Sledujete rádi horory? Fascinují
vás a zároveň děsí, máme pravdu? Zhasnutá světla, venku vítr a bouřka, pár
přátel, kteří s vámi budou děsivé scény sdílet – to je ta správná
atmosféra na nějaký děsuplný krvák. Film skončí a vy rozsvítíte světla. Chvíli
možná ještě máte sevřený žaludek, ale ráno si na tento pocit ani nevzpomenete.
To je kouzlo hororových filmů – jsou jen na plátně.
Na to, že jsou často horory
inspirovány skutečnou událostí radši ani nechcete myslet. Ale ano, realita je
opravdu někdy až moc hrůzná. Nežijeme v ráji na zemi, kam nemají starosti
a zlo přístup. Zlo ve své nejhrůznější podobě může být blízko. A vy si ho až do
poslední chvíle nemusíte všimnout.
Často i některá média neoznačují
vraha tím správným „titulem“. Proto je nutné si na úvod vysvětlit dva
nejznámější pojmy – sériový a masový vrah.
Sériový vrah je ten, který
vraždí v sériích na různých místech s určitým časovým intervalem.
Podle psychologů se sklony k sériovým vraždám formují již v dětství,
nejčastěji v souvislosti s psychickou poruchou, nebo jako následek
nějakého traumatu (týrání, zneužívání…). Každopádně takovýto „psychopat“ si své
zločiny dokonale promyslí, nejedná v momentálním pomatení mysli, ale je
detailista. Vraždu si se vším všudy užívá, jenže když je konec, euforie opadne
a konečné uspokojení se nedostaví. A tak si vyhlédne další oběť, a pak další a
další…
Oproti tomu masový vrah
vraždí „teď a tady“. Může jít o člověka
s duševní poruchou, nebo jen nějakým způsobem nešťastného, který si pro
řešení svých problémů vybere tu nejhorší možnou variantu – smrt jiných. Svůj
čin si sice tak jako sériový vrah (většinou) promyslí dopředu, ale už jej
neopakuje. Z novodobých masových vražd v ČR se vám jistě vybaví jméno
Zdeněk Kovář, který v roce 2015 zastřelil v restauraci
v Uherském Brodě 8 hostů, nebo také velmi čerstvý případ masového vraha
Ctirada V. z Ostravské fakultní nemocnice.
Ano, je to tak. I z člověka,
kterého znáte celý život a který by za normálních okolností nezabil ani mouchu
se najednou stane vrah, který má na svědomí několik lidských životů. Proč? Co
ho k tomu vedlo? Má snad člověk v genetické výbavě předurčení pro to,
jestli z něj bude úspěšný podnikatel nebo sériový/masový vrah?
Co přesně člověka k vraždě
vedlo vám může říct nejspíš jen on sám. Většinou jde o člověka, který se
nějakým způsobem necítí po duševní stránce v pořádku. Masovou vraždu pak
může spáchat v afektu, jako protest a vyjádření nesouhlasu…
Podle mnoha studií z USA,
kde k masovým vraždám dochází nejčastěji, nemusí být masový vrah nutně
psychicky nemocným. Většinou jde pouze o jedno procento vrahů, u kterých lze
prokazatelně dokázat nějakou psychickou poruchu. Z toho vyplývá, že
nejvíce násilí plodí lidé zcela psychicky v pořádku. Děsivé, že?
Co je jejich motivem? Zdravotní
problémy, zklamaná očekávání, nesouhlas se systémem nebo nějaká nutkavá
potřeba? Jednají snad pod tlakem okolí? Těžko říct.
Ať už je motivem cokoliv, nikdo nemá právo vzít druhému život.
Nikdy nevíte, na koho narazíte ve
škole, při čekání na poště, u doktora apod. Masový vrah má na svědomí nejen ty,
které chladnokrevně zabil, ale i ty, kteří byli svědky jeho činu. Málokdo si
dokáže představit, jak silné trauma tito lidé prožili. Na jednu stranu jsou
šťastní a děkují za to, že útok přežili. Na druhou na tento „zážitek“ nedokážou
zapomenout. Trpí nočními můrami, vtíravými představami o tom, jak to mohlo
dopadnout, začnou se bát chodit na místa s větší koncentrací osob,
nejraději by se schovali doma a nevylézali.
Je pochopitelné, že byste se
nejraději schovali před světem, ale pokud si nepromluvíte s odborníkem
koledujete si o silné deprese, úzkosti nebo třeba posttraumatický stresový syndrom.
Ne nadarmo se říká, že sdílená
starost je poloviční starost. Pokud nechcete své pocity probírat se svými
blízkými, můžete se obrátit na některého z psychologů Mojra.cz.
Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.