Jídlo je
odpradávna spojováno s požitkem a přežitím, bez jídla nemůže naše tělo
správně fungovat. Existují však lidé, kteří prostřednictvím jídla řeší své
emocionální problémy. Nemluvíme o situacích, kdy např. po rozchodu spořádáme kelímek
zmrzliny či tabulku čokolády, ale extrémní případy přejídání nebo naopak
hladovění. A na tyto extrémy se v dnešním článku blíže zaměříme. Poruchy
příjmu potravy řadíme k psychickým nemocem, při kterých se člověk stává
závislým na jídle, všechny jeho myšlenky se na jídlo zaměřují v kladném i
negativním smyslu. Mezi poruchy příjmu potravy řadíme anorexii, bulimii a záchvatovité
přejídání. Patří sem však i méně známá orthorexie (závislost na
zdravé a biologicky čisté stravě) a bigorexie (nejčastěji se objevuje u
sportovců, základem je dieta s vysokým podílem proteinů a minimálním
množstvím tuků, mnohdy s využitím steroidů).
Důvody, proč
se poruchy příjmu potravy objeví nejsou jasně dané. Obecně platí, že bývají
spojovány s velkou emoční zátěží a stresem. Mezi nejčastější příčiny patří
nespokojenost s vlastním tělem a vzhledem, obavy z nadváhy, obezita,
sexuální zneužívání v dětství, genetické dispozice (např. matka trpěla
anorexií…), těžký rozchod/rozvod, nuda a experimentování s jídlem. Mnohdy
lidé trpící jednou z těchto psychických nemocí byli od dětství pod velkým
tlakem rodiny, ve které se kladl důraz na zevnějšek a ideální váhu.
V neposlední řadě je zde také tlak okolí a médií, které propagují jakýsi
ideál krásy – nejčastěji na kost vyhublé modelky a herečky. Ohroženou skupinou
jsou zejména dospívající dívky, ovšem stále častěji se poruchy příjmu potravy
objevují u dětí či postihují mužskou část populace.
Jak jsme již zmínili výše, jde o psychické onemocnění a jako takové je nemůžeme brát na lehkou váhu. Nemocní si zahrávají se svým zdravím, což může mít fatální následky.
1. MENTÁLNÍ
ANOREXIE (anorexia nervosa)
Dnešní
společnost ovládá všeobecný mýtus o tom, že čím štíhlejší budete, tím stoupáte
v očích ostatních a dláždíte si tak cestu k úspěchu. Popravdě řečeno,
je to cesta spíše do pekel. Touha po dokonalé postavě bývá natolik silná, že
dívka (muž/dítě) neváhá využít všechny možné i nemožné prostředky (zvracení,
odmítání jídla, léky aj.), které často vyústí v obrovský problém –
mentální anorexii. Paradoxně ani dosažení ideální váhy anorektičkám nestačí,
stále si připadají tlusté a ocitají se tak v nekonečném kolotoči diet a
cvičení.
Jaké jsou typické projevy mentální anorexie?
a. zkreslené vnímání sebe sama, nespokojenost
s váhou a vzhledem, anorektička se vidí tlustá, i když je její váha už pod
normou
b. kolísání nálad, změny v chování
c. vnímání jídla jako nepřítele, úplné odmítání
jídla, zvracení po jídle, vytvoření různých rituálů při jídle
d. neustálé cvičení
e. intenzivní
strach z nadváhy
Následky mentální anorexie
Anorexie má
dopad na fyzické i psychické zdraví. Ve spojení s vysokým úbytkem váhy
dochází u žen ke ztrátě menstruace, tělo se začíná pokrývat jemným ochlupením,
zhoršuje se citlivost končetin, utrpí celkový vzhled (propadlé tváře, vystouplé
kosti, vypadávání vlasů, zažloutlá pleť…). Nedostatek tělu potřebných živin
vede k celkovému metabolickému rozvratu, oslabuje se imunitní systém,
časté jsou závratě, nízký tlak, dehydratace. Trvající nespokojenost
s vlastním tělem vede k pocitům neúspěchu, zmaru, depresím, poruchám
spánku, podrážděnosti, objevit se mohou také jiné psychické poruchy a
závislosti. Neléčená anorexie může skončit smrtí, tělo neunese nápor diet a
nedostatek potravy.
Léčba mentální anorexie
V lehčích
formách nemoci se přistupuje k ambulantní léčbě pomocí psychoterapie
(kognitivně behaviorální, rodinná, skupinová či individuální).
V pokročilých stádiích je nutná hospitalizace na psychiatrickém oddělení, kde
se hlídá celkový zdravotní stav pacienta a dohlíží se na správné stravování,
aby došlo k přírůstku na váze.
