Agresivita u dětí a jak jí zvládat

fashion

S agresí u dětí se setkáváme dnes a denně v různých formách. V určité míře je agresivní chování pro dětský vývoj normální, pomáhá mu si vybudovat vlastní postavení mezi vrstevníky, bránit se. Vše má ovšem své meze, kdy tedy zpozornět, že je něco v nepořádku? Mnohdy i jinak hodné dítě má období plné záchvatů vzteku, kousání a kopání kolem sebe, pokud nedostane to, co chce. Každý rodič jistě zažil scény v obchodě, na ulici i doma, kdy se dítě změní z milého potomka v běsnící uzlíček nervů. Takové chování bývá pouze epizodní a po čase samo odezní, dítě většinou pouze zkouší, kolik rodič vydrží a jak silnou má vůli - řekněme, že se jedná o jakési budování pozice alfa samce a vymezení přípustných hranic. Problém nastává v momentě, kdy je dětská agrese směřována proti jiné osobě, zvířeti, předmětu a vyvolává u dítěte zjevný požitek a radost z možnosti ničit nebo ubližovat.

V první řadě bychom se měli zamyslet nad příčinami, které vyvolávají u dítěte agresivní sklony. Mezi maminkami převládá názor, že se dítě agresivním už narodilo. V oblasti genetických dispozic zastávají psychologové protichůdné názory, s jistotou můžeme říci, že se na celkovém chování dítěte podílí jeho vrozený temperament, jinak bude reagovat dítě cholerické, jinak melancholické apod. Podstatný podíl na chování dítěte má jeho výchova, respektive vliv rodičů. Dítě nasává a z velké části přejímá vzorce chování svých nejbližších. Jestliže jsou v rodině na denním pořádku hádky, rozbíjení věcí, třískání dveřmi, agresivní projevy dítěte jsou přehlíženy, případně otec a matka využívají agresi k dosažení svých cílů, je nasnadě, že stejně se bude chovat i jejich potomek. K agresi se uchylují také děti, které jsou pod neustálým tlakem okolí, jsou unavené, trpí nepohodlím, nedostává se jim uznání, jsou přehlížené apod. Nemalý vliv má i časté sledování televize, zejména pořadů, ve kterých se objevuje násilí, stejně jako hraní násilných počítačových her.

Agresivní chování se u dětí projevuje různě, některé děti napadají agresivní myšlenky, které však navenek nijak neprojeví (vnitřní agrese), jiné se uchylují k nadávkám, posmívání, urážení, pomlouvání. Nezřídka je dětská agrese doprovázena rozbíjením věcí a jiným destruktivním chováním, ve vážnějších případech dochází k fyzickému napadání a šikaně.

Vychovat z dítěte slušného člověka si přeje jistě každý rodič, je proto důležité začít u sebe a chovat se tak, jak chceme, aby se v budoucnu choval náš potomek. Temperament a povahu člověka nemůžeme násilím změnit, avšak dá se vhodnou výchovou formovat. Všímejte si proto chování svého dítěte a jeho sklonů, komunikujte s ním, učte jej asertivnímu chování. Rozhodně není žádoucí dítě izolovat od jakýchkoli násilných pořadů v televizi, dříve, či později jej neuhlídáte a o to víc pak pro něj bude takový film zajímavý. Vhodné je, aby dítě sledovalo tento pořad s rodiči, kteří mu vysvětlí důvody, proč bylo agresivní chování špatné, neadekvátní apod. Dítě si samo hranice mezi dobrem a zlem neumí stanovit, je na rodičích mu je objasnit.

Jak jsme již řekli, základem úspěchu při práci s agresivním dítětem je komunikace a správně vedená výchova. Rodiče se musí naučit adekvátně reagovat v situacích, kdy dítě ubližuje nebo je mu ubližováno. Dále je důležité budovat u dítěte zdravé sebevědomí, asertivní chování, vést jej k pravdomluvnosti, pomáhat najít vhodné způsoby řešení krizových situací apod. Často nevědomky vštěpujeme dítěti nevhodné vzorce chování a ono pak neví, jak se správně zachovat. Např. dítě bere jinému hračky na pískovišti a strčí do něj, rodič ihned zakročí s tím, že se to nesmí a přidá k tomu plácnutí přes zadek. No a tady už nastává problém, na jedné straně tvrdíte dítěti, že násilí nesmí použít, na druhé straně je trestáte. A takových situací je opravdu nepřeberné množství. Pokud si tedy nevíte rady, nejlepším řešením je obrátit se na odbornou pomoc psychologa. 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.