Paměť a její poruchy

Vzpomínání, zapomínání, zapamatování – všechny tyto pojmy spojuje jedno, jedná se o atributy paměti. Paměť je schopnost uchovávat a znovu použít informace nebo zkušenosti, které jsme dříve zažili. Dnes se budeme věnovat především zapomínání, respektive poruchám, které negativně ovlivňují paměť. Tyto poruchy nazýváme amnézie a známe jich celou řadu, pojďme si je tedy přiblížit.

Amnézie globální X částečná X selektivní

Pokud budeme na amnézie pohlížet z hlediska jejich hloubky, rozlišíme tři typy – globální, částečnou a selektivní. Nejrozsáhlejší je první z nich, u globální amnézie si totiž dotyčný nedokáže vybavit téměř žádné zážitky, zkušenosti, nebo informace z jeho života. Často se jedná pouze o přechodný stav, vzniknout ale může i na základě vážného úrazu nebo nemoci.

Pokud se výpadek paměti týká pouze určitého a jasně ohraničeného úseku, mluvíme o částečné amnézii. Vzniká většinou na základě prožití nějaké traumatické události, kterou jedinec následně vytěsní z paměti. Tuto konkrétní situaci následně může nahradit tak zvanými konfabulacemi neboli nepravými vzpomínkami.

Posledním typem, je amnézie selektivní. Podobně jako u částečné amnézie se týká pouze určitých vzpomínek. Ty však nejsou ohraničeny časově, nýbrž se jedná o nějakou skutečnost. To znamená, že dotyčný si například nepamatuje, že má děti, ale vzpomínky na události, které s nimi prožil, si pamatuje. Pouze má za to, že děti nejsou jeho, případně si události vybavuje tak, jakoby tam děti vůbec nebyly.

Amnézie anterográdní X retrográdní

Další dělení se zaměřuje na to, zda dotyčný zapomněl to, co se událo nebo má problém se vštípením nových vzpomínek. U anterográdní amnézie mají dotyční problém právě se zapamatováním nových informací. Je tedy postižena funkce tak zvaného „vštípení“, zatímco vše, co se stalo před vznikem této amnézie, si jedinec dokáže vybavit bez větších obtíží. Retrográdní typ je přesným opakem. V případě těžkého úrazu může jedinec dokonce zapomenut své vlastní jméno.

Jak amnézie vzniká?

Jednou z nejčastějších příčin jsou samozřejmě úrazy hlavy. Rozsah poškození pak určuje hloubku amnézie, která může být jen dočasná nebo trvalá, záleží případ od případu. Některé amnézie mohou vyvolat onemocnění, která postihují paměť, respektive kognitivní funkce. V tomto případě může ke zlepšení dojít pouze v případě, pokud je správně zaléčena dotyčná nemoc. Bohužel ale existují i taková onemocnění, na které dosud efektivní lék nemáme např. demence Alzheimerova typu. Amnézie ale může vznikat i na základě závislosti na psychotropních lákách, alkoholem počínaje a tvrdými drogami konče. Naproti tomu krátkodobé poruchy paměti mohou bát způsobeny nadměrným stresem nebo jinou psychycky náročnou životní situací.

Jak na amnézii vyzrát a posilovat paměť?

U amnézií je v první řadě nejdůležitější identifikovat její příčinu. U neurologických či chirurgických obtíží se poruchy paměti může podařit vyřešit operativně či příslušnou medikací. Pokud je příčina psychologického ražení, je nejefektivnějším řešením návštěva psychologa a zvolení vhodné psychoterapie, která by výpadky paměti odbourala.

Na podporu a udržování paměti samozřejmě existuje i řada léčiv a doplňků stravy. Mezi běžné dostupné patří léky s extraktem z gingo biloba nebo vitamíny ze skupiny B. Pokud chcete paměť udržovat i jiným způsobem, můžete sáhnout i po oblíbených dětských hrách jako je pexeso nebo jiné podobné hry.