2. MENTÁLNÍ
BULIMIE (bulimia nervosa)
Stejně jako
anorexie i mentální bulimie se řadí mezi psychické nemoci. Průběh spočívá
v nepřiměřené konzumaci jídla až do pocitu na prasknutí, po čemž následují
obrovské výčitky svědomí a obavy ze ztloustnutí. Bulimičky se chtějí snězeného
jídla co nejdříve zbavit, proto se často po takovémto záchvatu přejídání nutí
zvracet, používají různá projímadla, léky na odvodnění apod. Oproti anorexii
není mentální bulimie na první pohled tolik zřejmá, zatímco anorektičky jsou
extrémně vyhublé, bulimičky se pohybují na hranici ideální váhy.
Jaké jsou typické projevy mentální bulimie?
a. záchvaty přejídání následované zvracením,
dietou, přehnaným cvičením
b. neustálý strach z tloušťky
c. obavy jíst bez následného užití projímadel,
diuretik
d. odsuzování sebe sama po záchvatech přejídání,
pocity viny
e. neobvyklé
výkyvy hmotnosti
Následky mentální bulimie
I tato nemoc
se odráží na psychickém a fyzickém zdraví. Bulimici mívají problémy s kazivostí
zubů, což je spojeno s častým zvracením. Dalšími fyzickými projevy jsou
oteklé tváře, suchá kůže, náchylnost k tvorbě podlitin, ochablé svalstvo,
bolestivost kloubů, ztráta menstruace, nízký tlak apod. Nezřídka trpí záněty
žaludku a jícnu, žaludečními vředy, zvracením krve, zácpou a hrozí také
prasknutí žaludku. Po psychické stránce se objevují deprese a úzkosti, nízké
sebevědomí, závislost na lécích, sebepoškozování, poruchy soustředění, výkyvy
nálad…
Léčba mentální bulimie
V akutních
formách bulimie se přistupuje k hospitalizaci, zaměřené zejména na nápravu
metabolického rozvratu a také obnovení správných stravovacích návyků.
V mírnějších stádiích nemoci postačí mnohdy vhodně zvolená psychoterapie
v psychologické poradně, která bývá doplňována předepsáním antidepresiv,
léky potlačujícími zvracení apod.
3.
ZÁCHVATOVITÉ PŘEJÍDÁNÍ
Různé definice
charakterizují člověka trpícího touto psychickou nemocí jako někoho, jehož celý
den se točí pouze kolem jídla – těší se na něj, bojí se, že se neovládne… Princip
spočívá v tom, že jakmile se člověk při záchvatu žravosti pustí do jídla,
není schopen přestat, a to ani v momentě, kdy už utišil svůj hlad. Skončit
jej donutí až pocit nevolnosti, oproti bulimii se však nijak cíleně snězeného
jídla nesnaží zbavit.
Jaké jsou typické projevy záchvatovitého
přejídání?
a. nakupování velkého množství jídla a jeho tajná
konzumace
b. ukrývání se před společností, vyhledávání přátel
se stejnou „zálibou“ v jídle
c. proklamování přísného držení diet, ovšem bez
viditelných výsledků
d. jídlo používá jako prostředek řešení problémů či
k oslavě úspěchů
e. přizpůsobování
denního rozvrhu jídlu
Následky záchvatovitého přejídání
Neustálé
přejídání vede logicky k přibírání na váze, obezitě a nemocem s ní spojených
(diabetes, vysoký tlak, infarkt, mrtvice, rakovina, astma, syndrom dráždivého
tračníku…). Přestože menstruační cyklus není nijak zvlášť ovlivněn, vyskytují
se problémy s otěhotněním. To vše doprovází deprese, poruchy spánku, problémy
s navazováním vztahů, šikana aj.
Léčba záchvatovitého přejídání
Psycholog
vychází z předpokladů, které vedly ke vzniku tohoto onemocnění, zkoumá
cíle, kterých chce klient dosáhnout. Podle toho pak zvolí způsob terapie –
psychoterapii, léčbu obezity, užívání léků – mnohdy pro větší úspěšnost zvolí
psycholog kombinaci různých forem léčby. Mimo psychologické pomoci je však
důležitá spolupráce klienta, který musí změnit své dosavadní stravovací návyky,
vést si např. deník o všem, co za den snědl apod.
Jestliže někdo
z vašich blízkých, či vy samotní trpíte některou z poruch příjmu
potravy, neváhejte a co nejdříve se obraťte na odbornou psychologickou pomoc.
Jen tak dokážete svou nemoc zvládnout a vyléčit se.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.