Dvojjazyčná výchova dítěte

fashion

Dvojjazyčná výchova dítěte


Trend, životní styl, nutnost. Ať už vás k vícejazyčné (bilingvní) výchově přesvědčilo cokoliv je potřeba si uvědomit, co vše to bude obnášet. Ona totiž může být sebevíc krásná představa toho, jak vaše dítě již v útlém věku dokáže hovořit dvěma (i více) jazyky. Jenže jako vše, i tento způsob výchovy má svá daná pravidla. A ta je potřeba dodržovat.

Ano, nebo ne?


Dvojjazyčný způsob výchovy má svá pro i proti. Výhodou je samozřejmě to, že se vaše dítě ve světě tzv. neztratí. Znalost dalšího jazyka jistě ocení (nejen) v momentě, kdy bude chtít vycestovat do ciziny. Kromě toho má vysokou pravděpodobnost získat vyšší pracovní pozici než ten, který se dorozumí pouze svým rodným jazykem. Kromě toho jsou děti, které vyrůstají v dvojjazyčné domácnosti, více ohleduplní vůči jiným kulturám.


Nevýhodou je náročnost takovéto výchovy. Nároky nejsou kladeny pouze na rodiče, ale zejména na dítě. Vývoj dítěte se samozřejmě nijak neliší od „jednojazyčných“ rodin, avšak v určitém věku se může objevit určité komolení slov a vytváření nových tvarů, míchání jazyků, koktání… Rodiče by toto nemělo vytáčet a dítě si za to rozhodně nezaslouží potrestat. Ono se opravdu snaží a časem by tyto odchylky měly vymizet.


Jeden člověk, jeden jazyk


Asi nejznámější metodou dvojjazyčné výchovou OPOL – One Person, One Language. Využívají ji zejména jazykově smíšené páry, kdy každý z rodičů mluví na dítě svým rodným jazykem. U této metody je velmi důležitá důslednost, rodiče nesmí jazyky měnit a míchat, protože by své dítě jenom zmátli.


Příklad:

Jana se odstěhovala do Anglie, kde se zamilovala do Jamese. Narodila se jim dvojčata. Jana od narození mluví na děti výhradně česky, James pouze anglicky. Mezi sebou pak rodiče mluví pouze anglicky, na čemž se domluvili ještě před narozením dvojčat – ta mluví na otce výhradně anglicky a na matku česky. Oba jazyky děti ovládají výborně.  


Češi v cizí zemi


Trochu jiná situace nastává v případě, kdy oba rodiče jsou Češi a žijí v cizině. Zde by tedy měli rodiče doma a na děti mluvit výhradně česky. Druhý jazyk se dítě naučí díky svému cizojazyčnému okolí.


Příklad:

Andrea a Josef se odstěhovali do Německa. Narodil se jim syn, na kterého odmalička mluví pouze česky. I tak se ale jejich dítě dorozumí německy – osvojilo si jazyk ve školce, škole, obchodech… I když tedy doma vládne čeština, němčinu dítě ovládá také na výbornou.


Umělá dvojjazyčná výchova


Nemusíte žít v jazykově smíšeném páru ani se přestěhovat do zahraničí, abyste své dítě mohli bilingvně vychovávat. Stačí, že se k tomu rozhodnete. Rodiče k tomu motivuje zejména vidina lepší budoucnosti pro dítě a touha, aby si jazyk osvojilo opravdu dokonale. Rodiče musí být však opravdu důslední a snažit se o dvojjazyčnou výchovu pouze v případě, kdy si jsou v jazyce jistí. Dítě totiž pozná, že je něco špatně.


U umělého bilingvismu mohou rodiče využít několik metod.


1. Jeden rodič s dítětem mluví rodným jazykem, druhý výhradně cizí řečí


 2. Cizí jazyk je přidáván až po třetím roce života (tzv. Fantiniho metoda)


3. Oba rodiče mluví na dítě cizím jazykem a češtinu si dítě osvojuje ve školce, obchodech atd.





 Pravidla bilingvní výchovy:

Důslednost

Trpělivost

Nechat si poradit

 


Dvojjazyčné psychologické konzultace a poradenství


Pokud si čímkoli nejste jistí, určitě se nebojte požádat o pomoc například psychologa. Můžete se s ním poradit před samotným zahájením výchovy nebo konzultovat své dosavadní metody. Také je zde možnost, že vaše dítě bilingvní výchovu nějakým způsobem nepřijme nebo bude reagovat jinak, než jste očekávali – i o tom je možné mluvit.


Psychologická poradna Mojra.cz nabízí konzultace v několika cizích jazycích. V současné době je možné konzultovat v anglickém, německém, polském, slovenském a špdanělském jazyce. Každý z našich psychologů hovoří samozřejmě i česky. Konzultace tak může probíhat také dvojjazyčně – ve vašem jazyce i v řeči vašeho partnera.

 

 

Připojte se do diskuze.
Zadéjte Váš kometář.