Nymfomanky: Ženy s neukojitelným sexuálním apetitem

Mnoho mužů by doma chtělo mít sexuální bohyni, která nejenže bude mít chuť na sex každý den, ale také bude ke všemu svolná. A některým se to opravdu vyplní. Ovšem otázkou zůstává, jestli s touhami partnerky dokáží držet krok. Protože pokud mají doma nymfomanku, uspokojit ji se stane doslova nadlidským (ne-li nesplnitelným) úkolem.

Co je nymfomanie?

Termín má svůj původ v řecké mytologii, kde označoval vodní, lesní nebo horské bohyně, které oplývaly nebývalou krásou. U nás bychom je mohli přirovnat k rusalkám, které muže lákají svým zpěvem a poté ho utancují k smrti. Pro svou pověst byly rusalky velmi obávané a nejeden muž se vyhýbal lesu po setmění. V Řecku je naopak uctívali a stavěli jim svatyně.

O nymfomanii hovoříme v případě, kdy žena projevuje zvýšený zájem o sex a trpí neukojitelnou touhou. Nymfomanie je psychickou poruchou, závislostí, podle Mezinárodní klasifikace označovanou jako hypersexualita. A jako taková narušuje osobní komfortní zónu a běžné fungování v životě a partnerských vztazích.  

Za nymfomanku je však často chybně označována i žena, která má „pouze“ zvýšenou potřebu sexu. Je to dáno určitými předsudky z minulosti, kdy prototyp správné a zbožné ženy měl na sex myslet pouze v souvislosti s tvořením dětí. Samotný akt měl být provozován jen po nezbytně nutnou dobu, nejlépe večer při zhasnutém světle. Ta žena, která se sexu nevyhýbala a očekávala od něj něco víc než jen nehybné ležení na zádech a rychlý konec, pak byla označena za nemravnou a nemocnou.

Dnes již víme, že nymfomanie není nemocí, ale poruchou. Dříve se však mnoho lékařů snažilo o její léčbu, ať už pouštěním žilou, ledovými lázněmi, nebo dokonce lékaři (ti pokrokovější) předepisovali ženám vibrátory, které měly jejich sexuální touhy uspokojit.

Důsledky nymfomanie

Nymfomanky sice dokáží potěšit mnoho mužů, samy však strádají. A to zejména po psychické stránce, protože neukojená sexuální potřeba vede k frustraci, depresím, problémům v partnerském vztahu, či dokonce k nevěře. Nehledě na to, že časté střídání partnerů může vést k různým pohlavním chorobám. A v neposlední řadě dochází také k izolaci od nejbližšího okolí, které vám s největší pravděpodobností přisoudí nálepku prostitutky.

Léčba nymfomanie

Paradoxně se zde osvědčila metoda z dob minulých – vibrátor. Masturbace ve chvíli, kdy partner nemůže ukojit ženiny touhy má velkou naději na úspěch. Samozřejmě to není dlouhodobé řešení, protože je potřeba se vypořádat také s frustrací, možnými depresemi a dalšími dopady, které nymfomanie na ženině psychice zanechá – je nutné překonat závislost.

Nymfomanie může také souviset s jiným psychickým problémem, proto je dobré se v rámci psychoterapie zaměřit na zjištění příčiny. Léčba závislostí na sexu se v mnohém podobá odvykací léčbě pro drogově závislé. Podstatou je změna chování a životního stylu tak, aby se potlačilo nepřiměřené sexuální nutkání s ohledem na to, že doživotní abstinence (oproti drogám) zde není možná. Velmi často se využívá kognitivně behaviorální terapie či skupinové terapie.

V některých případech může být léčba doplněna léky snižujícími hladinu pohlavních hormonů. Vždy je však potřeba, aby psycholog přistupoval ke klientovi individuálně.