyšetření najdete spíše jen hrůzostrašné historky lidí, kteří jej
podstoupili. Zmírnily se tím vaše obavy? Ne! Naopak strach mnohonásobně zesílí.
Ne každý strach z doktorů můžeme
označit jako syndrom bílého pláště. Ten je totiž specifický svými projevy –
vysokým krevním tlakem. Problém je velmi často v tom, že se pacientovi
krevní tlak zvýší v ordinaci lékaře, ale po návratu domů už je v normálu.
A tak je na lékaři, aby tento problém správně diagnostikoval.
Syndrom bílého pláště je mnohdy mylně pokládán za hypertenzi. Pacient je tak nucen podstoupit různá vyšetření a dostává léky na vysoký tlak. A to v tomto případě zcela zbytečně. Jedinou možností, jak syndrom bílého pláště odhalit, je domácí měření tlaku a porovnání těchto hodnot s hodnotami naměřenými u lékaře. Kardiologové při pochybnostech často předepisují Holter, který měření tlaku doma zajistí. Pokud je tlak vysoký pouze v ordinaci a jinak je v pořádku, může jít opravdu „jen“ o syndrom bílého pláště.
V první řadě musíte zjistit,
z čeho přesně máte strach. Bojíte se neznáma, lékaře, vyšetření nebo je za
tím něco jiného? Teprve když znáte konkrétní důvod vašich obav, můžete se
zaměřit na to, jaké to ve vás vyvolává pocity, ty pak postupně a nenásilně zkoušet
potlačit a překonávat tak svůj strach.
Jelikož identifikovat vlastní
strach, respektive jeho podstatu je dosti náročné, doporučujeme vyhledat pomoc
psychologa.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.